Tomáš Pitr už patří mezi legendy. Svým útěkem za hranice v roce 2007 se zařadil po bok Viktora Koženého a Radovana Krejčíře. Podnikatelé, kteří utekli před mnohaletým pobytem v českém vězení, patří ke zvláštním fenoménům země.
Autor: Jan Blažíček
Panuje u nich podezření, že k opuštění republiky jim vždy někdo pomohl, nebo jim alespoň nikdo příliš nebránil. Ne všem totiž vadí, že muži, kteří se podle spekulací pohybovali na hraně mezi byznysem a politikou, jsou někde daleko za hranicemi, uklizeni a hlavně bez snahy promluvit o svých známých, kontaktech a dění v českém podsvětí.
Postrachem byl v tomto kontextu mafiánský boss František Mrázek. Jeho archiv s obrovským množstvím informací, v němž se našlo něco prakticky na každého, byl nebezpečný jak pro podnikatele na hraně zákona, tak pro politiky, kteří se s nimi zapletli. Po Mrázkově vraždě údajně odvezl část archivu právě Tomáš Pitr. Věděl kam jít, byl dlouholetým Mrázkovým společníkem. Kolem roku 2000 společně vymysleli plán, jak ovládnou Setuzu.
Od zelináře k miliardovým obchodům
Tomáš Pitr začínal jako zelinář, později zbohatl na nelegálních obchodech s rumem. V polovině 90. let koupil část podniku Balírny, z něhož se postupně stala Marila. Tu ale Pitr prodal v roce 2007. Do Pitrovy skupiny firem patřily i konzervárny Seliko. V roce 2000 Pitr za nejasných okolností ovládl společnost Setuza a kontroloval ji až do roku 2006. Ta později čelila potížím a v prosinci 2008 výrobní činnost předala firmám STZ a Oleofin.
Policie Pitrovo podnikání sledovala i v souvislosti s Mrázkem. V červnu 2006 byl Pitr pravomocně odsouzen za daňové delikty k pětiletému trestu vězení. Do věznice ale nenastoupil a místo toho uprchl do zahraničí. Byl na něj vydán tuzemský, evropský i mezinárodní zatykač.
Své firmy buď přes prostředníky, nebo přímo ze zahraničí řídil Pitr dál. Média spekulovala o tom, že stále kontroluje Moravský lihovar Kojetín či elektrárnu Energy v Ústí nad Labem, Pitr se však nikdy k vlastnictví firem nehlásil oficiálně. Několikrát se měl údajně objevit v České republice a ve svém podnikání se měl dokonce vrátit znovu i ke svému oboru, tedy k nelegálním machinacím s alkoholem.
Pomohl rozšířený zatykač**
Před dvěma lety advokát podnikatele potvrdil, že Pitr žije ve Švýcarsku. Přesto tamní úřady nezasáhly a nezatkly ho. Ke změně postoje došlo až letos v dubnu, kdy byl Pitr odsouzen pravomocně i za obchody s akciemi, což umožnilo rozšířit jeho zatykač. Švýcarská policie ho zatkla v pondělí 26. července.
Od středy 28. července, kdy byla ověřena Pitrova identita, začal českým úřadům boj s časem. Musí přeložit české rozsudky a zdůvodnit, proč by bylo dobré vydat podnikatele do Česka.
Pitrovo dopadení ale bude i zkouškou na tuzemském poli. Řadě lidí se totiž případné převezení podnikatele do Česka nemusí hodit. Mohou mít obavy z toho, na co si může Tomáš Pitr při nových výsleších na policii vzpomenout. Pověstný archiv Františka Mrázka tím může znovu ožít. Tak jako při útěcích podnikatelů někdo mohl pomáhat, bude zajímavé sledovat, jestli jeho návratu a novým výslechům nebude někdo bránit. Politici zvolení v květnových volbách právě s hesly změn v policejních praktikách a soudních řízeních mají před sebou první velkou zkoušku a možná i šanci na reparát.
