Mnoho zemí po celém světě si v posledních letech půjčilo značné množství peněz, kvůli čemuž v podstatě aktuálně žijí na dluh. Tento nepříznivý trend ještě zhoršila pandemie covidu, během níž vlády podporovaly hospodářství různými méně či více velkorysými stimulačními balíčky. Ekonomové a další odborníci ovšem nyní bijí na poplach, protože pokračování současného tempa zadlužování je z dlouhodobého hlediska neudržitelné.
Závažnost situace potvrzují i nejnovější údaje, podle nichž jednotlivé státy v současnosti dluží těžko představitelných 91 bilionů dolarů (přes 2,1 trilionu korun). To je částka, která se téměř rovná velikosti globální ekonomiky.
Jen pro představu, například letošní rozpočet Česka počítá s příjmy ve výši přes 1,9 bilionu korun. Což znamená, že na splacení celosvětového dluhu by naše země potřebovala více než tisíc let.
Bez zásadních změn to nepůjde
Dluhové břemeno je podle serveru CNN aktuálně už tak velké, že představuje rostoucí hrozbu pro životní úroveň v mnoha bohatých zemích. Řada odborníků se proto domnívá, že je načase provést několik zásadních změn.
„V roce 2010 mnoho akademiků, politiků a centrálních bankéřů dospělo k názoru, že úrokové sazby budou navždy blízko nule. Díky tomu si následně začali myslet, že dluhy jsou prakticky zdarma. Takové uvažování je ale velmi špatné, protože vládní dluh si můžete představit jako hypotéku s flexibilní sazbou. Pokud úrokové sazby prudce stoupnou, vaše splátky se zásadně zvýší. A přesně to se v posledních letech stalo téměř po celém světě,“ vysvětlil Kenneth Rogoff, profesor ekonomie na Harvardově univerzitě.
Dluh pravděpodobně poroste i v budoucnu
Velkým problémem je rostoucí dluh třeba ve Spojených státech amerických. Mezinárodní měnový fond (MMF) dokonce koncem června varoval, že chronické fiskální deficity v USA je třeba „urychleně řešit“. Dlouhodobým vývojem amerických financí navíc začínají být znepokojeni také mnozí investoři.
Závažnost situace dokládá třeba fakt, že jen za platbu úroků americká federální vláda v letošním roce utratí okolo 892 miliard dolarů (téměř 21 bilionů korun). To je přitom více, než kolik Spojené státy vyčlenily na obranu, a přibližuje se to i celkovým výdajům na státní systém zdravotního pojištění Medicare. Celkový dluh USA pak aktuálně dosahuje zhruba 30 bilionů dolarů, což je částka zhruba stejná jako velikost americké ekonomiky.
Nezdá se navíc, že v příštích letech by se mohla situace zlepšit. Podle rozpočtového úřadu amerického Kongresu by měl státní dluh naopak už za pouhých 10 let dosáhnout 122 procent HDP. A pokud bude nadále růst stejným tempem jako dosud, v roce 2054 dosáhne dokonce 166 procent HDP, což už bezpochyby zpomalí hospodářský růst země.
Vyřešit problém okolo rostoucího amerického dluhu ale rozhodně nebude jednoduché. Podle expertů je totiž třeba buď zvýšit daně, nebo snížit velké státní výdaje mířící třeba do programů sociálního zabezpečení či zdravotního pojištění. „O těchto těžkých rozhodnutích, jež bude třeba učinit, se politici příliš bavit nechtějí,“ řekla další profesorka z Harvardovy univerzity Karen Dynanová, podle níž se to projevuje i v blížících se amerických prezidentských volbách. Ani současný šéf Bílého domu Joe Biden, ani jeho předchůdce a nynější rival Donald Trump totiž žádné plány, které by měly vysoké dluhy vyřešit, dosud nepředstavili.
Situaci zhoršují sliby politiků
Podobná situace jako ve Spojených státech panuje také v největších evropských ekonomikách. Špatný stav veřejných financí aktuálně trápí třeba Velkou Británii – i tamní politici se přesto rozhodli, že před aktuálními parlamentními volbami toto téma raději nebudou otevírat.
Vlivný britský think-tank Institut pro fiskální studia (IFS) označil jejich postoj za nezodpovědné „spiknutí mlčení“. „Bez ohledu na to, kdo se ujme úřadu po volbách, budou politici brzy čelit těžkému dilematu. Budou totiž muset zvýšit daně o více, než nám před volbami řekli, nebo zavedou rozsáhlé škrty v některých oblastech výdajů. Variantou ale je také to, že si půjčí ještě více peněz, a spokojí se s tím, že dluh nadále poroste,“ uvedl ředitel IFS Paul Johnson.
S velkým napětím nyní investoři a další odborníci vyhlíží rovněž volby ve Francii. Pokud bude totiž nový parlament složený převážně z populistických stran, dojde pravděpodobně ke slíbenému snížení některých daní a naopak ke zvýšení výdajů, kvůli čemuž již tak vysoký dluh země opět naroste.
Prosadit jakékoliv kroky vedoucí ke snížení dluhů bude ale extrémně složité. Dokazují to třeba nedávné události v Keni, kde se tamní vláda pokusila navýšit daně, aby aspoň částečně snížila státní dluh ve výši 80 miliard dolarů. Tento krok ovšem vyvolal rozsáhlé celonárodní protesty, jež si vyžádaly 39 obětí, takže návrh nakonec neprošel. Nechuť lidí uskrovnit se v již tak napjatém období spolu s potřebou politiků získat co nejvíce hlasů ve volbách proto může představovat skutečně nepříjemnou kombinaci, která má potenciál v budoucnu vážně ohrozit i ty největší ekonomiky světa.
