Vláda se chystá přistřihnout křídla těžebním společnostem. Do sněmovny doputovala novela horního zákona, podle níž by musely do roka a do dne dodat podklady, na jejichž základě by stát mohl jejich podnikání zlikvidovat. Zatímco obce v lokalitách ohrožených další těžbou novelu vítají, Svaz průmyslu, Těžební unie, ale i odbory jsou proti.
„Novela horního zákona může ohrozit těžební průmysl v Česku,“ tvrdí Jiří Janeček.
Autor: Jakub Stadler
Uhlí patří k nemnoha energetickým surovinám, jichž má Česko dostatek. Přesto hrozí, že to tuzemské ekonomice možná nebude nic platné. Do sněmovny totiž míří návrh novely horního zákona, který by urychlil proces, na jehož konci může být nucený odpis zásob uhlí v podzemí. Na „odepsaném“ ložisku pak není možné těžit. O odepsání rozhoduje ministerstvo průmyslu a obchodu například na návrh obcí, v jejichž katastru se ložisko nachází.
Pro vydání rozhodnutí je potřeba mimo jiné i dokumentace, kterou musí předložit těžební společnost. V případě, že tak neučiní, může dostat až dvacetimilionovou pokutu. Má to ale jeden háček. Současná legislativa neupřesňuje, dokdy musí být dokumentace předložena. „Navrhujeme odstranit chybu, která brání efektivnímu fungování institutu odpisu zásob ložisek nerostů. Zákonodárci totiž zapomněli stanovit příslušnou časovou lhůtu pro odevzdání těchto podkladů. Proto je tato povinnost nevymahatelná a odpisy nemohou řádně probíhat,“ vysvětluje tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. Novela počítá s tím, že příslušná dokumentace musí být předána maximálně do jednoho roku od podání návrhu na odpis.
Hra o čas
Pokud by parlament novelu přijal, urychlilo by se odepsání uhelných zásob především v severních Čechách a na severní Moravě. Pro tyto oblasti stále platí usnesení vlády z roku 1991, které stanovilo územní těžební limity, tedy hranici, za níž se nebude smět těžit.
Pokud by neexistovala lhůta pro podání podkladů, mohou důlní společnosti hrát o čas a spoléhat na to, že se dočkají takové vlády, která usnesení zruší. V případě přijetí novely v navrhovaném znění by však měly smůlu. Podle podkladů Českého geologického ústavu odhaduje Těžební unie stav uhelných zásob za územními limity na téměř jednu miliardu tun.
Návrh rovněž rozšiřuje práva vlastníků pozemků při stanovování chráněných ložiskových území a rovněž rozšiřuje okruh účastníků řízení. Napříště by tedy mohly do řízení o tom, kde se bude eventuálně těžit či nikoli, mluvit například i různé ekologické organizace. Novela by rovněž měla omezit dosavadní předkupní právo těžebních organizací na státní pozemky. „To zabrání spekulativním nákupům a zároveň umožní rovné podmínky všem, tedy i obcím, které budou moci pozemky využít pro svoje rozvojové plány,” vysvětluje odstupující ministr pro životní prostředí Martin Bursík.
Obcím se novela líbí
Novelu zákona podpořilo svým podpisem více než šedesát starostů, především z obcí, které jsou ohroženy případným pokračováním těžby za stanovenými limity. Představitelům samospráv mimo jiné vadí absolutní předkupní právo ke státním pozemkům v dobývacích prostorech, které nyní těžaři mají. Ti je podle nich zneužívají k nátlaku na samosprávy obcí a omezování jejich rozvoje. „Tam, kde důlní společnost využije předkupního práva a skoupí strategicky rozmístěné státní pozemky, ztrácí územní plánování smysl. Podle stávající úpravy přitom mají těžební společnosti předkupní právo i na pozemky v dobývacích prostorech určených k hlubinné těžbě. Většinu lesů, polí a nemovitostí na povrchu zde přitom k hornické činnosti nijak nepotřebují,“ kritizuje současný stav starosta Trojanovic Jiří Novotný.
Starostové rovněž podporují paragraf o stanovení lhůty k vypracování podkladů pro odpis zásob a sankci za nesplnění této povinnosti. Současná situace podle nich vytváří precedent, který v lidech nevyhnutelně podrývá důvěru ve vymahatelnost práva. „Zkuste si představit, že byste sice teoreticky museli platit daně, ale bylo by čistě na vás, kdy je zaplatíte, a stát by vám nemohl uložit sankční úroky ani penále. Současná právní úprava odpisu zásob je přesně taková,“ říká Vladimír Buřt, místostarosta Horního Jiřetína – tedy jedné z obcí, které jsou pokračující těžbou bezprostředně ohroženy. Společnost Litvínovská uhelná, která zde má zájem těžit, přitom shromažďuje podklady pro odpisové řízení již od roku 1994. „Chápeme, že se majiteli Litvínovské uhelné panu Tykačovi podnikání v takových podmínkách líbí. Ale pokud mu to poslanci nezatrhnou, mohou rovnou zrušit lhůty a pokuty i ve všech dalších zákonech,“ dodává Vladimír Buřt.
Napřed koncepce, potom odpisy
Přestože zákon podporují starostové obcí napříč politickým spektrem, mezi poslanci příliš nadšení nevyvolal a dokonce jej vyřadili z programu březnové schůze. Na novelu tlačil především odcházející ministr Martin Bursík, takže není jasné, jaké stanovisko k ní zaujme úřednická vláda, a kdy ji nakonec začnou projednávat poslanci. „Zákon dává prostor pro jeho snadné zneužívání, což v konečném důsledku může vést k vážnému ohrožení těžebního průmyslu v České republice,“ kritizuje novelu poslanec ODS Jiří Janeček. Tomu rovněž vadí, že jako jediné hledisko, podle nějž má ministerstvo průmyslu a obchodu o případném odpisu rozhodnout, má být pouze blíže nespecifikovaný „obecný zájem ochrany životního prostředí“. Zákon přitom nijak nedefinuje, jakým způsobem bude rozhodnuto, jestli tento zájem převažuje nad zájmem na vytěžení zásob, ekonomickým rozvojem regionu či energetickou bezpečností České republiky. „Zde záleží pouze na subjektivním rozhodnutí úředníků, což je navíc značné korupční riziko,“ míní Janeček.
Změna zákona přichází navíc podle něj v kontextu ekonomické krize ve zcela nevhodnou dobu. Na těžební průmysl je navázána řada klíčových odvětví ekonomiky a ukončení důlní činnosti by vyvolalo řetězovou reakci. Poslanec odhaduje, že odpisy by mohly vyvolat ztrátu až dvaceti tisíc pracovních míst. Poškozeny budou paradoxně v konečném důsledku i obce, které by přišly o řadu prostředků plynoucích do jejich rozpočtů z daní a různých poplatků těžebních společností. „Hlavní nedostatek předložené novely spatřuji ale v tom, že neříká, kde vezmeme náhradní energetické zdroje. Vláda by nejprve měla předložit aktualizaci Státní energetické koncepce,“ vysvětluje.
Neexistence aktualizované Státní energetické koncepce, z níž by byl jasný energetický mix různých zdrojů, vadí i stínovému ministru průmyslu a obchodu z ČSSD Milanu Urbanovi. „Nejdříve musí být předložena aktualizace a podle toho se můžeme bavit dál. Nelze to dělat opačně.“ Podle nezařazeného poslance Petra Wolfa jsou zavádějící i argumenty, týkající se životního prostředí a ochrany klimatu. „Záleží na použitých technologiích, zda se bude životní prostředí zlepšovat či nikoli. Zatěžování ovzduší navíc není otázka těžby samé, ale koksoven a dalších způsobů energetického zpracování,“ soudí Wolf.
Stávající zákon je dostatečný
Na rozdíl od obcí považuje podnikatelská veřejnost dnešní stav za dostatečný. „Současný horní zákon má dvě základní pozitivní vlastnosti: Těžebním společnostem zajišťuje právní jistotu a naopak městům, obcím i občanům dává dostatek příležitostí, aby se k plánovaným aktivitám vyjádřili,“ říká ředitel OKD pro revitalizaci Radim Tabášek. „Právě proto si myslíme, že novela se připravuje příliš narychlo, nekoncepčně a bez potře
bné diskuze. Návrh má navíc mnoho odborných vad,“ dodává.
Za nekoncepční a diskriminační považují novelu i Svaz průmyslu a dopravy a Těžební unie. „Povinnost ve stanovené lhůtě zpracovat návrh na odpis zásob těžebních ložisek, za jejíž nesplnění může být vlastník sankcionován až do výše dvaceti milionů korun, znamená, že těžební společnosti jsou nuceny poškozovat vlastní podnikatelskou činnost a náklady s tím spojené navíc uhradit,“ vysvětluje tiskový mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Navíc násilný zásah do hospodaření firmy může podle jeho slov vést k řadě soudních sporů včetně mezinárodních arbitráží za několik desítek miliard korun. Pro mnoho těžebních společností může mít zneužívání této právní normy likvidační účinek.
