Stát přestane od ledna platit bonusy za kogenerační výrobu elektřiny a tepla. Doplatí na to ČEZ, Babiš i Křetínský
Tažení předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové proti solárnímu byznysu si vybírá oběti tam, kde by je asi nikdo nečekal. Tím, kdo si v praxi „odskáče“ nápad zastavit provozní dotování elektráren bez výslovného souhlasu Evropské komise, jsou teplárny.
Dnes je téměř jisté, že j im stát na základě rozhodnutí regulátora přestane od ledna platit bonusy za kombinovanou neboli kogenerační výrobu elektřiny a tepla. Každý měsíc přitom znamená ztrátu okolo 200 milionů korun. V prvním čtvrtletí, kdy vzhledem k chladnému počasí jedou teplárny na plný výkon, to bude ještě více.
Zdrojem potíží je kategorický požadavek Vitáskové, že vypíše provozní dotace pouze pro energetické zdroje, které prošly notifikačním procesem u Evropské komise. Až poté, co obdrží oficiální potvrzení z Bruselu, je ochotna podporu pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla obnovit. Po zkušenosti z předchozích notifikačních řízení lze celkem snadno odhadnout, že se čekání protáhne na řadu měsíců. Zatímco obnovitelné zdroje již notifikaci získaly, otázka podpory pro teplárny se mění v absurdní drama. Nikdo není schopen odpovědně říct, zda vůbec Česko nějaké potvrzení z Bruselu potřebuje. Téměř shodný model podpory teplárenství jako u nás přitom bez problémů funguje v Německu, Francii, Polsku a dalších zemích.
Navíc se nejedná o nově zaváděnou podporu, ale model zaběhnutý již před vstupem České republiky do Evropské unie. Souhlasu Evropské komise by tudíž nepodléhal. „Máme k dispozici analýzu renomované právní kanceláře, která jednoznačně potvrzuje, že se jedná o takzvanou existující podporu, která je považována za slučitelnou s vnitřním trhem EU,“ říká mluvčí teplárenské skupiny MVV Energie CZ Jitka Tůmová.
Zdražení? Zatím ne
O jak velké peníze se zde hraje? Teplárny v loňském roce dostaly na příspěvku za kogenerační výrobu celkem 1,9 miliardy korun. Z toho zhruba jedna miliarda směřuje do velkých uhelných tepláren a druhá do menších, hlavně plynových zdrojů.
O peníze přijdou velcí hráči v energetice - ČEZ, Energetický a průmyslový holding (EPH), Alpiq, Veolia a Sokolovská uhelná. Tyto společnosti vlastní uhelné elektrárny, jež dodávají teplo do měst v okolí. „Příjmy Skupiny ČEZ z podpory kogenerační výroby se pohybují v řádu stovek milionů korun ročně“přiznává Roman Gazdík z tiskového oddělení ČEZ.
Zdražování se chtějí majitelé uhelných tepláren pokud možno vyhnout. „Pokud bychom chtěli jednorázově promítnout tuto ztrátu do ceny tepla, znamenalo by to zvýšení ceny o šest procent. Sociální a ekonomická situace mosteckého regionu však neumožňuje takto razantní navýšení ceny tepla. Proto budeme hledat způsob, jak naše zákazníky zatížit co nejméně,“ uvedla mluvčí mostecké teplárny United Energy Miloslava Kučerová.
Podobně se vyjádřili i další oslovení.
„Případné nevypsání podpory má pro Teplárnu České Budějovice finanční dopad v řádu milionů korun ročně. V krátkodobém horizontu je naše společnost připravena nést neočekávanou újmu a nepromítat ji směrem k zákazníkům,“reagoval člen představenstva Teplárny České Budějovice Tomáš Kollarczyk.
Podle oslovených zástupců tepláren poškodí Vitásková svým rozhodnutím hlavně malé kogenerační jednotky na zemní plyn. Jedná se o rychle rostoucí obor energetiky, ve kterém se angažuje ČEZ, innogy, MVV Energie i další společnosti. Plynové kogenerační jednotky pokrývají spotřebu tepla i elektřiny v menších městech, nákupních a kancelářských centrech, hotelech či sportovních areálech.
Právě tato zařízení nemají bez dotace při současné úrovni cen na trhu s elektřinou šanci. Pokud o státní příspěvek přijdou, změní se v pouhé plynové výtopny a vyšší náklady přenesou do cen tepla pro zákazníky. Podle informací týdeníku Euro mohou zdražit až o 100 korun za gigajoule, tedy zhruba o 15 procent.
Odbourání této dotační podpory by stáhlo do těžké krize celý obor instalace a provozování kogeneračních jednotek.
„Případné nevypsání podpory by pro nás znamenalo ztráty v řádu desítek milionů korun. Kdyby ani v dalších letech nebyla podpora vypsána, tak bychom při stávajících cenách elektřiny museli naše investice do kogeneračních jednotek odepsat“ přiznává mluvčí skupiny innogy ČR Martin Chalupský.
Jak naštvat Babiše i Křetínského
Alena Vitásková má dnes napjaté vztahy s téměř celým oborem energetiky, ovšem teplárenství bylo dosud výjimkou. Šéf holdingu EPH Daniel Křetínský a předseda Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek dříve s Vitáskovou dobře vycházeli. To se teď patrně změní.
A ani t ím výčet nových „přátel“ Aleny Vitáskové nekončí. Výpadek v příjmech nezaznamenají pouze uhelné a plynové teplárny. Souhlas z Bruselu stále nemá ani vyplácení příspěvku za teplo z obnovitelných zdrojů a za výrobu z druhotných zdrojů - tedy z odpadů.
V součtu se jedná o dalších 300 milionů korun. Z tohoto důvodu je možné, že se Vitásková dostane do konfliktu s ministrem financí a majitelem Agrofertu Andrejem Babišem, případně s dalšími velkými agrobarony. Dotace za vyrobené teplo totiž pobírají i některé bioplynové stanice, pokud energii využívají k vytápění velkochovů, skleníků či kanceláří zemědělských podniků.
Lze sice narazit na spekulace, že by vláda mohla či měla chybějící cenové rozhodnutí regulačního úřadu obejít a protlačit vyplácení podpor pro teplárny, ty se však těžko naplní. Dokládá to mimo jiné vyjádření státem vlastněného správce energetického trhu. „Budeme vyplácet podporu v souladu splatnými cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu“potvrzuje mluvčí společnosti OTE Zuzana Dvořáková.
Dáme to k soudu
Je zřejmé, že teplárenské podniky se s výpadkem příjmů jen tak nesmíří. O své peníze se budou soudit. Jejich šance uspět ve sporu se státem přitom nejsou malé.
Někteří oslovení připomínají kauzu darovací daně z emisních povolenek, kterou prosadil před šesti lety ministr financí Miroslav Kalousek. Poškozené elektrárenské a teplárenské podniky podaly na stát žalobu a nakonec uspěly. Stát j im musel většinu z vybraných peněz - sedm a půl miliardy - vrátit.
Vyloučit nelze ani „řešení“ ve stylu loňského prosince. Šéfka ERÚ Alena Vitásková už tehdy odmítla podporu pro obnovitelné zdroje a teplárny vypsat.
V polovině prosince odjela na delší dovolenou a cenové rozhodnutí stvrdil svým podpisem první místopředseda Jan Nehoda. Po návratu do Česka ho Vitásková z funkce odvolala.
Letos se bude situace opakovat, šéfka úřadu taktéž vyráží na delší pobyt do zahraničí.
Nalezne se i tentokrát mezi místopředsedy regulačního úřadu kariérní sebevrah, který subvence pro teplárny podepíše?
Kolik doplácíme za podporované zdroje energie
Údaje za rok 2015, v mil. Kč (modře vyznačeny
položky bez notifikace)
Solární energie 26 804
Bioplyn, odpadní plyn 7 694
Biomasa 3 458
Vodní energie 1 927
Kogenerace (teplárny) 1 899
Větrná energie 1 215
Decentrální výroba 203
Teplo z obnovitelných zdrojů 171
Druhotné zdroje 137
Kolik mohou teplárníci tratit
Výše plateb za kogenerační výrobu elektřiny
a tepla v roce 2015 (v Kč)
ČEZ stovky milionů
MVV Energie CZ 100 milionů
Elektrárny Opatovice 80 milionů
innogy desítky milionů
Plzeňská teplárenská 27 milionů
Teplárna České Budějovice jednotky milionů
Pražská teplárenská nulový dopad
ZDROJ: OTE
Alena Vitásková má dnes napjaté vztahy s téměř celým oborem energetiky, ovšem teplárenství bylo dosud výjimkou.
O autorovi| David Tramba, tramba@mf.cz
