Čtyři roky „bezpráví“. Spor o autobusové zastávky na dálnici jde do finále

9. 1. 2020

Autobusové zastávky na dálnici D4 odporují legislativě. Místní se jich ale nechtějí vzdát.

Není to tak dávno, co ze dne na den přibylo v Česku zhruba 400 kilometrů dálnic. Ne že by v roce 2015 nastal stavební boom, naopak - otevřelo se tehdy jen 13 kilometrů. Ale od roku 2016 přestala po dvouletých přípravách platit kategorie rychlostních silnic a z většiny z nich se staly právě dálnice.

Týká se to i příbramské D4, kde prvním dnem roku 2016 odstartovaly potíže. Ze dne na den se na dálnici octly i původní autobusové zastávky, což je věc na dálnici zakázaná. Lidé do veřejné hromadné dopravy přesto stále nastupují. Spor mezi správci silnice a obcemi jde po letech do finále až nyní a místní se obávají rušení zastávek.

Tah na dálnici

D4 je jediná dálnice v zemi, na níž stojí autobusové zastávky. Jsou v blízkosti obcí Jíloviště,Trnová, Klínec, Líšnice a Řitka. Ředitelství silnic a dálnic je už jednou chtělo zrušit kvůli bezpečnosti. Narazilo ale na tvrdý odpor provozovatelů veřejné dopravy a zejména místních lidí. Situaci musel řešit dokonce osobně ministr dopravy Dan Ťok, slíbil diskusi nad každým příštím krokem.

Teď se situace láme. Před pár týdny skončil v obcích dopravní sociologický průzkum. „Nechceme se k tomu nyní vyjadřovat, stále probíhají jednání,“ řekla místostarostka obce Jíloviště Jana Malá. Průzkum objednalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) u společnosti Sagasta, podílelo se na něm i ČVUT. „Byl zaměřen na zjištění spokojenosti občanů se stávajícím stavem dopravní obslužnosti veřejné hromadné dopravy v jednotlivých obcích. Bude sloužit jako podklad pro technickou studii, jejímž cílem je prověřit možné úpravy na dálnici D4 k maximálnímu zvýšení bezpečnosti provozu pro všechny účastníky,“ prohlásil mluvčí ŘSD Jan Studecký.

Vadí vám autobusové zastávky na dálnici D4?

Jinak řečeno, ŘSD chce zjistit, kolik lidí právě tyto autobusy využívá, jak je s nimi spokojeno a zda je veřejný zájem tak silný, aby se pustilo do jakékoliv přestavby dálnice, aby situace nebyla v rozporu se zákony jako dosud.

Nicméně i kdyby nebyl zájem tak silný, aby se začalo stavět, dopravní obslužnost obcí musí podle ŘSD zůstat zachovaná. „Zároveň je z našeho pohledu nezbytné řešit stávající bezpečnostně a legislativně nevyhovující stav,“ upozornil mluvčí na situaci kolem zastávek s tím, že výstupy ze studie budou známy v průběhu letošního roku.

Situace je teď velmi paradoxní. Odpor proti rušení zastávek prodlužuje nelegální stav a zvyšuje riziko nehod. Ve špičce vjíždí z krátkých nájezdů u zastávek autobusy do dálnice každých deset minut.

Experti místa popisují jako nejnebezpečnější v zemi, v pomalém pruhu totiž jezdí kamiony a autobusy do nich vjíždí minimální rychlostí.

Kudy vyjet

Rychlé řešení se podle všeho nerodí. Obce totiž už nyní průběh průzkumu ostřelují. „O tom průzkumu jsme sice věděli, ale nemohli jsme dopředu znát otázky, abychom na ně prý nemohli občany cíleně připravit. S průběhem každopádně spokojená nejsem. Dotazovací část neprobíhala na místech, kde by bylo možné získat relevantní informace,“ říká starostka Klínce Markéta Polívková. Průzkum je podle ní po dvou letech od Ťokova slibu diskuse první iniciativou ze strany státu.

Starostka odkazuje na situaci z roku 2017, tehdy podobná studie vznikala v režii společnosti Pudis. Navrhovala přesunutí autobusových zastávek, případně odklonění autobusů. Jenže obce chtějí pro své obyvatele zastávky na dálnici zachovat, protože cesta mimo, po níž jezdí jiné linky, je časově delší. „Nám jde o úpravu těch míst, aby byla bezpečná, a také o zklidnění dálnice jako celku. Jsme její vinou zatíženi hlukem, zástavba je velmi blízko té silnici. Ředitelství silnic ale preferuje rychlost,“ říká starostka.

O konkrétních úpravách dálnice a jejích zastávek je ale podle ŘSD předčasné mluvit. „Zahájení a rozsah případných stavebních prací nelze v tuto chvíli predikovat,“ odpověděl mluvčí ŘSD. Úpravy by musely provázet také výkupy pozemků, což je záležitost odhadem na roky. Ministerstvo by rovněž muselo připravit výjimku ze zákona, protože i s delšími nájezdy jsou zastávky veřejné dopravy na dálnici nelegální.

Zrušení zastávek proto vypadá jako nejrychlejší a nejjednodušší řešení. Navíc dálnice je nyní poměrně nově opravena. Naposledy letos v létě probíhala oprava povrchu v délce tří kilometrů v levém pásu dálnice ve směru na Prahu v úseku Klínec-Řitka. Práce stály přibližně 65 milionů korun.

Arrivederci. Italské stavební firmy opouštějí české dálnice