Nad budějovickou teplárnou se slétají supi, jedním z nich je i „hlubocký kníže“ Dlouhý
Málokterý region v Česku působí tak zeleně a netknutě jako jižní Čechy. Není tedy divu, že právě tady má vzniknout jedno z největších ekologických zařízení v republice, a sice gigantický kotel na spalování biomasy pro výrobu tepla a energie. Zakázka na budějovickou „ekostavbu budoucnosti“ ale budí pochyby. Nejenže samotný způsob jejího zadání způsobil už před několika týdny na místní radnici poměrně značný humbuk. Zároveň se ukazuje, že Teplárna České Budějovice je centrem propojení zdejších ekonomických a politických vazeb. Jejich společným jmenovatelem není nikdo jiný než „jihočeský kmotr“ Pavel Dlouhý.
Ve jménu ekologie
„Ta zakázka na mě dělala divný dojem už od začátku, jako by byla někomu přímo ušitá na míru,“ říká Tomáš Bouzek, budějovický advokát a čerstvě i radní za TOP 09. Jako volební lídr se Bouzek na teplárnu soustředil ještě před volbami do obecních zastupitelstev. A není divu – coby akciová společnost s majoritním podílem má teplárna cenu více než jednu a tři čtvrtě miliardy korun, každoročně pak generuje zisk o více než sto milionech. Vzhledem k tomu, že minulý podzim se budějovické komunální volby – stejně jako v jiných obcích – vedly ve jménu „boje proti kmotrům“, byla teplárna logickým cílem v cestě za zprůhledněním městského majetku.
„Jsem hlavně podnikatel, a tak jsem měl trochu jiný pohled na to, jak by politika mohla a měla fungovat. Jedna ze stěžejních věcí, o které nám šlo, byla větší transparentnost v teplárně a dopravním podniku,“ vysvětluje Bouzek.
Volby dopadly v tomto ohledu dobře nebo se to tak alespoň na první pohled zdálo. Mnohaletý hegemon obecní politiky ODS byla odstavena od moci a největší podíl hlasů získalo nezávislé hnutí v čele s bývalým primátorem Thomou. Ten pak utvořil koalici právě s Bouzkovou TOP 09 a společně přibrali ČSSD.
Starým dobrým českým zvykem je, že každá nově sestavená městská rada hned po volbách vymění obsazení v městských firmách. To samé se očekávalo i v budějovické teplárně. Zatím se tak ovšem nestalo a navíc staré vedení teplárny přišlo s překvapivým krokem. Se zmíněným tendrem na výstavbu „biokotle“, jehož cena se má podle oficiální dokumentace vyšplhat na 750 milionů korun. Pro srovnání: to je více než třetina rozpočtu, s kterým disponuje město.
Načasování ale nebylo zdaleka jediným problémem, proč se obrovská zakázka stala na jihu Čech politickým tématem číslo jedna. Předně, i když se o spalování biomasy uvažovalo delší dobu, nejde o ojedinělý způsob, jak výrobu tepla učinit „zelenější“. Nedávno například přišla společnost ČEZ s projektem odvedení tepla, které vzniká jako vedlejší produkt v elektrárně Temelín. Ta by logicky do Budějovic putovala za směšnou cenu a i náklady na výstavbu by údajně byly znatelně nižší.
„Ročně by se nemuselo spálit asi 110 tisíc tun hnědého uhlí, třetina současného množství,“ prohlásil v místním tisku mluvčí Temelína Marek Sviták. Zdá se tedy přinejmenším ukvapené, že vedení teplárny dalo přednost biomase. Navíc, jak týdeník EURO nedávno upozornil (EURO 51–52/2010), zakázka byla vypsaná v kratším termínu, než povoluje zákon.
„Měli jsme k tomu několik jednání a management nám svůj postup vysvětlil. Navíc jsme se dohodli, že žádné další kroky se v té zakázce nepodniknou, dokud nebude zvoleno nové představenstvo,“ řekla týdeníku EURO náměstkyně primátora Ivana Popelová. Valná hromada, na níž má být představenstvo firmy zvoleno, se koná právě tento týden. Samotné vedení teplárny se k celé záležitosti odmítlo vyjádřit už koncem loňského roku a na otázky neodpovědělo ani nyní.
Tajemný anonym
Dosud se zdálo, že více než o cokoli jiného jde v jihočeské teplárně o nevraživost mezi starým představenstvem firmy a novou městskou radou. Do hry ale vstoupil anonymní dopis, který v lednu přistál v dopisních schránkách budějovických stranických sekretariátů. Místo konkrétních osob byl podepsán „zaměstnanci Teplárny České Budějovice“ a kromě upozornění na problematiku „biokotle“ obsahoval také některá velmi konkrétní a velmi vážná obvinění směrem k současnému managementu.
„Řízení investic je v TČB kapitola sama pro sebe. Zkušení lidé, kteří to dělali dříve, byli buď vyhozeni, nebo s tím nechtějí mít nic společného, protože se nechtějí dát zavřít,“ píše se v dopise, který má týdeník EURO k dispozici. Samotný obsah je vyjmenováním manažerských pochybení, kterých se podle autorů vedení v posledních letech dopustilo. Kromě předraženého generátoru TG6, havárie parovodu nebo obecného zhoršení bezpečnosti práce se dopis přímo pouští do současného generálního ředitele a předsedy představenstva Zdeňka Blažka. „Je s podivem, že nikomu nevadí, že do TČB postupně přišlo patnáct lidí z okruhu nejbližších příbuzných a známých pana Blažka, včetně stranických kolegů a kolegyň,“ píší „zaměstnanci“, kteří zmiňují i velmi podezřelé nákupy výpočetní techniky.
Byť anonymní udání je třeba brát vždycky s rezervou, důvodů k odvolání Zdeňka Blažka z představenstva by se jistě našlo dost. Kromě podezřelé zakázky je tu samotný fakt, že Blažek je člen ODS, tedy v současnosti opoziční strany, proti níž se navíc současná koalice silně vymezuje. Některá tvrzení z anonymu se navíc ukazují jako přinejmenším blízká pravdě. Například výpočetní techniku do teplárny skutečně dodává společnost Oasa Computers, jejímž jednatelem je Jan Petr, Blažkův spolustraník a člen kandidátky ODS do zastupitelstva. Mezi samotnými zaměstnanci teplárny figuruje ředitelův bratr Ladislav Blažek a další osoby, jejichž osobní vazby na Blažka jsou vcelku snadno doložitelné.
V Českých Budějovicích ovšem, jak se zdá, běžné zákony komunální politiky neplatí. Blažek totiž ve funkci působí dál a městská rada ho do čela představenstva znovu navrhla. A to – nyní pozor – zcela jednohlasně. Tedy včetně nezávislého primátora Juraje Thomy, který na dotazy týdeníku EURO neodpověděl, a Tomáše Bouzka z TOP 09.
„Ten anonym jsem také dostal a vašemu údivu rozumím, ale volba představenstva podléhá koaličnímu vyjednávání. Z toho vyplynulo, že nemůžeme dát jen na řeči, ale musí se vycházet z objektivního stavu věcí,“ vysvětluje Bouzek. Dodat, kdo z koalice konkrétně za Zdeňkem Blažkem stojí, ale nechce. Chlácholí tím, že koalice chystá nezávislý forenzní audit, který by měl jakékoli pochybení odhalit. Teprve potom prý bude možné rozhodnout o Blažkově odvolání a o případném pokračování budějovického „ekotendru“.
Cesty vedou na Hlubokou
Není ovšem na škodu si na tomto místě připomenout vazby Zdeňka Blažka. Většina obeznámených osob totiž neoficiálně připouští, že šéfa teplárny pojí osobní přátelství s významným jihočeským politikem, Pavlem Dlouhým z ODS, přezdívaným také „jihočeský kmotr“ či častěji „kníže z Hluboké“. Jeho vliv se stal zvláště před komunálními volbami zhusta zmiňovaným tématem a číslo, které jeho osobě věnoval týdeník Respekt, se v Budějovicích stalo podpultovým zbožím. Jedním z veřejných tajemství týkajících se Dlouhého je jeho vlastnictví firmy Lesy Hluboká nad Vltavou, která má v celém kraji monopolní smlouvu na těžbu dřevní štěpky, hlavní suroviny spadající do kategorie biomasa. Není právě tady odpověď na otázku, proč chtějí v teplárně mermomocí postavit kotel na její spalování? Na jihu je navíc této suroviny nedostatek a její cena tak půjde stále nahoru. Prokurista Lesů Hluboká Miloš Balák přímo potvrzuje, že do teplárny bude hlavním dodavatelem štěpky právě jeho firma. „Ano, máme s nimi dlouhodobou smlouvu o smlouvě budoucí, ale to nebyl náš výmysl. Od začátku existoval požadavek, aby biomasa byla dopředu zajištěna. Lesy ČR dlouhodobé smlouvy podepisovat nesmějí, takže jsme byli osloveni my,“ potvrzuje Balák. Případná nařčení odmítá s tím, že s požadavkem přišel Jihočeský kraj a agrární komora. Předsedou jihočeské agrární komory ovšem není nikdo jiný než Pavel Dlouhý. Vzhledem k tomu, nakolik stát v současnosti biomasu dotuje, se jedná v podstatě o geniální podnikatelský plán. Kníže z Hluboké, jak se zdá, nejen svůj vliv neztratil, ale zjevně ho i utužil. Otázkou zůstává, nakolik budou mít z jeho úspěchů radost občané Budějovic – zdejší kotle totiž rozhodně nebudou topit zadarmo.
