Břidlicový plyn by mohl způsobit v Evropě stejnou revoluci jako v USA
Těžba zemního plynu v USA prošla v posledních letech „revolucí“. Způsobily ji inovace vrtných technik. Díky nim lze získat lepší přístup k nekonvenčním zásobám plynu, zejména v břidlicích. Kvůli těmto novým zásobám americký trh s plynem prudce narostl. Břidlicový plyn nyní představuje zhruba 20 procent jeho produkce v USA. V roce 2000 to bylo jen několik procent.
Důležitá role
Dopad je znát i v zahraničí. Trhy s plynem jsou vzhůru nohama a charakterizuje je značný převis nabídky, což přináší nízké ceny. Převis nabídky v USA způsobil, že tankery se zkapalněným zemním plynem (LNG) směřují na evropské a asijské trhy, kde ničí zavedené struktury. Evropa by chtěla využít potenciálu těžby břidlicového plynu v USA a následovat je. Velké plynárenské společnosti již v Evropě hledají jeho nejvýhodnější naleziště.
Břidlicový plyn by měl hrát v energetickém mixu Evropské unie důležitou roli. Zemní plyn je ze všech fosilních paliv nejšetrnější k životnímu prostředí a představoval by vhodnou kombinaci s agendou EU v oblasti obnovitelných energií. Plynové elektrárny totiž dokážou lépe vyrovnat výkyvy v nabídce elektrické energie kvůli výpadkům dodávek z obnovitelných zdrojů. V důsledku dvou plynových krizí a růstu citlivosti v oblasti energetické bezpečnosti mnoho lidí považuje břidlicový plyn za účinnou zbraň proti Rusku, která by vyřešila problém EU. Ta je strukturálně dobře připravena zopakovat americký úspěch. Disponuje integrovaným trhem s infrastrukturou plynovodů a neustále rostoucí poptávkou s atraktivními cenami. První odhady naznačují značné zásoby břidlicového plynu především v Polsku. To nabízí atraktivní fiskální podmínky k rozvoji a nedávno se s Čínou připojilo k americké iniciativě pro zdroje břidlicového plynu. To vyvolává v Evropě okolo břidlicového plynu rozruch.
Několik překážek
Břidlicový plyn však pravděpodobně v blízké budoucnosti v EU příliš do hry nezasáhne. V zopakování úspěchu v USA jí brání nejen nejistý počet jeho nalezišť, ale i problémy „nad zemí“. V porovnání s USA se potýká s nedostatkem vybavení a pracovníků se zkušenostmi s nekonvenčními zásobami a s vyššími náklady. Evropa je také hustěji osídlena než USA, což by mohlo vyvolat protesty proti vrtům. Dopad těžby břidlicového plynu na životní prostředí a zejména na vodu je totiž nejasný. V Evropě ani nebudeme svědky rychlého zbohatnutí, neboť v mnoha členských zemích EU vlastní práva na těžbu nerostných surovin stát, a nikoli občané, kteří v USA jejich prodejem vydělávají vysoké částky. Evropský potenciál břidlicového plynu zkoumají velké energetické společnosti, které mají zdlouhavé rozhodovací procesy a opatrný postoj k riziku, což také může způsobit pomalejší dynamiku než v USA. V nich poháněly vývoj důmyslné a dravé vrtné společnosti.
Evropa by musela překonat i další překážky. Například zajistit dostatek vody, neboť vrty na břidlicový plyn jsou na ni náročné. I pokud by ovlivnil evropský trh s plynem v důsledku snahy Evropy o jeho využití a globálního vývoje nekonvenčních zásob, které zvýší likviditu na trhu s LNG, není pravděpodobné, že by v jejím energetickém prostředí způsobil stejnou revoluci jako v USA.
