Končím, zastavuji veškeré investice do výrobních firem v České republice, tvrdí podnikatel a většinový majitel koncernu Vítkovice Holding Jan Světlík. U byznysmena, který spojoval svoje jméno s ostravským regionem, je to překvapivá zpráva. „Další možný vývoj v souvislosti s výrobou vidím jen v zahraničí. Teď je pouze otázkou, kde to přesně bude,“ sdělil Světlík týdeníku Euro.
Ostravský Baťa
Světlík, šéf a zároveň většinový vlastník společnosti Vítkovice Holding, je dle některých svých kolegů podnikatelů natolik rozezlen, že zvažuje i stěhování části svých výrobních podniků do zahraničí. „Slovensko a Polskou jsou blízko,“ sdělil bez bližších podrobností Světlík. Prohlášení vlivného ostravského podnikatele notně překvapilo nejen šéfy firem, s nimiž obchoduje, ale současně i politiky ostravského regionu. Právě ti považují Světlíka za jednu z klíčových postav pro úspěšný rozvoj oblasti. Světlík prostřednictvím svých firem zaměstnává v regionu tisíce lidí, část výdělků navíc utrácí v dobročinných projektech, podpoře regionálního vysokého školství a v dalších mimopodnikatelských aktivitách. Navíc jak tvrdí lidé z jeho okolí, jako zdatný vyjednavač umí sehnat peníze z Prahy nebo Bruselu.
Třeba primátor Ostravy Petr Kajnar již dříve označil Světlíka za novodobého Baťu. „Vrací do regionu velké množství financí, které zde svým podnikáním vydělal. Podílí se aktivně na jeho obnově, financuje plno charitativních projektů. Není třeba jako Bakala, který zde koupil černouhelné doly jen kvůli vysokému výdělku a žije v Ženevě,“ konstatoval před časem Kajnar. „Snad je to jen chvilková naštvanost na události z posledních dní, která se časem otupí,“ doufá další z místních politiků, který si nepřál být jmenován.
Špatné podmínky
Aktuální Světlíkova reakce nenasvědčuje, že by mělo jít o přechodný stav. Co vlastně šéfa a většinového majitele společnosti Vítkovice Holding k tak ostrému rozhodnutí přimělo? „Důvodem jsou podmínky pro podnikání v České republice,“ tvrdí. Světlíkova skupina je velkým exportérem, přičemž vývoz do více než sta zemí přesahuje 85 procent obratu. „Ve světě soutěžíme s největšími hráči a s nesrovnatelnými podmínkami. Když se potkáme s Němci nebo Francouzi, mají reference z domácího trhu, my je máme v omezeném rozsahu nebo vůbec. Když narazíme na Číňany, mají levnou elektřinu, my máme fotovoltaiku, která nám zdražuje vstupy do nadoblačných výšin,“ vysvětluje Světlík. Právě podpora fotovoltaiky, i kvůli neochotě státu včas zasáhnout, vyjde stát a konečné spotřebitele ve formě povinného výkupu elektřiny na stovky miliard korun v následujících dvaceti letech. „Jen podpora fotovoltaiky nás v loňském roce vyšla zhruba na 150 milionů korun, letos to bude dalších asi dvě stě milionů,“ odhaduje šéf firmy Vítkovice Holding.
Důvodem razantního omezení investic v Česku jsou také některá obvinění kvůli údajně neprůhledné akcionářské struktuře společnosti Vítkovice Holding a „čachrům“ při získávání zakázek od státní správy. „V posledních měsících jsme se dozvěděli, že nás vlastně tuzemsko považuje za bolavý zub. Prý bychom neměli chodit do veřejných zakázek. Jednou kvůli tomu, podruhé onomu u nás zaměstnanému bývalému nebo současnému politikovi,“ uvádí Jan Světlík a hned přidává příklad: „Teď je to aktuálně kvůli panu náměstku Šiškovi z ministerstva práce a sociálních věcí, který u nás pracoval celých úžasných jedenáct měsíců v roce 2008 a 2009. Dnes je díky tomu na světě kauza kolem společnosti Vítkovice IT Solutions, které nám na zakázce pro ministerstvo dělají tržby v tisícinách našeho ročního obratu. Ten se dlouhodobě pohybuje někde kolem 20 miliard korun.“ Světlík je ze současného dění velmi znechucen a prý jen čeká, až mu někdo zakáže podnikat v Evropské unii. Nějaký čas prý totiž zaměstnával i současného poslance za ODS Evžena Tošenovského.
Nejdřív dcera, potom matka
Celý profesní život Jan Světlík spojil se společností Vítkovice Holding. Do firmy nastoupil jako čerstvý absolvent Vysoké školy báňské v roce 1982 a během několika desítek let tam působil v řadě profesí a posléze manažerských funkcí.
Klíčový pro jeho pozdější podnikání byl příchod na post ředitele společnosti Vítkovice Lahvárna. Dceřiná společnost Vítkovice Holdingu, která se zabývala především produkcí vysokotlakých ocelových lahví, měla při restrukturalizaci mateřské firmy projít útlumem a následně patrně zcela skončit. Světlík ale přesvědčil tehdejší vedení státem ovládané společnosti, aby dceru privatizovalo.
Světlík poté s několika kolegy a finančníky založil společnost Lahvárna Ostrava, která o několik měsíců Vítkovice Lahvárnu odkoupila. Firma se postupně rozrostla na jednu z nejsilnějších evropských společností ve svém oboru. I proto, že se jí podařilo skoupit a poté restrukturalizovat několik evropských konkurentů.
Další zlom ve Světlíkově kariéře nastal v roce 2003. Tehdy se stát rozhodl prodat předlužené a ekonomicky kolabující strojírenskou společnost Vítkovice. Lahvárna Ostrava vstoupila do vypsaného tendru a svoji bývalou matku získala. Po několika letech ozdravných kůr se manažerům kolem Světlíka podařilo skomírající Vítkovice Holding bez razantního propouštění a rozprodávání majetku oživit a začlenit do již existujících firemních struktur. Dnes je firma součástí uskupení Vítkovice Machinery Group s ročním obratem v řádu desítek miliard korun.
Bankéř Beran
Příběhu na první pohled jako stvořenému pro hollywoodské producenty, v němž se Světlík z vyjukaného absolventa vysoké školy postupně vypracoval až na majitele miliardové firmy, nechybějí ani dramatické zvraty. Ostravský patriot totiž neměl příliš šťastnou ruku při výběru některých spolupracovníků. Prvopočátky pozdějších velkých problémů se datují do roku 1999, kdy Jan Světlík založil společnost Lahvárna Ostrava (dnes Vítkovice Holding), která následně koupila firmu Vítkovice Lahvárna (dnes Vítkovice Cylindres).
Světlík si tehdy část peněz vypůjčil od podnikatele Davida Berana. „Krátce poté, co jsem Beranovi splatil peníze, které mi už dříve půjčil na nákup společnosti Vítkovice Lahvárna, přišel s tím, ať ho pustíme do Vítkovice Holdingu - na třetinu, potom na polovinu. Tvrdil, že právě on je úžasným investorem. Tenkrát se mi zdálo rozumné spolupracovat s někým, kdo disponuje penězi. Až později jsem pochopil, že žádné peníze nemá, že má všechno napůjčované z bank. A když se s bankami rozhádal a neměl nic, začaly komplikace. Vymyslel s Karlem Komárkem, že mě oberou o celý podíl,“ popsal počátky sporu v jenom z předchozích rozhovorů pro týdeník Euro Světlík. Podnikatel Beran získal 45procentní podíl ve společnosti Vítkovice Holding, další z tehdejších spřízněnců Petr Novotný pak pět procent, zbytek firmy patřil Světlíkovi.
Spor odstartoval v roce 2005 prohlášením skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka mladšího, že akcionáři vítkovického holdingu Petr Novotný a David Beran převedli své akcie vítkovického holdingu na společnost Group Holding KKCG. Poté následovala vlna arbitráží a soudních sporů, jejichž vítězové se střídali. Jádrem konfliktu bylo Světlíkovo tvrzení, že má na akcie obou podílníků předkupní právo. A spory se vedou dodnes, poslední rozhodnutí soudu vyznělo ve prospěch Světlíka.
Janu Světlíkovi se ovšem podařilo problém se 45 procenty akcií „preventivně“ a elegantně vyřešit. V roce 2010 prosadil navýšení kapitálu společnost Vítkovice Holding z 63 na 252 milionů korun. Zvýšení základního jmění pravomocně povolil Krajský soud v Ostravě a díky tomu se původně 45procentní podíl ve Vítkovice Holding smrsknul na 11,25 procenta. V době navyšování kapitálu byl totiž 45procentní balík akcií firmy v soudní úschově, takže jej žádná ze stran nemohla použít k navyšování kapitálu.
Sběratel
Nejen podnikáním, živ je člověk. Podnikatel Jan Světlík je vášnivým příznivcem a sběratelem umění. I díky jeho pomoci a financím se v Ostravě v posledních letech uskutečnilo několik mimořádných výstav, mimo jiného obrazu Judita rakouského malíře Gustava Klimta. Světlík postupně skoupil část obrazů, které patřily do sbírky Oskara Federera, předválečného ředitele společnosti Vítkovice. Ostravský podnikatel rovněž pomáhal financovat Medě Mládkové nákup 41 děl obrazů malíře Františka Kupky pro pražské Museum Kampa.
Jan Světlík Nechci trestat obyčejné lidi
Oznámil jste, že končíte s investicemi do výrobních firem v Česku. Znamená to, že společnost bude stěhovat produkci do zahraničí?
Investiční aktivity určitě. V tuzemsku jsme nainvestovali za posledních devět let přes deset miliard korun, naposledy přes 2,5 miliardy do rychlokovárny a manipulátoru, které tu jsou největším a nejmodernějším zařízením široko daleko. Teď půjdeme investičně do Polska a budeme hledat investiční příležitosti v Evropě i mimo Evropu.
Jaká je aktuální investiční politika uskupení firem kolem Vítkovic v zahraničí?
Máme továrny v Polsku, takže další investice půjdou tam. Už teď ve druhém čtvrtletí tam otevřeme továrnu na ocelové lahve pro CNG. Hodnota investice je necelá miliarda korun a vytvoříme tam 120 nových pracovních míst. Pro nás jsou klíčové kromě sousedních zemí, což je logické vzhledem k poloze, rostoucí trhy – Indie, Jižní Amerika, Rusko. Afilace máme v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Polsku, Chorvatsku, v Turecku, ve Spojených arabských emirátech, v Rusku, Číně, Indii, v Argentině. Velmi zajímavé je pro nás Turecko.
Týkají se úvahy o stěhování i firemní centrály? Respektive bude firma v budoucnu platit daně v Česku?
Vždycky jsme říkali, že jsme česká firma, že jsme lokál patrioti, že tu chceme zůstat. Doufám, že mě desátky za fotovoltaiku a zhoršení podnikatelského prostředí, především daňové zatížení, nedonutí změnit názor. Zatím ho neměním. Daně půjdou našemu státu, i když někteří poslanci, a to dokonce z našeho regionu míní, že jsme neprůhledná struktura, která by neměla vstupovat do státních tendrů. Když to v interpelaci ve sněmovně řekne nebo naznačuje člověk, o kterém všichni vědí, že je z Ostravy a zná místní poměry, tak mě tím obrovsky poškozuje. Nemluvě o tom, že se dlouhá léta známe a teď jsou pro tyto lidi Vítkovice najednou neprůhledná firma. Ano, máme 44 tisíc akcionářů z kuponové privatizace zapsaných v seznamu Centrálního depozitáře cenných papírů a já opravdu nemohu zaručit, že pár takových akcií nemá někdo z veřejně činných lidí. Ale přece tu všichni od roku 2003, když jsme kupovali od státu Vítkovice, vědí, kdo je Světlík a že Vítkovice Holding mají dva hlavní akcionáře – VTK Group a Světlíka.
Ukončí Vítkovice, respektive vy osobně financování veřejně prospěšných a podobných akcí v Česku?
Nechceme trestat obyčejné lidi. Naopak si myslíme, že přímé investice do veřejně prospěšných projektů jsou ty nejlepší. Těchto projektů by z našeho pohledu mělo spíše přibývat – u nás i v cizině. Nechceme strašit lidi, právě naopak. Budeme podporovat to, co efektivně podporuje vztah k technice a k technickému vzdělání. Chceme, aby bylo atraktivní a aby mladí chodili studovat obory, které je do budoucna uživí. A chceme techniky zaměstnávat. Takže v tom rozhodně budeme pokračovat. Jsme ve sdružení Dolní oblast Vítkovice, které řeší rekonstrukce památek a jejich zpřístupnění, tam jsou rozběhnuté projekty za více než 2,5 miliardy korun. Jsme jedním z garantů jejich udržitelnosti. Budeme techniky potřebovat, protože mašiny si na celém světě může kdokoli koupit plus minus stejné, ale know-how v lidech si od nás nepřeveze. Proto taky jdeme i do projektu Světa techniky – Science and Technology Centra, které bude dalším ostravským unikátem.
