Měří zhruba 18 metrů, váží 23 tun a představuje to nejtěžší plavidlo, jaké kdy Čína do kosmu vynesla. Řeč je o zbrusu novém modulu Wen-tchien (Hledání nebes), který je součástí ,třetího‘ Nebeského paláce – vesmírné stanice, jež právě v těchto měsících vzniká na oběžné dráze Země.
O dopravu Wen-tchienu na zemskou orbitu se v neděli odpoledne tamního času postarala raketa Dlouhý pochod 5B. S Nebeskou harmonií, dosud jediným modulem budované laboratoře, se plavidlo podle vyjádření Čínského úřadu pro pilotované vesmírné lety (CMSA), na nějž se odkazuje server CNN, spojilo ještě týž den.
https://twitter.com/CNSpaceflight/status/1551097008697487362?ref_src=twsrc%5Etfw%7Ctwcamp%5Etweetembed%7Ctwterm%5E1551097008697487362%7Ctwgr%5E%7Ctwcon%5Es1_&ref_url=https%3A%2F%2Fwww.newstream.cz%2Fpolitika%2Fvideo-cina-vypustila-dalsi-kosmicky-modul-pomuze-rozsirit-stanici-o-tri-mista
Zařízení je vybaveno čtyřmi vědeckými kabinety. Ty mají výhledově posloužit k provádění nejrůznějších ekologických a biotechnologických experimentů při měnících se úrovních gravitace. Součástí modulu je rovněž speciální robotické rameno, které taikonauti – jak se čínským astronautům přezdívá – využijí například během takzvaných vesmírných procházek.
V říjnu by mohlo být hotovo
Úspěšné propojení modulu Wen-tchien s již existující částí nové vesmírné stanice znamená pro Čínu splnění dalšího velkého kroku na cestě za jejím dokončením. K němu by mělo dojít již brzy, a sice ještě letos v říjnu. Právě tehdy by se měl komplex rozrůst o svoji poslední část, kterou bude druhý laboratorní modul pojmenovaný Meng-tchien (Snění o nebesích).
V současnosti Nebeský palác, respektive jeho dva moduly obývá tříčlenná posádka, přičemž nejinak tomu bude i v budoucnu. Zařízení tedy bude co do rozměrů podstatně menší než jiná stálice naší oběžné dráhy – Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). Ve srovnání s ní bude čínské plavidlo zhruba třetinové, takže se bude z hlediska velikosti podobat spíše bývalé sovětské/ruské kosmické laboratoři Mir.
„Stanice Tiangong je o dvě dekády modernější než nejstarší moduly ISS, ovšem svými rozměry, a tedy i množstvím vědeckých experimentů, které se na ní dají provádět, se ISS vyrovnat nemůže,“ vysvětlil naší redakci popularizátor kosmonautiky a šéfredaktor webu Kosmonautix.cz Dušan Majer.
Zároveň dodal, že od jejích předchůdců Nebeského paláce 1 a 2 ji odlišuje právě skutečnost, že je složena z více modulů najednou, a nikoliv pouze jednoho samostatného, a že v jejích útrobách mohou posádky strávit až půl roku, tedy šestkrát delší dobu než v minulosti.
Číňané i Evropané na jedné lodi
Jedním z podnětů pro vybudování zbrusu nové vlastní vesmírné stanice bylo pro Čínu její vyloučení z projektu ISS ze strany USA. Washington k tomuto kroku před časem dospěl poté, co obvinil Peking ze zatajování důležitých informací týkajících se jeho kosmického programu. Že by však Nebeský palác měl sloužit výhradně potřebám Číny, je podle Majera poněkud nepravděpodobné. Sám má za to, že dříve či později se na jeho palubě objeví třeba i astronauti ze západních zemí.
„Asi nejblíže k realizaci mají jednání s Evropskou kosmickou agenturou ESA. Kupříkladu italská astronautka Samantha Cristoforettiová (aktuálně pobývající na ISS) byla součástí skupiny evropských astronautů, kteří prošli výcvikem. Letová nominace je tedy jen otázkou času. Čína zdůrazňuje, že její stanice Tiangong je výzkumu ze zahraničí otevřena.“
Chystá se skutečné dobytí Měsíce?
Čínský kosmický program zažívá v posledních několika letech doslova raketový boom. Kromě ambiciózního projektu nové vesmírné stanice hodlá CMSA, respektive Peking dotáhnout do konce i několik dalších neméně významných kosmických misí – ať už jde například o průzkum Marsu, nebo vyslání svých taikonautů na povrch Měsíce.
Před dvěma lety se Čína stala teprve druhou zemí na světě, která tam dokázala vztyčit vlastní vlajku. Lidskou posádku by pak na jediný přirozený satelit naší planety chtěla vyslat ještě do konce probíhající dekády.
Takové záměry nicméně i nadále vyvolávají v USA značné znepokojení. Šéf NASA Bill Nelson se v návaznosti na toto téma dokonce nechal nedávno slyšet, že čínský vesmírný program nelze považovat za výzkumný, nýbrž vojenský, a varoval před jeho potenciálními následky.
„Měli bychom se vážně bát toho, že Čína přistane na Měsíci a řekne: ,Teď je náš a vy se držte opodál‘,“ řekl na jaře v rozhovoru pro německý bulvární list Bild. Zároveň Peking obvinil ze špionáže a krádeže technologií.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien následně podle zpravodajské agentury Bloomberg pro změnu Nelsona označil za lháře: „Není to poprvé, co šéf NASA lže a osočuje Čínu. Spojené státy v posledních letech otevřeně hovoří o tom, že pro ně vesmír představuje novou válečnou doménu.“
