Podle většiny manažerů se nejvíce vyplatí investice do nemovitostí
Co považujete za nejvýhodnější investici v roce 2008?
- Nemovitosti 54,2 %
- Komodity 21,4 %
- Cenné papíry 19,1 %
- Měny 3 %
- Nevím 2,3 %
Do čeho investovat v roce 2008? Ať už to bude do čehokoli, je jasné, že výši zisků českých investorů na konci roku 2008 budou ovlivňovat vývoj ekonomiky Spojených států amerických a to, jak se jim podaří zvládnout hypoteční a uvěrovou krizi. Navzdory této situaci se 54,2 procenta manažerů domnívá, že nejlepší je investovat do nemovitostí a následně s velkým odstupem do komodit, cenných papírů a měn.
Tento manažer má sice pochybnosti, ale nakonec se přiklonil k většinové odpovědi: „Odpověď na takovou otázku může být velmi zavádějící. V každé investiční oblasti se dá vydělat i prodělat. Kdyby šlo o konkrétní měnu, cenný papír, nemovitost, je možné udělat analýzu a stanovit pravděpodobnost výnosu a rizika. Takto mohu obecně doporučit jako nejvhodnější (nikoli potenciálně nejvýnosnější) investici do nemovitostí, a to nikoli v USA, ale například ve východní Evropě. Myslím, že tam bude nejlepší poměr výnosu k rizikům - ale jen pro ty správně informované.“
Pochybovačně vyznívá i odpověď. „Obecně viděno, nejvýhodnější investice asi neexistuje. Závisí na poměru výnosu a rizika a na míře rizika, kterou je investor ochoten nést. To je u každého jiné. Pro opatrné byly loni nejvýhodnější nemovitosti s malým rizikem a překvapivě vysokým růstem. Ti, kteří mají rádi hazardní hry, si určitě s chutí zahráli třeba s čínskými akciemi.“
Celosvětově vidí problém další manažer: „S ohledem na očekávané zpomalení růstu ekonomiky, výrazný růst nemovitostí v posledních letech a nedokončené vyřešení krize druhotného hypotečního trhu v USA bych doporučoval kvalitní vládní dluhopisy. Myslím, že jste měli cenné papíry rozdělit na dvě podotázky - akciové a dluhopisové trhy.“
Poradit se pak snaží respondent: „Má-li odpověď posloužit běžnému investorovi z ulice, pak asi cenné papíry (mnoho zahraničních trhů je atraktivních). Kdyby šlo o zkušenějšího investora, kterých asi není mnoho, pak by odpověď mohla být i komodity (energetické, kovy, zemědělské a tak dále). Nemovitosti jsou teď v Česku asi drahé, ale stále se mohou vyplácet, zejména investice do vlastního bydlení.“
Rozbor investic do nemovitostí, především pražských, pak podává manažer: „Za nejvýhodnější investici v roce 2008 považuji nemovitosti, zejména ty nové rezidenční mimo centrum Prahy. V důsledku zanedbanosti péče především o typicky ,socialistickou panelákovou výstavbu‘ předpokládám, že se lidé již nebudou chtít v masovém měřítku stěhovat do paneláků. Ty volají po nutných opravách, a proto jejich ceny příliš neporostou. Naopak v některých lokalitách jejich ceny budou stagnovat a v těch se ,špatnou adresou‘ půjdou určitě dolů. S tím, jak v Česku relativně rychle bohatne střední třída, a s dostupností hypoték také klesá poptávka po nájemném bydlení. A zvyšuje se poptávka po vlastním kvalitním bydlení s příslušenstvím, jež je standardní v EU. Tedy roste poptávka po nových či v posledních dvou letech zrekonstruovaných bytech, jež navíc disponují vyhrazeným parkovacím stáním. Restrikce na parkování v některých pražských obvodech, zejména v Praze 2, určitě způsobí problémy s obchodovatelností mnohých nemovitostí v této lokalitě. ,Levné‘ povolenky v parkovacích zónách jsou totiž striktně vázány na trvalé bydliště majitele v této lokalitě, přičemž nikde jinde než na okrajích Prahy se již volně zaparkovat nedá. Rozšíření prodeje povolenek na parkování do dalších pražských obvodů nad rámec Prahy 1, kde tuto restrikci všichni chápali jako nutné zlo a potřebné omezení vjezdu do samotného centra města, může mít pro trh nemovitostí v této oblasti nedozírné negativní následky. Z pohledu personalisty již dnes situace v těchto pražských obvodech ,zavání průšvihem‘. Má za následek omezení mobility pracovní síly, neboť radnice prodávají povolenky s tím, že už dopředu je známo, že v ulicích není k dispozici tolik parkovacích míst, kolik jich bylo prodáno. Taková nerovnováha může významně vychýlit trh nemovitostí opět ve prospěch satelitních městeček, které jako architektonické ,urban sprawl‘ živelně vznikají na okrajích Prahy od konce devadesátých let. Následně se okolí centra Prahy vylidní a firmy odtud utečou. Proto preferuji investici do nemovitostí kromě centra Prahy a těch jejích městských částí, které zavedly placený parkovací systém.“
Odpovídalo 131 manažerů
