Mladí, kteří tráví nadměrné množství času na internetu, se častěji potýkají s psychickými poruchami a naráží na potíže spojené s každodenními činnostmi. Největšími „pastmi“ jsou video streaming a sociální sítě.
Závěry studie provedené pod hlavičkou kanadské McMasterovy univerzity hovoří jasně. Mladí lidé, kteří na internetu tráví hodně času, jsou více náchylní k rozvoji psychických onemocnění, jako je úzkost, nepozornost, deprese či ADHD.
Test museli modifikovat
Vědci v ní podrobili zkoumání 254 univerzitních studentů. Pro účely studie použili test internetové závislosti IAT z roku 1998, který přepracovali. Způsob, jakým lidé využívají internet, se podle vedoucího výzkumníka studie Michaela Van Ameringena během posledních osmnácti let výrazně proměnil. Test IAT, který vznikl ještě před nástupem „chytrých“ telefonů, by tak nemusel být spolehlivý.
| Za všechno může Facebook |
|---|
| Deprese, nízké sebevědomí a žárlivost. To vše podle několik měsíců starého zjištění amerického časopisu Journal of Social and Clinical Psychology podněcuje sociální síť Facebook. Že lidé aktivní na Facebooku častěji podléhají v důsledku porovnávání se s druhými depresím než ti, kteří jej nepoužívají, potvrzuje i studie vědců z univerzity v Houstonu. |
Účastníci, kteří z testu IAT vyšli jako závislí na internetu, naráželi na více problémů během svých každodenních aktivit týkajících se práce, školy a společenské oblasti. Z 254 studentů jich na internetu bylo závislých 33, z nich 42,1 procenta se pak potýkalo s psychickými problémy.
„Jedinci závislí na internetu vykazovali vyšší výskyt depresivních a úzkostných symptomů,“ tvrdí Van Ameringen. Více než polovina závislých (55,8 procenta) se nedokázala ovládnout ohledně video streamingu. Zbytek pak uváděl problémy se sociálními sítěmi.
| Přečtěte si, co zkouší Facebook v Indii Bitva o třetí svět: Facebook maskuje rány jako charitu  |
Otázkou podle Van Ameringena zůstává vzájemná souvislost. „Vedou úzkostné stavy či deprese k častějšímu využívání internetu, nebo je to naopak,“ klade si vědec řečnickou otázku. Studie, která trvala dva roky, tak podle něj představuje spíše výzvu pro další výzkumníky, kteří by v dalších studiích mohli vyvodit praktické implikace. „Pokud někoho léčíte ze závislosti a on přitom trpí depresemi nebo úzkostí, jdete po špatné cestě,“ dodává.
Přečtěte si také:
Z obýváku do Silicon Valley. Mapy Cleerio se chystají za oceán
Miliardová akvizice: výrobce čipů Renesas koupí rivala Intersil
Skype operátorem? Brusel zpřísní regule online komunikace
