Brněnští zastupitelé chtějí nové vlakové nádraží v odsunuté poloze. Hlasovalo pro něj 31 zastupitelů z 42 přítomných. Proti byli čtyři zastupitelé, zdrželo se jich sedm. Ve schváleném usnesení požadují po státu, aby se současně začala stavět převážně podzemní dvojkolejná železnice spojující sever a jih města přes nové nádraží. Z usnesení vyplývá, že město nepočítá se stavbou Nové městské třídy, s níž pracovala studie proveditelnosti.
Vedení města argumentuje ve svém rozhodnutí tím, že odsunuté nádraží je připravené ke stavbě více než varianta v centru. V usnesení se však mluví o tom, že i pro variantu odsunu je částečně třeba změnit územní plán. Pokud se začne stavět do roku 2023, měl by stát získat na stavbu nádraží alespoň částečně evropské peníze. Pravděpodobně bude také jednodušší zapojit do odsunutého nádraží vysokorychlostní tratě, o nichž však stát zatím pouze uvažuje a připravuje se zadat studie. Nové nádraží by mělo stát téměř 50 miliard korun.
Vedení města si je vědomo toho, že odsun nádraží způsobí dopravní komplikace, proto je součástí usnesení i věta, že „město Brno proto doporučuje k realizaci variantu Ac (odsunuté nádraží) s podmínkou, že v časově blízkém období bude realizována smysluplná funkční etapa severojižního kolejového diametru“. Jde o stavbu, která může stát deset až 20 miliard korun. Vlaky by zde měly jezdit v krátkých intervalech a měly by plnit de facto funkci jako metro v Praze. Koleje se odpojí od tišnovské tratě v Řečkovicích či Králově Poli a povedou tunelem směrem k historickému centru, současnému nádraží, odsunutému nádraží a za ním se stočí k Chrlicím již po povrchu a vlaky by dále jezdily směrem na Slavkov.
Přečtěte si rozhovor s autorem V Tower, Prague:
Radan Hubička: Nechci kreslit dvojplošníky
Svázání nového nádraží s diametrem se stal důvodem sporu mezi opozicí a koalicí. Opoziční ČSSD, ODS a KSČM požadovaly vyjmout podmínku diametru. Koalice na to nepřistoupila, proto pro usnesení nakonec hlasovali z opozice pouze komunisté. Proti byli Zelení, kteří chtějí nádraží v centru a podmínku diametru považují „mlhu okolo rozhodování“. Podle náměstka primátora Martina Andera není reálné, aby se diametr stavěl tak, aby alespoň část fungovala při otevření nového nádraží.
Pro odsun nádraží se již vyjádřili zastupitelé Jihomoravského kraje, vyjádří se ještě Správa železniční dopravní cesty, ministerstvo dopravy a nakonec vláda v květnu. Ani poté však nebude zřejmé, kdy se začne stavět, protože jihočeský krajský úřad jako odvolací orgán několik let nerozhodl o odvolání proti vydání územního rozhodnutí.
Nové nádraží a modernizaci uzlu si žádá současný stav. Do nádraží nelze vést další vlaky a je na hranici kapacity, přestože poptávka po železniční dopravě roste. Diskuse o přesunu nádraží se vedou v Brně téměř 100 let.
Na zastupitelstvu dnes vystoupilo několik desítek podporovatelů obou variant, ve výrazné převaze byli příznivci nádraží v centru.
Čtěte také:
