KAMIONY NA DÁLNICÍCH - Otevření hranic po změně režimu nepřineslo českým občanům jen výhody.
Jedním z jeho nepříjemných důsledků byl nával kamionové dopravy, který nedostatečná česká silniční síť nedokázala pojmout. Z Česka se tak stala křižovatka evropské dopravy. Díky poloze země a levnému poplatku za dálniční známky byl tranzit přes tuzemsko nejvýhodnějším způsobem přepravy zboží.
Česko se stalo ideální tranzitní zemí pro kamiony přepravující zboží po Evropě. Stalo se tak nejen kvůli výhodné geografické poloze uprostřed Evropy, ale zejména zásluhou nízkých poplatků za používání dálnic. Proto se už na začátku devadesátých let minulého století začalo mluvit o potřebě mýtného. „Pokud se hovoří o výběru mýtného, většinou se jedná o přímou souvislost s výběrovým řízením k financování, stavbě a provozování dálničního úseku D5 v úseku Plzeň-Rozvadov. Právě na tomto 83kilometrovém dálničním tahu se předpokládalo, že celý systém s mýtným bude odzkoušen. V tomto smyslu byl rovněž schválen doplněk silničního zákona,“ psal před patnácti lety ve 44. čísle Profitu Petr Kopecký v článku Dálnice s mýtným. Vyvstala však otázka, jaký systém by bylo nejvhodnější v tuzemských podmínkách použít.
„Český kabinet se přiklání spíš k tzv. švýcarskému modelu, což znamená placení celoročního paušálu. Tento model ale podle některých expertů není nejvhodnější pro nepříliš rozvinutou a hlavně neucelenou dálniční síť v ČR. Odborné expertizy i některé předběžné kalkulace ukázaly zcela jasně, že by tento paušální systém přinesl pouze minimální ekonomický efekt. Přitom je otázkou, jakým způsobem by se prováděla kontrola,“ vysvětloval v roce 1993 Profit. „Vláda se celou problematikou ohledně silniční daně i mýtného bude ještě dále zabývat především v souvislosti s novelou daňových zákonů pro rok 1994,“ uváděl Petr Kopecký.
Uplynulo hodně vody, než se systém mýtného v Česku skutečně podařilo spustit. Ještě kritičtější situace na českých silnicích zavládla po vstupu do Evropské unie a zvlášť v době, kdy sousední Rakousko a Německo začalo své silnice „chránit“ formou elektronického mýtného. Po našem vstupu do Evropské unie stoupl počet kamionů na českých silnicích téměř o polovinu. A následkem nebyly jen zácpy na dálnicích a dalších komunikacích, zhoršení životního prostředí a stavu vozovek, ale také ztráty na životech. Právě kamiony totiž způsobily a stále způsobují řadu vážných dopravních nehod.
Čeští politici zaspali
Ukázalo se, že Česko zaspalo, když jeho zástupci při vyjednávání členství v Unii téma tranzitu přes naše území vůbec nenastolili a nepožadovali ani – třeba jako Poláci nebo Maďaři – žádné přechodné období. Zatímco Rakušané i Němci už naplno pracovali na svých modelech elektronického mýtného a dalo se tušit, co to způsobí po vstupu Česka do Unie, domácí politici nedělali nic. O situaci však dobře věděli.
„Naším velkým problémem je zpoplatnit vozidla mezinárodní kamionové dopravy z jiných států, která používají naši silniční síť. Zejména silniční síť, která není v současné době zpoplatněna, používají zcela zadarmo a ničí ji velmi vydatně,“ připustil tehdejší ministr dopravy Milan Šimonovský v roce 2004. I když sliboval, že od roku 2005 budou zpoplatněny asi tři tisíce kilometrů dálnic a hlavních tahů silnic první třídy, tento termín se dodržet nepovedlo. „Maximálně se snažíme proces urychlit, protože se přílivu kamionů také obáváme, ale nejdřív to stihneme v roce 2006,“ zdůvodňovala zdržení tehdejší mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová. Ale ani v roce 2006 systém mýtného spuštěn nebyl. Podařilo se to po mnoha odkladech až v roce 2007, a to ještě jen na tisícovce kilometrů dálnic a rychlostních silnic.
Spuštění zdržely spory
Velké diskuze dlouho vyvolávalo rozhodnutí, jaký model v Česku zvolit. Zda mikrovlnný, nebo satelitní. Oba totiž mají své výhody i nevýhody. Nakonec zvítězil mikrovlnný. Budování elektronického mýtného ale provázely po celou dobu nemalé problémy a do poslední chvíle nebylo jasné, jestli se systém podaří spustit včas alespoň od l. ledna 2007. Kvůli stížnostem neúspěšných účastníků tendru o mýtné se výstavba pozdržela o několik měsíců. Stát proto rozdělil zakázku za 22 miliard korun na dvě etapy, dálnice a silnice první třídy. Systém se nejdříve podařilo zavést jen na dálnicích a rychlostních silnicích, ale 1200 kilometrů silnic první třídy v roce 2007 zpoplatněno nebylo. Místo toho se nakonec stát s rakouskou firmou Kapsch, která tendr vyhrála, dohodl, že firma vystaví mikrovlnný systém na všech dálnicích, jejichž stavba začne do roku 2017, za původní cenu a na silnicích první třídy ho zavádět nebude.
Velké spory vyvolalo už výběrové řízení, v němž státní zakázku za více než 20 miliard korun Kapsch vyhrál. Italská firma Autostrade se proti výsledku tendru odvolala k soudu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Argumentovala i tím, že sama provozuje mýtný systém v Itálii, naproti tomu Kapsch nikdy mýtné brány neprovozoval. V podnětu k antimonopolnímu úřadu pak tvrdila, že tendr probíhal v rozporu se zákonem. Komise ministerstva dopravy totiž společnost ze soutěže o mýtné pro formální nedostatky vyřadila, stejně jako sdružení firem Mytia a konsorcium A-Way a AŽD. Jako jediný zbylý účastník tendru pak vyhrál právě Kapsch. I když po antimonopolním úřadu i Nejvyšší soud určité chyby při výběrovém řízení připustil, výsledek tendru potvrdil. Později ještě označil některá ustanovení v dodatcích ke smlouvě mezi Kapschem a ministerstvem dopravy za nezákonná.
Mýtné nyní vydělává miliardy
Mýtné se tedy v Česku vybírá od ledna 2007 na necelé tisícovce kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Povinnosti platit podléhají zatím jen vozy vážící 12 a více tun. V systému by mělo být do konce letošního roku zaregistrováno podle odhadu až 400 tisíc automobilů. Jeden kilometr jízdy na dálnici je stojí v průměru 4,05 koruny. A jak se ukazuje, vybírání mýtného se vyplácí. Kamionoví dopravci zaplatili v roce 2007 na mýtném 5,57 miliardy korun, což je o zhruba miliardu víc, než stát původně očekával. Letos se počítá se ziskem 6,6 miliardy korun. Od prvního ledna 2008 totiž stát pro kamiony zpoplatnil ještě 172 kilometrů silnic první třídy, kde je průměrná sazba 1,9 koruny na kilometr.
Další rozšíření mýtného systému stát připravuje. Od ledna 2009 by měly platit na dálnicích mýtné i nákladní automobily těžší než 3,5 tuny, které dosud musely mít jen dálniční známku. Pokud parlament novelu schválí, začne platit od ledna příštího roku. Měla by se podle odhadu týkat až dvou set tisíc menších nákladních aut. Autodopravci úpravu vítají, Hospodářská komora ale upozorňuje, že znevýhodní zejména malé a střední podnikatele závislé na automobilové dopravě. Nově se uvažuje také o slevách pro autodopravce, kteří po českých dálnicích najedou určitý počet kilometrů. Slevy budou odstupňované podle počtu najetých kilometrů a získat je budou moci i zahraniční dopravci.
Ve hře je stále i zpoplatnění silnic nižších tříd. Pokud se i na nich bude v budoucnu vybírat mýtné, nebude to jako na dálnicích s pomocí ocelových bran a mikrovln, ale přes satelitní družici. A nakonec se zřejmě placení mýtného nevyhnou ani osobní auta.
