Vzájemné pochopení je součástí dobrého sousedství
První polovina roku 2006 byla pro Rakousko ve znamení předsednictví Rady EU. Jednou z našich priorit bylo přiblížit projekt Evropa občanům a vzbudit v nich novou důvěru k tomuto projektu. Konkrétními opatřeními na podporu trvalého růstu a zaměstnanosti, zajištění evropského sociálního modelu a posílení mezinárodní role Evropy jsme chtěli upevnit pospolitost na evropské úrovni, a tím zlepšit pro občana přijatelnost evropského jednání.
Pospolitost sílí.
V rámci jihovýchodní Evropy, která byla vyhlášena stěžejním zahraničně-politickým bodem, došlo jak k zapojení zemí tohoto regionu do důležitých odborných oblastí, tak i k potvrzení přístupové opce, která byla otevřena Soluňskou agendou.
Při zasedání Evropské rady 23. a 24. března 2006 se podařilo posílit společnou vůli k realizaci Lisabonské strategie a poskytnout nové impulzy pro trvalý rozvoj a zaměstnanost. Prioritní opatření byla iniciována v oblasti výzkumu a inovací, malého a středního podnikání, ale i třeba v energetické politice. Nová evropská energetická politika má přinést větší spojitost mezi členské státy a vést k efektivitě.
Také v oblasti směrnice o službách, snížených sazeb daně z přidané hodnoty, snížení množství skleníkových plynů mohlo Rakousko jako prostředník spojit pozice 25 členských států v kompromis. Úspěchem rakouského předsednictví bylo uzavření finanční perspektivy na roky 2007 až 2013.
Rakousko, společně s rakouským parlamentem a spolkovou zemí Dolní Rakousko, zorganizovalo v dubnu jako část debaty o budoucnosti Evropy konferenci o subsidiaritě 2006 - Evropa začíná doma. Zástupci členských států a institucí EU společně s experty diskutovali o prostředcích a cestách k dosažení efektivnějšího užití principu subsidiarity v evropském procesu tvorby práva.
Ve Vídni se v květnu uskutečnil čtvrtý summit prezidentů a předsedů vlád zemí EU, Latinské Ameriky a Karibiku. Poprvé se tohoto jednání zúčastnily také Bulharsko a Rumunsko, Chorvatsko a Turecko. Na vrcholném setkání převládala vzájemná zvědavost, v závěrečném dokumentu se zástupci států shodli na konkrétních záměrech, jako jsou například připravované kroky k uzavření asociační dohody zemí Andského společenství s Evropskou unií a konkrétní program na obnovu Haiti.
Česko podpoříme.
Rakouské předsednictví EU bylo ukončeno zasedáním Evropské rady ve dnech 15. a 16. června a summitem EU – USA, který proběhl dne 21. června. Jsme přesvědčeni o tom, že jsme společně s našimi evropskými partnery posunuli debatu o budoucnosti Evropy o kus dál. Bezpochyby jsme dosáhli zintenzivnění v rámci „období reflexe“, které bylo zahájeno před rokem, do pohybu se také dostala diskuse o rozšíření. Důležité úkoly a výzvy čekají unii v následujících měsících a letech. Velký význam to má hlavně pro Českou republiku, jejíž předsednictví EU v roce 2009 vyžaduje důkladnou přípravu. Již v průběhu našeho předsednictví EU jsme s Českou republikou spolupracovali a samozřejmě ji rádi podpoříme. V bilaterálních vztazích mezi našimi státy pozoruji pozitivní vývoj na všech úrovních. Například v regionech jsou kontakty po vstupu České republiky do EU ještě intenzivnější. To se ukazuje především v hospodářské oblasti u malých a středních podnikatelů. Různorodá přeshraniční spolupráce Jihočeského a Jihomoravského kraje se spolkovými zeměmi Dolní Rakousko, Horní Rakousko a Vídeň není institucionalizovaná jen ve formě tří existujících euroregionů. Tyto tři rakouské spolkové země se prezentují také svými kancelářemi v Praze. Jak můžeme vidět na příkladech četných rakousko-českých partnerství měst a obcí, neomezuje se regionální spolupráce pouze jen na bezprostřední hraniční regiony. Konference starostů rakouských a českých partnerských měst a obcí dne 26. června v Českých Budějovicích by měla této spolupráci poskytnout poprvé bilaterální fórum.
Přirozené partnerství.
Rakousko a Česká republika jsou, co se týče velikosti a geografické polohy i společné historie a kultury, přirozenými partnery. Aktivní soužití nacházíme na všech úrovních a v četných oblastech mezi reprezentanty z politiky a hospodářství, přes aktivní výměnu v oblasti kultury a vzdělávání až k osobním vztahům mezi občany obou zemí. Povědomost o projektech a šancích, ale také o požadavcích a přáních občanů obou zemí vyžaduje především čilou výměnu informací a otevřený, partnerský dialog mezi sousedy. Vzájemné pochopení je koneckonců nejen integrální součástí dobrého sousedství, ale také rozumné a spolehlivé zahraniční a evropské politiky.
