Politici jsou nyní zpátky ve hře, říká partner společnosti The Boston Consulting Group
EURO: Lze současnou finanční krizi přirovnat k nějaké jiné, která proběhla dříve? STELTER: Krize, jíž zažíváme, je skutečně unikátní. Sice se hovoří o finanční krizi, ale nejde jen o finanční problémy. Je to krize reálné ekonomiky. Často se porovnává s turbulencemi, které postihly Spojené státy americké na konci 80. let nebo s asijskou finanční krizí z konce 90. let. Dnešní komplikace jsou ale výjimečné. Bank of England odhaduje, že celkové ztráty dosáhnou 2,8 bilionu dolarů. To je suma, která odpovídá 20 procentům HDP USA, pokud k tomu přidáme ještě HDP Evropské unie, dostaneme se na 9,5 procenta. Právě tak ohromné ztráty činí krizi ojedinělou. Tyto náklady přesunuly finanční instituce na centrální banky a vlády. Například Číňané utratí přes 580 miliard dolarů na podporu ekonomiky, Američané podpoří hospodářství 800 miliardami dolarů. Podle agentury Bloomberg se celkový záchranný balíček bude pohybovat kolem 8,5 bilionu dolarů, což je více než polovina HDP USA.
EURO: Budou dopady krize na americkou ekonomiku a na ekonomiky evropských států srovnatelné? STELTER: Nejprve bych chtěl zdůraznit, že postiženy budou všechny regiony světa. Mezinárodní měnový fond (MMF) tvrdí, že jde o první globální krizi po druhé světové válce, jež zasáhne naprosto všechny ekonomiky. Neexistuje žádná výjimka, což se týká i jednotlivých odvětví. Můžeme jen odhadovat, kdo se dostane z problémů jako první. Bude to záviset na dvou faktorech. Tím prvním je, jak aktivní jsou politici. Dnes už můžeme jednoznačně konstatovat, že jsou velmi aktivní v porovnání s dřívějšími lety. Druhým faktorem samozřejmě je, jak velké jsou komplikace v jednotlivých zemích. V USA jsou mnohem větší než v Evropě.
EURO: Kde jsou politici nejaktivnější? STELTER: Platí to hlavně o USA, z Evropy pak o Velké Británii, Španělsku, Irsku a Islandu. Když to shrnu, větší problémy mají USA a tamní politici jsou také aktivnější. Země, jako jsou Německo nebo Česká republika, kde zadluženost nedosahuje tak vysokých úrovní, jsou v lepší pozici. Němci těží z vysokého procenta úspor. Ročně ukládají deset procent příjmů, zatímco Američané mají negativní úspory. Němci dříve hodně profitovali z hospodářského boomu v USA, protože se orientují na export. Nyní má německý vývoz problémy, což je jednou z příčin recese. Evropské hospodářské problémy sice nejsou tak velké jako ty americké, ale svět je propojen.
EURO: Jak dlouho bude dle vašich odhadů trvat krize? STELTER: MMF odhaduje délku současné krize na základě bývalých recesí. Záleží na tom, zda je pokles ekonomiky doprovázen finančními komplikacemi. V současné době tomu tak je. A v takových případech platí, že je recese dvakrát až čtyřikrát tak hluboká a dvakrát až čtyřikrát tak dlouhá. To platilo například při krizi ve Švédsku nebo v Japonsku v 90. letech. Rozdíl se současnými komplikacemi je v tom, že globální ekonomice se tehdy dařilo dobře a oba státy těžily z toho, že jsou zaměřeny na export. V současné době, všechny velké ekonomiky – Čína, Indie, Japonsko, západní Evropa, USA – jsou v krizi. To situaci zhoršuje. Na druhou stranu jsou ale přijímána agresivní opatření vlád.
EURO: A jsou skutečně protekcionistická opatření vlád tím nejlepším řešením problémů? STELTER: Neříkal jsem, že to jsou protekcionistická opatření, zmiňoval jsem se o stimulačních opatřeních. Pokud by nyní německá vláda řekla, že nebude podporovat spotřební výdaje, protože by za tyto peníze mohly domácnosti nakupovat i zahraniční výrobky, byla by to skutečná ironie. Žádná jiná země neprofitovala ze zahraničního obchodu tak jako Německo. Takže není možné říci, že nebude Německo dovážet zahraniční zboží. Opatření musejí být stimulační, nikoliv protekcionistická. Nefunguje to tak, že když Američané mají problémy, dotkne se to jen jich a neovlivní to například německý vývoz aut do USA.
EURO: Považujete za dobré řešení, že vlády poskytují finanční podporu bankám a automobilovému průmyslu ? STELTER: To jsou dvě odlišné věci. Musíte si uvědomit, že americký finanční sektor byl zatížen vysokým stupněm zadluženosti. Před osmi deseti lety platilo, že na dolar equity připadalo dvacet dolarů dluhu. Dnes jeden dolar equity odpovídá čtyřiceti dolarům dluhu. Banky musejí najít rovnováhu ve svých rozvahách a musejí snížit dluh. A vlády jim v tom pomáhají. To je nutné. Druhá věc je podpora automobilovému průmyslu. Pokud budeme upřímní, není to finanční krize, co způsobilo jeho problémy. Deset let americké automobilky neinvestovaly do vývoje. Na druhou stranu je zde riziko, že pokud je vláda nechá zkrachovat, ještě to prohloubí recesi. Rozumím oběma názorům – těm, které schvalují podporu, i těm, co jsou proti. I když krach ještě nemusí znamenat, že tyto automobilky přestanou existovat.
EURO: Očekáváte tedy, že výsledkem současné krize bude růst protekcionismu a regulace? STELTER: Určitě uvidíme více regulace. Politici zažívají skutečně dobré časy. V posledních letech měl navrch byznys, ale nyní jsou zpátky ve hře. Mohou podporovat banky, automobilky a tvrdit o sobě, že jsou těmi jedinými potřebnými. Jsem si jistý, že budou i nadále velmi aktivní. Co se týká protekcionismu, pokud nyní budeme bojovat všichni proti všem, potom ještě prohloubíme recesi. To bychom se ocitli ve 30. letech minulého století. Myslím, že na tehdejší době bylo devastující hlavně to, že politici zaváděli obchodní bariéry.
EURO: Jak se změní systém fungování světa? Ozývají se hlasy, že posílí například Čína. STELTER: Určitě se sníží role USA jako světové supervelmoci. Dopředu se tlačí Rusko, Čína. Jasné je, že Čína posílí. Je ale nutné se dívat i na údaje, jako jsou HDP na hlavu nebo na strukturu výroby, která je orientovaná na vývoz. Žádná země nemůže být dlouhodobě tak jednostranně zaměřena, je nutné brát v úvahu také domácí trh. Ano, myslím, že skutečně Čína posílí, ale bude trvat několik desetiletí, než se změní její hospodářství. Evropa svou pozici upevní, pokud bude postupovat koordinovaně a nebudou zde státy bojovat proti sobě.
EURO: Existují vůbec nějaká účinná opatření, která by firmám pomohla přežít krizi? STELTER: Některé společnosti budou během krize značně úspěšné a některé z ní budou mít dokonce prospěch. Nelze nyní říci, kdo to bude, je to moc brzy. Krize teprve začala. Ale podmínkou pro vítězství za současné situace je být připraven.
EURO: Co tedy mají firmy nyní dělat? STELTER: Měly by si připravit scénář. V tomto scénáři si management rozmyslí, co může dělat: snížit náklady, pozastavit nějaké projekty… Potom si musí vedení rozmyslet, co může udělat hned, aby zajistilo dlouhodobý rozvoj. Například výdaje na vývoj a výzkum. Ty samozřejmě lze snížit, ale z dlouhodobého hlediska je to špatné. Radím firmám, aby něco dělaly nyní, tedy před tím, než se krize prohloubí. Manažeři z firem po celém světě mi říkali, že začnou druhý den. To budou, dle mého názoru, vítězové. Všichni ti, co říkají, že situace nebude tak špatná, že se jich komplikace nedotknou, budou mít problémy. Radím konsolidovat finance a nečekat.
BOX
Daniel Stelter (44)
Působí jako senior partner a výkonný ředitel berlínské pobočky mezinárodní poradenské společnosti The Boston Consulting Group (BCG). Zaměřuje se hlavně na strategii firem a korporátní financování. Je spoluautorem publikace Collateral Damage, jež se zabývá současnou finanční krizí. Stelter pracuje pro BCG od roku 1990, o sedm let později se stal partnerem. Před nástupem do BCG získal doktorát na švýcarské Hochschule St. Gallen.
