V Temelíně začalo odpočítávání. Do jaderné elektrárny se od 5. července zaváží palivo. První zkušební reakce se spustí už po prázdninách a s plným výkonem se počítá na jaře příštího roku. Vlna protestů okamžitě zesílila a našla nového viníka: Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který zavážení povolil. Ten však rozporuplnou elektrárnu ani nepostavil, ani nebude provozovat. Splnil jen jednu ze svých funkcí, které má v popisu práce. Věšet úředníky je zbytečné.
Reaktor s palivem je ve zdánlivě nekonečné temelínské story mezníkem. Společnost ČEZ, ač trochu s předstihem a hodně překvapivě během státních svátků, kdy obvykle země české hluboce dřímají, naplnila stanovený harmonogram. Protesty se rozhořely, protože cíl, který byl stále kdesi za horizontem, je náhle nečekaně blízko.
Tábor ekologických aktivistů i jejich velké NE! na silnici před elektrárnou už těžko něco zvrátí. Odpůrcům Temelína zbývá volání po referendu a naděje v podporu rakouských a německých sousedů. Je pravda, že plán obří jaderné elektrárny v hustě zalidněném území vznikl v dobách, kdy se obyvatelstva nikdo na nic neptal. O dokončení kontroverzní stavby však později znovu rozhodla nejprve Pithartova, poté Klausova a nakonec i Zemanova vláda. Tedy všechny, jež se odvolávají nebo odvolávaly na demokratický mandát.
Hlavním argumentem pro dokončení byla a je ekonomika provozu jaderné elektrárny. Po elektřině z vodních zdrojů je jaderná druhou nejlevnější. Odpůrci elektrárny nyní křičí, že to už neplatí. Během jediného roku,
po otevření evropského trhu, klesly ceny elektřiny o třetinu. Méně nahlas připouštějí, že v ostré konkurenci prohrávají spíše uhelné elektrárny. A že jaderné zdroje neprodukují skleníkové plyny.
Hlavním argumentem proti dokončení jihočeské elektrárny jsou obavy z možnosti opakování zdrcující černobylské havárie, která dosud straší Evropu. Už dlouho zaznívají z Rakouska, kde si minulý týden ekologičtí aktivisté vymohli zákaz dovozu elektřiny z České republiky a většiny dalších postkomunistických zemí. Důvod? Provozují jaderné elektrárny a nejsou v Evropské unii. Energie z jádra vyráběná v členských zemích unie jim totiž viditelně nevadí. Rakousko dováží elektřinu nejen z Německa (kde se jaderná energetika podílí na její výrobě z 30 procent), ale také z Francie (podíl 78 procent) či Belgie (60 procent).
