Jak stát dospěl k tomu, že mu ČSOB dluží 27 miliard korun, neodtajnil
Žalobní odpověď České republiky na žalobu ČSOB vůči státu na konci července konečně doputovala k mezinárodnímu rozhodčímu soudu a mezinárodní obchodní komoře do Paříže. Text odpovědi, ve které stát odpovídá na žalobu ČSOB o zaplacení 1,65 miliardy korun protižalobou ve výši 26,7 miliardy korun, se následně dostal i na veřejnost. Šéfové ČSOB svá slova o tom, že protižalobu státu okamžitě, když ji dostanou, zveřejní, nedodrželi. Text se začal šířit po Praze z freemailové adresy.
Místo domu psí kotec.
V první části žalobní odpovědi, kterou má týdeník EURO k dispozici, se stát hlásí ke všem svým závazkům a poskytnutým zárukám, které mu vznikly převedením IPB pod ČSOB. Zároveň však popírá požadavek ČSOB na 1,65 miliardy korun, které ČSOB nárokuje jako proplacení pohledávky za zkrachovalou společností J. Ring. „Žalovaný popírá žalobcem uplatněný nárok zcela, jak co do jeho důvodu, tak co do jeho výše,“ stojí v odpovědi. Stát dále argumentuje, že smlouvy a státní záruky se na pohledávky, na nichž ČSOB svůj nárok skutkově zakládá, nevztahují. „Nárok uplatňovaný žalobcem ve skutečnosti vznikl z žalobcova vlastního protiprávního jednání; i proto mu nelze vyhovět,“ tvrdí ministerstvo financí. Peníze spojené s pohledávkou za firmou J. Ring v minulosti putovaly několika směry. Česká konsolidační agentura (ČKA) již jednou peníze bance v souladu s dohodnutými pravidly proplatila. ČKA posléze prodala dluh společnosti J. Ring v balíku pohledávek, který odkoupila skupina EC Group. Ta však pohledávku konsolidační agentuře vrátila kvůli její vadě. Zatímco ČKA a ministerstvo financí zdůrazňují, že za „právní vadu“ mohou manažeři ČSOB, banka razí odlišné stanovisko. Nejde totiž o to, že by pohledávka neexistovala, problém je v tom, že byla na ČKA nesprávně převedena. Agentuře byla postoupena jako úvěrová pohledávka, ve skutečnosti však šlo o pohledávku ze směnky, za kterou bývalá IPB ručila jako avalista. Bankéři z ČSOB sice chybu fakticky uznali, ale domnívají se, že nyní mají právo na proplacení 1,6 miliardy od ministerstva financí. Odvolávají se na příslušnou smlouvu o státních zárukách, podle níž by ministerstvo mělo uhradit špatná aktiva, jež se nepodaří převést na konsolidační agenturu. Lapidárně pohled státu shrnul v rozhovoru pro týdeník EURO architekt žaloby státu na ČSOB, ředitel odboru mezinárodně právního a agendy ČKA ministerstva financí Radek Šnábl. „Je to stejné, jako kdybychom s nějakým subjektem uzavřeli smlouvu na financování stavby domu, ale on nám po letech přinesl k proplacení faktury na stavbu psího kotce. Oboje má sice čtyři stěny, ale využití a postup výstavby je zcela jiný,“ vysvětlil Šnábl důvody, proč stát nároky ČSOB na proplacení pohledávky za J. Ring odmítá.
Stát byl prý podveden.
V druhé části žalobní odpovědi - protižalobě -, ve které stát vyčísluje svůj nárok vůči ČSOB na nejméně 26,7 miliardy korun, je ministerstvo financí podstatně méně konkrétní. Stát v něm tvrdí, že ČSOB v době přebírání IPB působila na představitele státních orgánů ČR tak, aby v situaci hrozící systémové hospodářské krize jednali ve prospěch ČSOB. „V důsledku tohoto působení přinejmenším vláda ČR nerozhodovala o prodeji podniku IPB žalobci a o poskytnutí všech státních záruk se znalostí všech podstatných okolností, respektive podstatné podmínky, z nichž při svém schvalování vycházela, se ukázaly jako nepravdivé či nesplněné,“ stojí v protižalobě. „Toto jednání ČSOB porušovalo platné právo i obecné zásady poctivého obchodního styku a dobré mravy a vedlo ke vzniku škody na straně státu. Kdyby nebylo takovéhoto jednání ČSOB, stát by platil minimálně o 26,7 miliardy korun méně,“ pokračuje argumentace státu. „Toto obvinění je zcela absurdní. Stát se rozhodoval na základě informací bankovního dohledu ČNB, které byly známy jen a výlučně bankovnímu dohledu, a na základě alternativních obchodních nabídek z trhu,“ reaguje za ČSOB ředitel vztahů k investorům Ondřej Vychodil. Jak konkrétně ministerstvo financí k tomuto číslu došlo, stále tají. „Jsme schopni způsob, kterým jsme ke škodě došli, velmi podrobně doložit. Částku ale považujeme za minimální, spíše ještě naroste,“ řekl týdeníku EURO Radek Šnábl, konkrétní ale být zatím nechce. Žalovaný si vyhrazuje právo toto tvrzení, důkazy a právní argumenty předložit či označit po podpisu „Soupisu sporných otázek“ stojí v protižalobě. Podle Šnábla se jedná o záměr. Není prý nutné dávat ČSOB větší čas na přípravu protiargumentů, než je nezbytné. Na účtenky, podle kterých stát své nároky stanovil, si proto bude třeba ještě pár týdnů počkat.
