Závod se změnou klimatu

9. 12. 2005

Jak špičkové společnosti snižují emise CO2 a dalších skleníkových plynů

Dne 21. listopadu se vedoucí pracovníci elektrárenských podniků z celých Spojených států shromáždili v prostorném auditoriu společnosti General Electric v Crotonville ve státě New York, aby se setkali s generálním ředitelem GE Jeffreym R. Immeltem a jeho týmem. Byl to zamračený a chladný den, ale diskutovalo se o oteplování. V jednom momentě setkání David J. Slump, marketingový ředitel GE Energy, vyzval, aby se uspořádalo neformální hlasování. Kolik z 30 vedoucích pracovníků elektráren a obchodních šéfů GE si myslí, že po skončení funkčního období prezidenta George W. Bushe Spojené státy zavedou povinné limity emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů spojených s globálním oteplováním? Čtyři pětiny hlasovaly kladně. „Zapomeňme na vědeckou debatu,“ tvrdí generální ředitel Cinergy Corp. James E. Rogers, který se setkání zúčastnil, „Předpisy se jednou změní. A když nebudeme připraveni, ocitneme se v nesnázích.“
Svět se mění rychleji, než se všeobecně očekávalo. Nejenže se Země otepluje, což je příčinou silnějších bouří a tání arktického ledu, ale ještě dramatičtěji se mění politicko-taktická scéna. Některá průmyslová odvětví už se vyrovnávají s povinnými limity emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů ve 129 zemích, jež podepsaly Kjótský protokol. Tento měsíc se zástupci států sešli v Montrealu, aby vytvořili plány na období po vypršení platnosti Kjótského protokolu. Města a státy USA zatím rychle zavádějí své vlastní předpisy.
Překvapivý počet společností ve starých odvětvích, jako ropa a materiály, ale i ve špičkově technologických oborech se připravuje na z gruntu změněný svět. Rázně se pouštějí do měření a snižování emisí skleníkových plynů a dělají to i přes odpor Bushovy administrativy k povinným limitům.
Změnu nevyvolal přestup správních rad na ekologickou víru. Za vším stojí racionální obchodní výpočty. „Když se proti tomu budeme stavět ještě pět let, může se najednou stát, že cena, již to bude stát nás a nakonec i naše zákazníky, bude obrovská,“ varuje James E. Rogers, který bude řídit dvacet uhelných elektráren, když se příští rok dojedná očekávaná fúze společností Cinergy a Duke Energy.
Jedním z nových zvratů v diskusi o globálním oteplování je zapojení sboru střízlivě kalkulujících finančníků. Banky, pojišťovny a investiční společnosti začaly počítat biliony dolarů finančních rizik, jež představuje klimatická změna. Požadují teď, aby společnosti, v nichž mají účast (nebo které pojišťují), braly v úvahu rizika spojená s klimatickou změnou a podle toho upravovaly své podnikatelské plány. Pro rozvodné společnosti typu Cinergy by to mohlo znamenat přesun miliard plánovaných investic z obyčejných uhelných elektráren do nových, čistších závodů.
Tlak nutí větší počet hráčů, aby se pustili do boje s ekologickými riziky, i když nové předpisy ještě nejsou za dveřmi. Vzhledem k tomu, že se debata o klimatické změně přesouvá ze sféry vědeckých dat do oblasti obchodních výrazů jako „investice do výkonnosti“ a „hmotné riziko“, generální ředitelé najednou chápou, proč je klimatická změna důležitá. „Nezáleží na tom, zda omezení emisí uhlíku jsou povinná, nebo ne,“ vysvětluje David Struhs, viceprezident pro ekologické záležitosti ve firmě International Paper (IP). „Všechno, co děláme, má význam pro naše akcionáře a pro naše představenstvo bez ohledu na to, jakou cestu volí vláda,“ říká Struhs. IP, největší americká papírenská firma s prodeji ve výši 25,5 miliardy dolarů, zvýšila podíl dřevního odpadu ve své palivové směsi na 20 procent oproti třinácti procentům v roce 2002. To snížilo jak celkové množství vypouštěného CO2, tak náklady na energii.

Na úsvitu skutečnosti.

Na generální ředitele vyvíjí tlak i veřejnost, která z velké části souhlasí s tím, že globální oteplování je realitou. A stejně jako v případě IP může být ekonomická logika i zde přesvědčivá. Snižování spotřeby energie a emisí skleníkových plynů nejenže nikoho nezruinuje, ale může vlastně zvyšovat zisk, vytvářet nové podnikatelské příležitosti a zároveň zabarvit renomé společností do zelena. Takovým způsobem se zviditelnila na proměněné scéně GE. V květnu letošního roku vytvořila novou divizi zvanou Ecomagination, aby nabízela všechno, počínaje účinnějšími lokomotivami a konče uhelnými elektrárnami s nízkými emisemi.
Hodně firem už podniklo kroky, aby vedly boj s klimatickou změnou. Které jdou v čele? Pro tento článek se BusinessWeek spojil s britskou organizací Climate Group, jež sbírá a vyhodnocuje informace o snižování uhlíkových emisí, a s firmou Innovest Strategic Value Advisors zabývající se výzkumem ekologických investic na Wall Street. Spolu se skupinou odborníků z akademických institucí jsme určili a seřadili společnosti, jež prokázaly největší iniciativu při snižování emisí skleníkových plynů. Určili jsme také nejlepší praktické zkušenosti, účinné postupy a druhy očekávaných výsledků.
Na seznamech je několik zvučných jmen: Citigroup spolupracuje s firmou Fannie Mae při podpoře prodeje energeticky úsporných domů. Společnost IBM uspořila stovky milionů dolarů tím, že snížila spotřebu energie, a firmě Unilever se podařilo omezit vypouštění skleníkových plynů během jediného roku o více než deset procent.
Žebříček vede společnost DuPont, která má zkušenosti s maximálním využíváním měnících se předpisů. Už v polovině 80. let vytvořila ziskový obchod v podobě prodeje náhrad za chloro-fluoro-uhlovodíky (CFC) jako chladicí prostředky, které poškozovaly ochrannou ozonovou vrstvu kolem Země. Přirozeným pokračováním této zkušenosti bylo zahájení boje proti klimatické změně. „Po prozkoumání dat jsme dospěli k názoru, že vědecké důvody jsou pádné a že by se mělo jednat,“ uvádí předseda představenstva a generální ředitel DuPontu Charles O. „Chad“ Holliday mladší.

Překonávání cílů.

V roce 1994 se společnost DuPont zavázala, že do roku 2000 sníží emise skleníkových plynů o 40 procent oproti úrovním roku 1990. V roce 2000 svého cíle dosáhla a dala si ještě náročnější úkol – pokles o 65 procent do roku 2010. Ovšem výnosy byly tak dramatické, že už dosáhla i tohoto cíle. Spotřebovává také o sedm procent méně energie než v roce 1990, přestože vyrábí o 30 procent více zboží. Tak uspořila dvě miliardy dolarů.
Úspory peněz a nižší rizika jsou dva silné stimuly, které pomáhají vysvětlit, proč investoři a pojišťovny vyvíjejí tlak na generální ředitele, aby se pustili do boje s klimatickou změnou. Zvláště pojišťovny jsou vyvedeny z míry stále vyššími fakturami za hurikány, povodně, požáry, krupobití, nemoci, vlny veder a škody na úrodě. Mnoho vědců se shoduje, že vyšší teploty způsobují silnější bouře a patrně zesilují extrémní projevy počasí, počínaje suchem a samovolnými požáry a konče bouřemi s mrznoucím deštěm.
I nepatrné změny počasí představují děsivé náklady. Letošní studie Asociace britských pojišťoven soudí, že by slabý nárůst intenzity bouřkové činnosti mohl zvýšit pojištěné škody způsobené větrem až na 150 miliard dolarů za rok, což je zvýšení rovnající se dvěma hurikánům Andrew v průměrné sezoně. Pravdou je, že pojištěné škody způsobené katastrofálními projevy počasí v posledních 30 letech vzrostly už patnáctkrát. „Riziko klimatické změny je reálné. Je tady a ovlivňuje naše podnikání,“ konstatuje John Coomber, generální ředitel zajišťovny Swiss Re.
Stoupající teploty nejsou samozřejmě jediným faktorem podílejícím se na rostoucích ztrátách způsobovaných katastrofami spojenými s počasím. Mimořádné události podél pobřeží a v dalších velmi zranitelných oblastech se množí, jak připouští Evan Mills, vědec z Národní laboratoře Lawrence Berkeleye spadající pod americké ministerstvo energetiky. „Avšak v úhrnu ztráty způsobované počasím jsou stále nevyzpytatelnější a rostou mnohem rychleji, než mohou vysvětlit takové změny,“ uvádí.
Pojistné riziko sahá od povětrnostních vlivů až k rozhodování managementu. Osobní odpovědnost ředitelů a statutárních orgánů podniků za nesprávné řízení chrání takzvané D&O pojištění. Jestliže vedoucí pracovníci společností, které jsou takto pojištěny, neposuzují míru ekologického rizika, mohli by se ocitnout pod palbou kritiky za špatné řízení – a pojišťovny by mohly zvýšit pojistné. Chris Walker, který vede divizi společnosti Swiss Re pro řešení rizik spojených se skleníkovými plyny, to vyjadřuje takto: „Majetek. Život. Zdraví. Úroda. D&O – vyberte si. Pro pojišťovny je to těžko zvladatelný nápor.“ Proto klimatická změna způsobuje, že se pojišťovny spojují s investičními společnostmi, bankami a ratingovými agenturami. Společně naléhají na firmy, aby začaly myslet na emise skleníkových plynů jako na hmotné riziko, stejné jako jiné formy finančního rizika, které mohou narušit budoucí příjmy. Například JPMorgan Chase & Co. pomáhá analytikům a bankéřům modelovat dopad uhlíku na klienty bank. „Globální oteplování je v zorném poli spousty finančních institucí,“ prohlásila na nedávné konferenci o klimatu Denise Fureyová, ředitelka ve společnosti Fitch Ratings.
Hrozba nových předpisů o uhlíkových emisích už vyprovokovala k činnosti vedoucí pracovníky společnosti Alcoa, další firmy na seznamu BusinessWeeku a organizace Climate Group. Aby Alcoa snížila emise skleníkových plynů a šetřila energií, zdokonalila jeden z klíčových kroků v procesu výroby hliníku, čímž pomohla snížit tvorbu skleníkových plynů celkem o 25 procent.
Na čelná místa se vyhouplo taktéž několik velkých podniků spalujících uhlí. American Electric Power, Cinergy a TXU, všechny tyto firmy podrobně prozkoumaly rizika, která představuje klimatická změna – a očekávaná nová pravidla. Jejich největším úkolem je plánování nových elektráren pro nejistou budoucnost. Někdy v příštích 40 letech – což odpovídá životnosti jedné elektrárny – se USA určitě zapojí do kola mezinárodních diskusí o skleníkových plynech, tvrdí Michael G. Morris, generální ředitel společnosti AEP, která v USA spotřebovává největší množství uhlí: „To je jasné mně i našemu představenstvu.“
Kdyby byla americká pravidla podobná těm v Evropě, kde vypuštění jedné tuny CO2 stojí firmu přes 20 dolarů, pro rozvodné společnosti a poplatníky by to mohlo představovat miliardové výdaje. To by rozvodné podniky nutilo k tomu, aby investovaly do alternativ s nižším únikem uhlíku, jako je větrná energie, „čisté“ uhlí nebo zemní plyn, kdy na jeden kilowatt vzniká pouze třetinové množství uhlíku v porovnání se spalováním uhlí. Vedoucí pracovníci však potřebují vědět, jakých předpisů se budou muset držet. Z tohoto důvodu je jich hodně pro povinné limity – i když se to zdráhají prohlásit veřejně kvůli odporu Washingtonu.

V izolaci.

Americký prezident dál brojí proti každé politice, která by vyžadovala snížení emisí uhlíku. Bílý dům místo toho trvá na tom, že s klimatickou změnou se lze vypořádat dobrovolnými opatřeními a většími investicemi do alternativ k fosilním palivům, například do vodíku.
Avšak to Bílý dům posouvá do stále větší izolace, neboť americké veřejné mínění se proměňuje. Z říjnového průzkumu stanice Fox News vyplynulo, že 77 procent Američanů věří tomu, že dochází ke globálnímu oteplování, a 76 procent z nich uvádí, že je to zčásti způsobeno lidskou činností. Tím se snižování emisí skleníkových plynů dostává do módy: například organizátoři klání v americkém fotbalu Super Bowl v roce 2006 v Detroitu hodlají kompenzovat veškerý CO2 vzniklý při turnaji vysázením tisíců stromů na kopcích a ve městech poblíž stadionu Ford Field.
Významnější je to, že státy Unie zaplňují mezeru svými vlastními předpisy. Devět států ze severovýchodní a středoatlantické oblasti vytvořilo Regionální iniciativu pro skleníkové plyny (RGGI). Jejím cílem je sestavit do roku 2009 „program emisních kreditů“ týkající se emisí oxidu uhličitého z téměř dvou set elektráren, které jsou v provozu ve státech Connecticut, Delaware, Maine, Massachusetts, New Hampshire, New Jersey, New York, Rhode Island a Vermont. Společnostem by se určila horní hranice množství skleníkových plynů, jež mohou vypouštět. Když budou schopné snížit emise pod stanovenou úroveň, budou moci prodávat nevyužité kredity společnostem, jejichž emise budou převyšovat stanovenou maximální úroveň.
Tato iniciativa by mohla vést k významné změně v přístupech ke globálnímu oteplování. Kroky jednotlivých států budou nutit větší počet společností, aby usilovaly o nařízení Kongresu USA, které by platilo v celé Unii, jak vysvětluje Eileen Claussenová, prezidentka organizace Pew Center on Global Climate Change zabývající se globální klimatickou změnou. „Společnosti nechtějí slátaninu státních předpisů. A jak se zapojují další a další státy, je to stále prokazatelnější,“ domnívá se Claussenová.
S tím jsou navíc srozuměni dva pravděpodobní kandidáti na prezidentský úřad za Republikánskou stranu ve volbách v roce 2008. Newyorský guvernér George E. Pataki zahájil regionální iniciativu v roce 2003 a massachusettský guvernér Mitt Romney ji v zásadě podporuje.
Mezitím ve Washingtonu vystupuje proti tvrdé vládní linii Kongres vedený republikány. Dne 22. června i přes výhrady Bílého domu Senát přijal 54 hlasy proti 43 rezoluci vyzývající Kongres, aby „schválil komplexní a účinný národní program povinných tržních limitů a pobídek ve vztahu k emisím skleníkových plynů.“
K výzvě k akci se připojily některé evangelické křesťanské skupiny, tradiční spojenci Bushova Bílého domu. „Bývalo to považováno jen za vášeň několika levicových ekologů,“ uvádí Jim Jewell z Národní asociace evangelíků, která sdružuje 52 denominací s 30 miliony farníků, „Avšak podpora této věci se rozšířila. Bůh vyzývá svůj lid, aby se staral o svět.“ Boji v metropoli USA pomůže to, že někteří lidé věří tomu, že Bůh je straně snižování množství skleníkových plynů. Avšak pro většinu vedoucích pracovníků v podnikatelské sféře je skutečným hybatelem zisk. Nejlepší způsob snížení emisí často spočívá prostě v omezení spotřeby energie. „Protože uhlík v zásadě představuje fosilní energii, snížení emisí uhlíku se rovná nižším nákladům,“ prohlašuje energetický guru Amory B. Lovins, který vede Rocky Mountain Institute (RMI), neziskový mozkový trust zkoumající energetickou a ekologickou politiku, „Výkonnost je levnější než palivo.“
Právě díky tomuto přístupu se ocitla ženevská firma STMicroelectronics, šestý největší výrobce čipů na světě, na žebříčku BusinessWeeku a organizace Climate Group. Lovins a RMI pomohli snížit spotřebu energie v této firmě o pět procent ročně. Mnohé změny byly překvapivě techniky nenáročné a spočívaly například v instalaci většího vzduchotechnického potrubí. To umožnilo, aby ventilátory vzduchu pracovaly při poloviční rychlosti a spotřebovávaly jen sedminu energie. Díky zlepšením za 40 milionů dolarů společnost loni ušetřila 173 milionů dolarů.
Když se vydají povinná nařízení, v podstatě se tím stanoví cena emisí uhlíku. To očividně vede k tomu, že čistší, účinnější projekty jsou finančně atraktivnější, což podněcuje vznik nových podnikatelských možností. Například společnost GE využívá příležitosti svou novou divizí zvanou Ecomagination. A spousty malých firem přicházejí na trh s čerstvými inovacemi založenými na čisté technologii. Inženýr chemie Isaac Berzin z Massachusettského technologického institutu (MIT) založil společnost GreenFuel Technologies na využívání schopnosti mořských řas zachycovat CO2 ze zplodin plynové elektrárny. Na testovacím místě na vrcholu elektrárny v areálu MIT snižuje zařízení společnosti GreenFuel únik 82 procent CO2 během slunečných dnů a 50 procent za zamračených dnů.
Čeho může být tímto úsilím dosaženo? Někteří ekonomové tvrdí, že snižování emisí a zvyšování efektivity podpoří v tomto století ekonomický růst. Technické úkoly jsou obrovské a budou vyžadovat investice do výzkumu a vývoje v oblastech, které zatím byly relativně opomíjeny: v oblastech alternativních energií, zachycování uhlíku, efektivnějšího strojírenství, nových lehkých materiálů pro budovy a vozidla a přestavby energetické infrastruktury využívající čisté vybavení.
Navzdory tvrzení skeptiků o globálním oteplování to přesto může být finančně únosné. Jak ukazují příklady uvedené v žebříčku BusinessWeeku a organizace Climate Group, často dochází ke zvýšení zisku. Aby bylo možné se skutečně vypořádat s problémem globálního oteplování, je zapotřebí daleko větší aktivity. A je evidentní, že se jí musejí účastnit i rozvojové země za pomoci čistších technologií. Novinkou však je, že se s tímto vzrůstajícím ekologickým problémem pouští energicky do boje hodně společností.

ZELENÍ LÍDŘI Pár lidí vyniká úsilím o snížení emisí plynů zapřičiňujících globální oteplování

Tony Blair britský premiér
Poukázal na globální oteplování ve skupině G-8 a neshodl se s USA kvůli americkému postoji. Byl také prvním lídrem, který šel za kjótské cíle vyzývající k desetiprocentnímu snížení do roku 2012, a zavázal se k šedesátiprocentnímu snížení do roku 2050.

Franzjosef Schafhausen německý ministr životního prostředí
Pomohl Německu překonat jeho kjótskou povinnost. Dnes jsou emise skleníkových plynů o 19 procent nižší než v roce 1990. Přitom pomohl snížit míru nezaměstnanosti v Německu vytvořením 450 tisíc nových pracovních míst v průmyslu využívajícím obnovitelné zdroje energie.

John Browne předseda představenstva a generální ředitel BP
V roce 1997 otřásl ropným průmyslem, když prohlásil, že do roku 2010 firma BP sníží emise o deset procent pod úroveň roku 1990. To bylo šest měsíců předtím, než začala vážná jednání o kjótské dohodě. Od té doby společnost BP dosáhla obrovských zisků při transformaci své tradiční velké ropné kultury.

Arnold Schwarzenegger kalifornský guvernér
Vydal nařízení, aby Kalifornie omezila emise skleníkových plynů do roku 2050 o 80 procent – což je nejpřísnější cíl v porovnání s ostatními státy. Podporuje také plán na snížení celkových emisí výfukových plynů o jednu třetinu do modelového roku 2016.

Čao Chang prezident Čínského automobilového a technického výzkumného centra
Domnívá se, že se Čína musí pustit do boje s globálním oteplováním. Ve spolupráci se zahraničními poradci vytvořil pravidla pro úspory pohonných hmot, která jsou o 20 procent tvrdší než pravidla americká. Do roku 2030 bude na čínských silnicích jezdit 300 milionů aut, desetkrát více než dnes.

Úplný seznam najdete na adrese businessweek.com/go/carbon
Pramen: BusinessWeek, Climate Group, Innovest

Uhlíkoví řezníci BusinessWeek, organizace Climate Group a odborná porota sestavily žebříček firem vycházející z celkového snížení emisí skleníkových plynů. Výsledky se vztahují k velikosti společností a k jejich akceschopnosti:
PRODEJE V ROCE 2004, SNÍŽENÍ EMISÍ, METRICKÉ TUNY (%)
MILIARDY DOLARŮ

1. DuPont (USA) 27,5 11 milionů (72 %) Firma snížila spotřebu energie sedm procent pod úroveň roku 1990 a ušetřila přes dvě miliardy dolarů včetně nejméně deseti milionů ročně díky využívání obnovitelných zdrojů.

2. BP (Británie) 285,1 12,8 milionu (16 %) Společnost dosáhla svého cíle pro rok 2010 už v roce 2001. Ušetřila celkem 650 milionů dolarů lepší provozní a energetickou účinností.

3. Bayer (Německo) 36,7 4,9 milionu (63 %) Zvýšení efektivního využívání energií ušetřilo 861 milionů dolarů, jichž by jinak bylo bývalo třeba na investice, protože výroba vzrostla o 22 procent.

4. BT (Británie) 18,5 1,6 milionu (71 %) Zdroje s nízkým obsahem uhlíku a obnovitelné zdroje tvoří 98 procent spotřeby společnosti BT v Británii, což představuje úsporu 1,15 miliardy dolarů. Když se k tomu připočte snížení emisí výfukových plynů o 38 procent, úspory se téměř zdvojnásobí.

5. Alcoa (USA) 23,5 8,9 milionu (26 %) Firma snížila emise perfluorovaných uhlovodíků (PFC) z tavicích pecí o 80 procent. Očekává, že roční úspora nákladů dosáhne v příštím roce 100 milionů dolarů.

Kompletní seznam prvních deseti firem najdete na adrese businessweek.com/go/carbon Pramen: BusinessWeek, Climate Group, Innovest

Když se však globální oteplování zvýší, postiženo bude více odvětví Teplejší léta
• zvyšují počet úmrtí lidí následkem horka a škody na plodinách a dobytku způsobené suchem
• způsobují nedostatek elektřiny,výpadky v její dodávce a přerušení podnikání

Silnější bouře
• poškozují pobřežní infrastrukturu, majetek a ekosystémy
• zvětšují zeměpisné rozšíření a závažnost škod zapřičiněných záplavami a větrem

Teplejší zimy
• snižují přísun vody z tajícího sněhu a zvyšují pravděpodobnost ničivých požárů
• zvětšují dosah organismů roznášejících nemoci, jako jsou klíšťata a komáři
Pramen: Ceres, Fakulta medicíny Harvardovy univerzity

Zelená kultura, čisté strategie Každá firma stojí před mimořádnými úkoly, aby snížila emise uhlíku, ale ty nejlepší firmy používají podobné strategie.

Generální ředitelé pouze nedelegují úkoly Pasquale Pistorio, bývalý generální ředitel společnosti STMicroelectronics, se domníval, že ekologické iniciativy při výrobě čipů by měly přicházet shora a předal tento závazek svému nástupci Carlu Bozottimu. Generální ředitel BP John Browne pracuje bok po boku s ekologickými odborníky ze všech odvětví. Šéf Iberdroly Ignacio Sánchez Galán kontroluje pracovní skupinu pro přípustné emise, která vymýšlí způsoby, jak plnit požadavky Kjótského protokolu.

Ekologické úspěchy se zahrnují do posudků výkonnosti Dosahování cílů v boji o odvrácení klimatické změny je významnou součástí posudků výkonu vrcholových řídících pracovníků ve společnosti Novo Nordisk. Komisi pro klimatickou změnu a energetickou strategii firmy Dow Chemicals tvoří vyšší řídící pracovníci, kteří koordinují práci expertních týmů odpovědných za regionální strategii, průmyslové emise a úspory energie.

Ozdravení provozních divizí Každá divize skotských energetických závodů má vyššího vedoucího pracovníka odpovědného za plnění energetických a ekologických cílů. Firma BHP Billiton sestavila konkrétní plány na snižování emisí skleníkových plynů pro každý ze svých závodů. Provozní divize společnosti BP utvářejí armádu vlivných manažerů pro ekologickou technologii, emise z výroby a energetickou účinnost.

Finančníci vidí dividendy Společnost HSBC v čele s generálním ředitelem Stephenem Greenem (vpravo) se zavázala kompenzovat do roku 2006 celkové množství uhlíku, který vypouští, a v předstihu dosáhnout svého cíle. Nové činnosti firmy ABN Amro zahrnují řízení klimatického rizika a obchody s povolenými emisemi. Při hodnocení hypoték odměňuje společnost Citigroup dlužníky, kteří si kupují energeticky úsporné domy. A firma JPMorgan Chase hodnotí dopad uhlíku na půjčky velkým původcům emisí.

Podrobné údaje o zkušenostech vrcholových vedoucích pracovníků a novátorů v oblasti finančních služeb viz na adrese businessweek.com/go/carbon
Pramen: BusinessWeek, Climate Group, Innovest