Viktor Kožený v Ázerbájdžánu
Privatizace v Ázerbájdžánu, jehož ekonomika se dál zhoršuje, neprobíhá zřejmě tak, jak si asi představoval Viktor Kožený, který se rozhodl ve svých investičních aktivitách pokračovat právě v této zakavkazské republice.
Do Ázerbájdžánu, který má ohromné bohatství ropy a zemního plynu a kde se už v posledních letech soustředily zájmy mnoha mezinárodních ropných koncernů, přilákalo rozhodnutí vlády o privatizaci (na jaře roku 1997) řadu zahraničních inv estorů lačných co nejvýhodněji vložit svůj kapitál do tamních podniků, a získat tak jejich podíly, případně je.
Chtěl být první
Na takovou příležitost zareagoval také Viktor Kožený. Navštívil hned v květnu 1997 metropoli a centrum ropného průmyslu této zakavkazské republiky - Baku a necelých šest týdnu poté se spojil s některými dalšími západními finančníky, a by se účastnil ázerbájdžánské kuponové privatizaci (a využil své zkušenosti z České republiky).
Po vzoru Harvardských fondů založil Kožený v Ázerbájdžánu investiční společnost Minaret Group a ta začala skupovávat privatizační kupony od obyvatel. Koncem loňského roku - tedy zhruba po roce své činnosti - se podle některých indicií ale zača l Minaret dostávat do potíží. Viktor Kožený založil společnost Minaret s cílem podílet se na vznikajícím trhu cenných papírů a na valutových transakcích a s konečným cílem získat významné podíly v ázerbájdžánském průmyslu. Začala proto intenzivně nakupovat privati zační kupony od obyvatel. A dlužno připomenout, že na rozdíl od České republiky akci v Baku nedoprovázela téměř žádná reklamní kampaň. Možná ji Kožený odmítl právě z důvodů, které jsou důvěrně známy nejen pouze v Česku, ale už i jinde ve světě.
V Ázerbájdžánu bylo vydáno podle předběžných informací na osm milionů privatizačních kuponů. Odborníci uvádějí, že investiční společnost Viktora Koženého disponuje několika miliony těchto papírů, které hodlá proměnit za podíly ve významných ázerbájdžáns kých podnicích, jež jsou dosud v rukou státu.
Jádro pudla
Problém je v tom, že se privatizace velkých, zejména ropných, podniků v Ázerbájdžánu poněkud zastavila. Důvodem jsou ekonomické problémy země a z toho plynoucí velká zadluženost hlavních státních firem, jež mají být privatizovány.
Například státní ropná společnost SOCAR, která zajišťuje kolem šedesáti procent příjmů státního rozpočtu země a která je také želízkem v ohni mnoha soukromých investorů, je v mimořádně špatné finanční situaci. Agentura Reuters v minulých dnech informovala, že její cel kové zadlužení neustále narůstá a jí zase dluží jiní. Například ministerstvo zemědělství, potažmo stát je jí dlužen 880 miliard manat (asi 220 milionů USD).
Želízkem v ohni je SOCAR, alespoň jak se dá předpokládat, pravděpodobně i pro V. Koženého, který podle zahraničního tisku napumpoval do své investiční společnosti Minaret sto milionů dolarů a spolu s dalšími společníky vytvořil fond ve výši asi 200 milionů USD, které chce použít na nákup podílů v ázerbáj-džánském průmyslu. Disponuje nyní údajně asi čtvrtinou kuponů z vydaných osmi milionů ázerbájdžánských privatizačních knížek (obdoba kuponových v ČR). V současné době ale za kupony nemá co nakoupit. O privatizaci hlavní státní ropné společnosti v zemi - SOCAR - nebylo ještě začátkem května rozhodnuto a žádná rozhodnutí zatím nepadla ani u dalších podniků, na jejichž privatizaci investoři ček ají.
Společnost SOCAR totiž není v takové situaci sama. I ostatní podniky v zemi mají tyto potíže a investoři se začínají obávat, že by jim nakoupené kupony nakonec mohly být k ničemu. Kožený tedy nyní sedí na svých kuponech a č eká. Ovšem podle ázerbájdžánské ústavy (pokud nebude pozměněna) pozbudou privatizační kupony ode dneška za rok v červnu 2000 platnosti. Nestačí-li společnost Minaret do té doby utratit kupony za vytypované strategické podniky, mohla by také o p eníze investované do kuponové privatizace v Ázerbájdžánu případně přijít.
Dovětek
Pak ovšem visí na kahánku i osud akcionářů Harvardského průmyslového holdingu, který vznikl před dvěma lety spojením šesti harvardských investičních fondů. Koženého společnost Harvard Capital Management totiž nemá stále finanční prostředky na to, ab y mohla od drobných akcionářů vykoupit předčasně akcie tohoto holdingu. K tomu se zavázala poté, co loni v srpnu rozhodla valná hromada holdingu o jeho likvidaci.
