Látku zvanou cholesterol naprostá většina z nás vnímá čistě negativně. Automaticky si představíme nadváhu, vysoký tlak a další neduhy. Jak to s cholesterolem doopravdy je?
Foto: Profimedia.cz
Cholesterol je steroidní látka, důležitá pro tvorbu hormonů a vitamínu D. Rovněž pomáhá metabolismu ve zpracování tuků a důležitou roli hraje i jako stavební prvek při vytváření buněčných membrán. Naše tělo tedy cholesterol potřebuje. Problém je v tom, že většina z nás konzumuje příliš nevhodných tuků, z nichž naše játra vytvářejí cholesterolu nadbytek. Ten už nám neprospívá, ale naopak škodí. Náš organismus totiž nedokáže přebytečný cholesterol smysluplně využít, a tak ho ukládá na místa, kde nemá co dělat.
K určení hladiny cholesterolu v krvi stačí kapka vaší krve z prstu. Pokud máte cholesterolu méně než pět milimolů na litr krve, je všechno v pořádku. Množství od 5,1 do 6,5 milimolu znamená mírně zvýšenou hladinu cholesterolu, volající po úpravě životosprávy. Pokud máte v litru krve 6,5 a více milimolů cholesterolu, jedná se o rizikové množství a měl by o vás pečovat lékař.
Ten „hodný“ a ten „zlý“
Není tuk jako tuk. Dříve se tvrdilo, že rostlinné tuky jsou zdraví prospěšné, zatímco ty živočišné mu škodí. Pak se ale vědci pozastavili nad tím, jak je možné, že Eskymáci, jejichž strava obsahuje velké množství živočišných tuků, prakticky neznají infarkt a jiné kardiovaskulární potíže. Ukázalo se, že je třeba rozlišovat tuky složené převážně z nasycených mastných kyselin, které jsou škodlivé, a ty, které obsahují vysoký podíl kyselin nenasycených a proti těm nasyceným pomáhají.
Laicky lze nasycené a nenasycené tuky poznat podle jejich skupenství při pokojové teplotě. Zatímco nenasycené tuky jsou tekuté, nasycené zůstávají tuhé a rozpouštějí se až při vyšší teplotě. Mezi nenasycené tuky patří naprostá většina rostlinných olejů – třeba olivový, slunečnicový, sójový, ale také tuk obsažený v oříšcích a jeden druh tuku živočišného původu. Konkrétně jde o tuk rybí, jemuž za své pevné zdraví vděčí zmiňovaní Eskymáci. Ostatní živočišné tuky, tedy máslo a sádlo, jsou z převážné většiny tvořené z nasycených mastných kyselin a dva nasycené hříšníky najdeme i mezi tuky rostlinnými – tuk z palmových jader a kokosový olej.
Co na něj platí?
Podobné rozlišení jako u tuků se týká i samotného cholesterolu – existuje ten hodný, tedy HDL cholesterol, a ten zlý, zvaný LDL cholesterol. Ten zlý škodí mozku, srdci i tepnám. U toho hodného opět funguje pravidlo, že pomáhá snižovat hladinu toho zlého. Pokud tedy máte hladinu cholesterolu zvýšenou, je dobré zjistit také poměr typu HDL a LDL. Pokud máte LDL cholesterolu více než 3 mmol/l, hrozí vám jeho usazování v cévních stěnách, kde tvoří sklerotické pláty, snižuje pružnost cév a zužuje prostor pro průtok krve.
Jak už bylo řečeno výše, množství cholesterolu v naší krvi ovlivňuje hlavně složení tuků, které konzumujeme. Měli bychom dávat přednost těm nenasyceným před nasycenými. Existují ale i další látky, které dokáží s cholesterolem v krvi bojovat, tedy antioxidanty a vláknina.
Antioxidanty najdeme v barevném ovoci a zelenině – zjednodušeně lze říci, že čím jsou barevnější, tím více mají antioxidantů. V rajčatech je obsažený lykopen, který vydrží bez újmy i teploty při vaření, takže antioxidanty najdete i v rajské omáčce či polévce. Známým antioxidantem je také vitamín C, obsažený v nakyslém ovoci a listové zelenině. A představte si, že antioxidanty najdete také v zeleném čaji a ve víně. Nemluvíme teď o hroznech, ale o alkoholickém nápoji – o něco více je jich v červeném než bílém, doporučené množství by však nemělo přesáhnout sklenku či dvě denně.
Druhým bojovníkem s cholesterolem je vláknina. Dokáže ho totiž na sebe ve střevech navázat a organismus ho pak vyloučí, aniž by došlo k jeho nechtěnému uložení. Vláknina je obsažená opět hlavně v zelenině či ovoci – třeba v obyčejném jablku, které obsahuje vysoké množství pektinu, což je konkrétní druh vlákniny, ale také v celozrnném pečivu, ovesných vločkách, lněných či jitrocelových semíncích.
Asi není třeba připomínat, že kromě změn v jídelníčku existuje ještě jeden téměř zázračný všelék na civilizační choroby. Je to pohyb, přinášející uvolnění a dobrou náladu. Hladinu cholesterolu totiž zvyšuje i stres a každé cvičení dokáže zvýšit hladinu „hodného“ HDL cholesterolu a snížit množství toho zlého. Nemusíte běhat jako Usain Bolt, stačí pohyb mírný, ale vytrvalý – třeba rychlá chůze či jogging, na zmiňovaný stres zase zabírá jóga. Pohyb vám prostě prospěje nejen na těle, ale i na duchu.
