Zašmelené pozemky II

Konkurznímu správci se podařilo prodat i blokovaný majetek církve

Kauzu se zašmelenými státními pozemky na Litoměřicku (EURO 18/2009) nebude snadné jen tak zamést pod koberec, jak bývá v české kotlině zvykem. Přibývá žalob na podezřelé prodeje parcel, které hluboko pod cenou a navíc zřejmě neoprávněně zpeněžil Michal Bednařík coby konkurzní správce státního podniku Služby pro zemědělství Střížovice v likvidaci. Bednařík byl odvolán po křiklavě nevýhodných obchodech, které by však nemohly proběhnout bez součinnosti ministerstva zemědělství vedeného Petrem Gandalovičem (ODS), ústeckého krajského soudu a litoměřického katastrálního úřadu. Od února se případem zabývá protikorupční policie, která by měla odhalit, kdo všechno za severočeským pozemkovým propojením stojí. Teď zarytě mlčí. „Vzhledem k závažnosti zjištěných informací a také z taktických důvodů nebudeme poskytovat žádné další informace,“ odpovídá mluvčí policejního útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Roman Skřepek. Sdělil pouze, že zatím není nikdo v celé věci obviněn. Na povrch mezitím vyplouvají další pozoruhodné skutečnosti.

Odvolal se proti odvolání Bednařík, kterého policie vyšetřuje pro podezření z podvodu, se proti svému nedávnému sesazení z funkce správce odvolal. Tvrdí, že nic neporušil, a cena, za kterou pozemky prodával, prokazatelně převyšuje tržní cenu okolních pozemků. Těžko říci, jak to chce prokázat. Dle znaleckého posudku byla totiž cena tří pozemků v katastru obce Lukavec u Lovosic, zabírajících dohromady přes 24 hektarů, jedenáctkrát vyšší, než za kolik ji Bednařík přenechal místnímu těžaři písku Lubomíru Krunclovi (více Podezřele nevýhodné obchody). Přitom tyto lukrativní parcely, ukrývající ložiska písku, vůbec nesměly být prodány, protože se na ně jako na původní majetek Dómského děkanství vztahuje takzvaná církevní blokace. Litoměřické biskupství navíc potvrdilo, že s převodem státních polí na těžaře Kruncla nedalo souhlas.
Nový konkurzní správce, pražská firma INSOLV, si má nyní posvítit na to, zda prodeje pozemků jsou, nebo nejsou platné. Pochybností o čistotě transakcí je vícero. Kromě zmíněného rozprodeje církevního majetku může být obchod napaden i kvůli evidentně nevýhodné prodejní ceně. V bleskovém čase mohl Bednařík těžko stihnout veřejně nabídnout dotyčné pozemky, aby je získal zájemce, který dá nejvíc. Dalším prohřeškem, za který byl ostatně konkurzní správce zbaven funkce, je prodej parcel ještě poté, co mu to krajský soud už zakázal. Soudní rozhodnutí současně nerespektoval ani Katastrální úřad v Litoměřicích, který převod pozemků na nové majitele zapsal do katastru i v době, kdy už nesměl. Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK), pod který litoměřické pracoviště jako součást úřadu v Ústí nad Labem spadá, to nijak nevzrušuje. „Neobdrželi jsme v této věci žádný podnět, proto se jí nezabýváme,“ sdělila ředitelka sekretariátu předsedy ČÚZK Jarmila Daňková. Katastr drží basu i v případě Miloslava Soldáta, který od Pozemkového fondu koupil loni na podzim půdu v katastru Milešov u Lovosic. Dodnes ji nevlastní, protože litoměřický katastrální úřad ji spolu s dalšími více než devatenácti stovkami státních parcel zablokoval pro konkurzního správce Bednaříka. Když si Soldát stěžoval u katastrálního inspektorátu v Liberci jakožto odvolacího orgánu, neuspěl.

Správcovi spojenci Soudce ústeckého krajského soudu Jiří Bednář, dohlížející na konkurz zemědělského podniku Střížovice, nejdříve správci Bednaříkovi bezmezně věřil, a až po provalení pochybných obchodů ho odvolal. Zprvu soudce hladce povolil prodej velkého množství nemovitostí (1912 parcel zabírajících přes 800 hektarů) mimo dražbu, která by musela vynést více. Když policie začala případ prošetřovat, přizval soudce Bednář krajské státní zastupitelství, aby prověřilo dosavadní postup zúčastněných osob.
Věrného spojence měl bývalý správce Bednařík také v doktoru Bohumilu Urbanovi, který má v Litoměřicích realitní kancelář. S pohledávkou kolem 24 tisíc korun byl zástupcem věřitelů zkrachovalého státního podniku a Bednaříkovi téměř automaticky vše schvaloval. Souhlasil s prodejem pozemků mimo dražbu, dříve správci odkýval i návrh na zrušení konkurzu pro nedostatek majetku. Největším věřitelem „Střížovic“ je přitom s 25,5 milionu korun Pozemkový fond, druhou nejvyšší pohledávku 18,5 milionu korun má stát přes Českou konsolidační agenturu. Nyní vyšetřovaný konkurzní správce pracoval také v součinnosti s ministerstvem zemědělství (MZe), jehož glejt mu otevíral dveře na dalších institucích. V dubnu, kdy kauza prosákla na veřejnost, si ministerstvo přizvalo na pomoc advokátní kancelář Toman, Devátý & partneři. Šéf příslušného odboru Jan Ludvík, který na MZe přišel za šéfování Gandaloviče a podepsal inkriminované prohlášení, ve funkci zůstává i za ministrování Jakuba Šebesty.

BOX: Zarážející fakta - Po osmi letech od vyhlášení konkurzu správce Michal Bednařík nevídaně rozšířil konkurzní podstatu, přitom v minulosti navrhoval zrušení konkurzu kvůli nedostatku majetku.
- Čestné prohlášení správce a Prohlášení ministerstva zemědělství, které Bednaříkovi umožnily překvapivě bohaté naplnění konkurzní podstaty a otevřely i cestu k rozprodeji státních pozemků, neobsahují žádný seznam konkrétních parcel, pouze výčet katastrálních území.
- Vlastní seznam pozemků o 66 stranách předložil konkurzní správce až na litoměřický katastr, aniž by přitom nějak prokázal vlastnické právo či alespoň právo hospodaření úpadce k těmto nemovitostem. Pozemky byly do té doby v katastru zapsány jako vlastnictví ČR, ve správě Pozemkového fondu.
- Bednařík, jinak konkurzní správce dalších tří firem a likvidátor čtyř společností, vlastní dle obchodního rejstříku půlku realitní firmy Broggio. Druhá polovina patří žateckému podnikateli Jaroslavu Hladkému, který drží 80procentní podíl ve firmě Ohře Media, poskytující internetové služby. V listopadu 2007 Bednařík coby konkurzní správce střížovického podniku prodal pozemky společnosti Ohře Media, což soudně napadla firma Kámen Zbraslav.

BOX: Podezřelé obchody Jak konkurzní správce Michal Bednařík prodával pozemky - Těžaři písku Lubomíru Krunclovi z Nučniček na Litoměřicku prodal pět parcel v katastru Lukavec u Lovosic o celkové rozloze bezmála 250 tisíc metrů čtverečních za 750 tisíc korun. Metr tedy vychází na tři koruny, přitom tržní cena tří rozhodujících pozemků o výměře 244 tisíc metrů čtverečních převyšuje 34 korun za metr. Je na nich totiž výhradní ložisko štěrkopísku. Na tyto pozemky se ovšem jako na původní církevní majetek vztahuje takzvaná blokace, neměly tedy být prodány.
- Majiteli pražské aukční galerie výtvarného umění Martinu Kodlovi prodal 112 parcel o rozloze 252 tisíc metrů čtverečních za 465 tisíc korun. Průměrná cena odprodaných pozemků, nacházejících se v katastrech Dolní Týnec, Horní Nezly, Kotelice a Soběnice, vychází na pouhých 1,80 koruny.