Petr Vobořil, ČEZ
Elektrárenská společnost ČEZ zhruba před rokem výrazně posílila své postavení připojením rozvodných distribučních firem. Tím ovšem její expanze nekončí. Firma se uchází o slovenské elektrárny a usiluje o vstup do bulharských distribučních firem. O plánech ČEZ a možnostech jejího rozvoje v evropském prostoru týdeník EURO hovořil s prozatímním generálním ředitelem Petrem Vobořilem.
EURO: Jak daleko jste s akvizičními plány na Slovensku a v Bulharsku? VOBOŘIL: Nejde o plány, ale o realitu, protože soutěže již běží. Na Slovensku jsme mezi pěti účastníky užšího kola, a také v Bulharsku jsme se již přihlásili, splnili všechny náležitosti a teď čekáme, kdy vypukne due diligence. U bulharských distribučních společností ještě musíme zvážit, zda se budeme ucházet o všechny tři společnosti, nebo konečnou nabídku omezíme třeba jen na dvě z nich.
EURO: Nevadí, že se po odchodu Jaroslava Míla stále čeká na příchod nového šéfa ČEZ? VOBOŘIL: Naše akviziční aktivity to nijak nekomplikuje. Firma má statutární zástupce vybavené dostatečnými pravomocemi. Jaroslav Míl byl výraznou postavou, ale jeho odchodem se mnoho nezměnilo, protože na strategii a přípravě rozvojových kroků vždy pracoval celý tým.
EURO: Výrazná osobnost však může výrazně přispět k úspěšnému završení plánů vhodným lobbováním… VOBOŘIL: Politická a lobbistická podpora je jistě důležitá, ale my jsme se do této fáze ještě nedostali. V obou tendrech jsme ve stadiu technické přípravy a tu zatím zvládáme bez ztráty kytičky.
EURO: Bude mít ČEZ na obě akvizice dost finančních prostředků? VOBOŘIL: Naše společnost dlouhodobě generuje z provozní činnosti prostředky ve výši 17 až 20 miliard korun ročně a dříve dávala každý rok na investice až 25 miliard. Dnes se investiční výdaje pohybují v úrovni šesti až sedmi miliard. Navíc zadlužení firmy nedosahuje ani třiceti procent celkových zdrojů, takže bychom lehce mohli získat peníze i na běžném trhu.
EURO: S jakými výdaji počítáte? VOBOŘIL: Na Slovensku, kde se v rámci privatizace nabízí výroba elektřiny o výkonu sedmi tisíc megawattů, jde o akvizici v řádu desítek miliard korun. V Bulharsku se může cena za distribuční společnosti pohybovat řádově níže, v jednotkách miliard.
EURO: Pokud získáte slovenské elektrárny, propojíte je znovu s českými do jedné elektrizační soustavy? VOBOŘIL: Tak je spojit nemůžeme. Obě soustavy dnes fungují na národních principech, čili jejich provoz se řídí zákony dané země. Kdybychom je chtěli provozovat znovu jako jedinou soustavu, mohl by to pro nás být konečný cíl. Bohužel hodně vzdálený, protože by vyžadoval především politickou vůli ke sjednocení příslušné legislativy. I bez ní se však nabízí řada synergií: české a slovenské zdroje jsou podobné a výhodou je i sousedství obou soustav.
EURO: Co vás láká na vzdáleném bulharském trhu? VOBOŘIL: Je pravda, že Bulharsko je příliš daleko na to, abychom mohli uvažovat například o bezproblémovém vývozu elektřiny do této oblasti. Na druhé straně bychom se tam rádi uchytili, protože jde o region se slibnou budoucností a velkým růstovým potenciálem. Rozvoj elektroenergetiky se předpokládá v celé jihovýchodní Evropě a Balkán nebude výjimkou. Když se tam dostaneme včas, budeme mít větší šanci se na něm podílet. Bulharskou akvizici nicméně budeme posuzovat jako běžný podnikatelský záměr - rozhodnutí o konečné nabídce musí mít především ekonomické opodstatnění.
EURO: Jaké má dnes ČEZ postavení v rámci Evropy? VOBOŘIL: Po spojení s distribucí jsme se zařadili do první desítky utilit, které v Evropě podnikají v elektroenergetice. Už dlouho tvrdím, že časem přežijí jen nejsilnější hráči a v Evropě jich zůstane maximálně pět až sedm. Náš cíl je dnes jasný: chceme se stát lídrem ve středoevropském regionu.
EURO: Existuje v něm ještě nějaký prostor pro expanzi? VOBOŘIL: Kromě Slovenska je tady Polsko, kde se s privatizací elektráren ani distribuce prakticky ještě nezačalo. Možnosti akvizic se občas nabízejí i v Rakousku nebo v Německu, kde je sledujeme a vyhodnocujeme, i když jsou zatím v jiných cenových kategoriích. Za definitivně obsazený trh nelze považovat ani Maďarsko.
EURO: Jak bude ČEZ vypadat za deset let? VOBOŘIL: Může být součástí multinacionální multiutility, v níž se energetika spojí s dalšími siťovými službami, což je trend, ke kterému západní Evropa již delší dobu směřuje. V poslední době se však ukazuje, že propojení jednotlivých služeb nebude jednoduché, takže nadnárodní multiutilitní společnosti možná nebudou vznikat tak rychle. Proto minimálně věřím, že si ČEZ vybuduje postavení středoevropské jedničky a jako takový bude váženým partnerem některého z nejsilnějších elektrárenských hráčů Evropy, ať to bude Enel, E.On, EdF nebo někdo další.
EURO: Co se změní pro skupinu ČEZ se vstupem do Evropské unie? VOBOŘIL: S prvním květnem se pro skupinu ČEZ ani pro českou elektroenergetiku nezmění vůbec nic. Změny, jež unie požadovala, už v Česku proběhly. Trh se postupně otevírá od roku 2002 a legislativa se upravuje už od roku 2000.
EURO: Jak jste daleko s prodejem Pražské energetiky? VOBOŘIL: Běží výběrové řízení na poradce, který by nám měl pomoci nejen s prodejem tohoto podílu, ale i s prodejem akcií ČEPS a případně i Severočeské energetiky. Poradce pro tyto divestice bychom měli vybrat do konce února.
EURO: Máte šanci, že by vám Severočeská energetika zůstala? VOBOŘIL: Přestože je to naše i její přání, musíme na základě rozhodnutí antimonopolního úřadu připravovat prodej. Nezastírám, že hledáme možnosti, jak si ji ponechat, ale v tuto chvíli vůbec nevíme, zda budeme úspěšní.
