Zpomalení ekonomiky by mohlo zvýšit procento špatných úvěrů
Čínští bankéři mají za sebou relativně úspěšný rok. Největším státním finančním ústavům v zemi se podařilo podstatně snížit objem špatných úvěrů, které po léta nahromadily ve svých portfoliích. Vládní plán na odstraňování těchto úvěrů a tlak na zlepšování managementu ve státních bankách měly pozitivní efekt. Přesto ale nepřevažuje klid. Očekávané zpomalení čínské ekonomiky, které by mělo nastat tento rok, může ztížit situaci v některých podnicích a tedy i zhoršit jejich schopnosti splácet úvěry. Tím by mohl objem špatných úvěrů opět vzrůst. Po desetiletí půjčovaly státní banky státním podnikům bez ohledu na jejich schopnosti nebo možnosti tyto peníze v budoucnu uhradit. Nesplacené úvěry dosáhly velmi vysokých čísel. Čínská vláda se zavázala před vstupem do Světové obchodní organizace (WTO) v roce 2001, že svůj bankovní sektor zreformuje nejpozději do roku 2006 a následně otevře tuto sféru zahraniční konkurenci. Potřeba reforem ale není tlačena jen dohodou s WTO. Kurz juanu je fixován k dolaru (dolar je přibližně 8,2 juanů) a nezměnil se již od roku 1998. Čínské vedení se musí nejprve vypořádat se špatnými úvěry, až poté může uvolnit svůj kurz.
Čísla se liší.
Poslední údaje o objemu špatných úvěrů oznámila Čínská bankovní regulační komise 13. ledna letošního roku. Tato data se vztahují k šestnácti největším komerčním bankám, z nichž takzvanou Velkou čtyřku (Bank of China, China Construction Bank, Industrial & Commercial Bank of China a Agricultural Bank of China) vlastní stát, zbývající jsou akciové společnosti. Objem špatných úvěrů v těchto finančních institucích měl, jak vyplývá z údajů komise, během roku 2004 klesnout o 4,6 procenta na 13,2 procenta z celkových úvěrů. Přitom ještě v roce 2003 oficiální údaje hovořily o tom, že podíl špatných úvěrů ve Velké čtyřce dosahoval 26 procent. Dnes je tento ukazatel o deset procent nižší. Údaje o nesplácených půjčkách se ale značně liší. Například agentura Standard & Poor´s udává, že špatné úvěry by mohly tvořit až 35 procent celkových úvěrů. Přesto ale zahraniční odborníci označují změny v čínském bankovním sektoru za povzbudivé a bez ohledu na rozdílné statistické údaje uznávají, že se situace ve státních bankách zlepšila. Příčin je několik. První je rychle rostoucí čínská ekonomika, jejíž HDP přesahuje ročně devět procent. Pro dlužníky je tedy jednodušší platit včas splátky. Druhým faktorem jsou státní finanční injekce. Na počátku loňského roku poskytla vláda 45 miliard dolarů dvěma institucím z Velké čtyřky - finančním domům Bank of China a China Construction Bank. Státní banky také postupně převádějí špatné úvěry na stání konsolidační agentury, které byly založeny v roce 1999 a jejichž hlavním úkolem je pomáhat při čištění bankovního sektoru. Tomu prospěla aktivní spolupráce se zahraničními bankéři. V loňském roce jmenovala China Construction Bank japonského bankéře Masamoto Yashira nezávislým ředitelem. Yashiro se stal prvním cizincem, který ve Velké čtyřce zastává tak vysokou pozici.
Letos na burzu.
Posunul se také plán restrukturalizace dvou státních bank. Ještě během letošního roku by měly být nabídnuty na čínských a zahraničních burzách akcie Bank of China a China Construction Bank. Někteří bankéři mají o tomto rozhodnutí určité pochybnosti. „Důvodem pro vstup bank na burzu je zvýšení jejich kapitálové přiměřenosti. Nejsem si ale úplně jistý, že se tím mohou vyřešit i další problémy bank,“ řekl v rozhovoru pro Dow Jones Newswires Ču Te-lin, tajemník ředitele Shaghai Banking Association. Dodal, že vstupem na burzu se nezlepší risk-management, corporate governance nebo vnitřní kontrolní mechanismy pro poskytování úvěrů. A nadále budou klíčoví členové představenstva politicky jmenováni. Stejnou reformní cestou se nicméně vydají i zbývající dvě banky Velké čtyřky – Industrial & Commercial Bank of China a Agricultural Bank of China. Plán restrukturalizace by měl být oznámen v nejbližší době. Počítá se také s tím, že i těmto bankám poskytne vláda finanční injekci. „Náklady na rekapitalizaci těchto bank se mohou pohybovat mezi 150 až 200 miliardami dolarů,“ tvrdí Paul Coughlin, ředitel Standard & Poor´s pro asijsko-pacifický region.
Další injekce.
I přes značný pokrok v čínském bankovním sektoru nebudou nadcházející roky snadné. Čínské vedení chce zmírnit tempo růstu ekonomiky. To může znamenat těžkosti pro některé dlužníky při splácení půjček. V posledním roce se snížilo tempo růstu poskytovaných úvěrů. V průběhu roku 2003 rostl objem půjček kolem 20 procent, na konci roku 2004 to byla přibližně polovina. Podíl špatných úvěrů na celkových úvěrech by se tak mohl po zpomalení hospodářského růstu opět zvýšit. Čínská vláda bude muset zajistit další prostředky na injekce směřující do státních bank. „Bankovní systém je stále insolventní. Nejvíce pesimistický scénář předpokládá, že odhadované náklady na vyčištění bank se hohou vyšplhat až na 600 miliard dolarů,“ uvedl pro agenturu Reuters Paul Coughlin.
