Zástavní právo je institut k zajištění dluhu. Kromě nemovitostí je možné zastavit i cenné papíry a další majetek

Co je zástavní právo?

Zástavní právo spadá mezi věcná práva k cizí věci. Zřizuje se mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem, přičemž slouží jako pojistka k zajištění dluhu pro případ, že by dlužník neplnil své povinnosti. Věřiteli vzniká díky institutu zástavního práva právo k věci, kterou nevlastní. V případě nesplnění pohledávky může tuto zástavu zpeněžit a uspokojit se z výtěžku zastavené věci.

Pojmy týkající se zástavněprávního vztahu:

• zástavní věřitel – věřitel v zástavněprávním vztahu,
• zástavní dlužník – dlužník v zástavněprávním vztahu, vlastník zastavené věci,
• zástava – předmět zástavního práva.

Předmětem zástavního práva bývají velmi často nemovitosti. V těchto případech jde hlavně o hypoteční úvěry, kde kupující ručí bance kupovanou, případně jinou nemovitostí (například domem, který vlastní jeho rodiče). Nemovitost daná do zástavy přitom musí být vždy pojištěna proti živelním rizikům. Zástavní právo k nemovitosti dává bance právo danou nemovitost prodat a použít získané finanční prostředky k uspokojení pohledávky.

Jako zástavu lze ovšem použít jakoukoliv věc, která svou hodnotou odpovídá výši dluhu a kterou lze rychle zpeněžit. Zastavují se:

• cenné papíry,
• pohledávky (včetně budoucích),
• podíly v korporaci,
• zemědělské skladní listy,
• ochranné známky.

Problematice zástavního práva se podrobně věnuje zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník.

Typy zástavního práva

• Zástavní právo smluvní,
• zástavní právo soudcovské,
• zástavní právo exekutorské,
• zástavní právo zákonné,
• zástavní právo z rozhodnutí finančního orgánu.

Zástavní právo smluvní

Pokud jste někdy zaslechli o zástavním právu, pravděpodobně se jednalo o zástavní právo smluvní, neboť se jedná o vůbec nejčastější druh zástavního práva. Jak už tomu napovídá jeho název, vzniká na základě smlouvy uzavřené mezi věřitelem a dlužníkem. Ta musí být písemná a je nezbytné, aby v ní byla přesně označena zástava i zajišťovaná pohledávka.

Soudcovské zástavní právo

Jde o zvláštní druh zástavního práva, který je zřizován soudem v rámci výkonu rozhodnutí. Důvodem je zajištění nezajištěného dluhu na nemovitosti, která spadá do vlastnictví dlužníka. V tomto případě ale ještě nedochází k postižení majetku dlužníka, splňuje tedy pouze zajišťovací funkci.

Exekutorské zástavní právo

Funguje podobně jako soudcovské zástavní právo, až na zásadní rozdíl, že ho může svým příkazem zřídit soudní exekutor.

Zástavní právo zákonné

Tento typ zástavního práva vzniká automaticky při neplacení dluhů vůči státu. Může jít například o nezaplacené daně. V některých případech může občanský zákoník stanovit, že má takto zřízené zástavní právo přednost před jinými typy zástavních práv.

Zástavní právo z rozhodnutí finančního orgánu

O zřízení zástavního práva může rozhodnout i správce daně, a to v případě, kdy má daňový subjekt daňový nedoplatek. Nemusí se ale vždy jednat o rozhodnutí finančního úřadu, může jít i o stavební úřad nebo jiný správní orgán.

Vznik zástavního práva

Zástavní právo vzniká nejčastěji prostřednictvím smlouvy (zástavní právo smluvní). U zástavního práva k nemovitosti je ovšem nezbytné, aby byl podán návrh na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí. V takovém případě vzniká zástavní právo až ve chvíli, kdy je zapsáno do katastru. U movitých věcí se dělá zápis do Rejstříku zástav, do kterého mají přístup výhradně notáři.

Zánik zástavního práva

Zástavní právo zaniká nejčastěji ve chvíli, kdy zaniká i samotný dluh (pohledávka je tedy splněna). Pokud je zástavní právo ve veřejném seznamu nebo Rejstříku zástav, je nutné ještě zažádat o výmaz zástavního práva. K žádosti je nutné přiložit potvrzení o zániku zástavního práva, které musí splňovat určité náležitosti.

Další druhy zástavního práva

• Budoucí zástavní právo – do zástavy se dává věc, kterou dlužník zatím nevlastní, zástavní právo pak vzniká až nabytím vlastnického práva,
• vespolné zástavní právo – situace, kdy je dáno do zástavy více věcí, věřitel pak může požadovat jakoukoliv z nich nebo všechny,
• zastavení cizí věci – zastavit je možné majetek i někoho úplně cizího, pokud s tím bude dotyčný souhlasit.

Podzástavní právo

Dalším specifickým druhem zástavního práva je podzástavní právo, které vzniká v případě, že je předmětem zástavy pohledávka, ke které již bylo zřízeno zástavní právo. Jde ale o poměrně komplikovaný institut, který nevzniká příliš často.