Yandex jede. Takto hodnotí ruský internetový vyhledávač nejen tamní, ale i zahraniční tisk. Ruská firma, kterou založili dva mladí IT nadšenci Arkadij Volož a Ilja Segalovič, získala globální rozměr – 24. května vstoupila se svou primární emisí (IPO) na newyorskou burzu. Investorům tam nabídla 16,3 procenta akcií.
Příběh Yandexu a jeho zakladatelů je pro postsovětský prostor v mnoha ohledech typický. Zároveň poučný a v neposlední řadě i nadějný. Sedmačtyřicetiletý Arkadij Volož pochází z velmi provinčního Kazachstánu. Vystudoval ale aplikovanou matematiku a svou profesionální dráhu programátora zahajoval koncem 80. let, kdy Gorbačovova perestrojka poskytla vybraným jedincům či kolektivům (většinou komsomolským) možnost tzv. kooperativní, ve skutečnosti však už tehdy soukromopodnikatelské činnosti. První Voložova firma (podobně, jako tomu bylo mimo jiné i v případě Michaila Chodorkovského) dávala počáteční kapitál dohromady obchodováním se západní počítačovou technikou, zejména s osobními počítači, jichž byl v tehdejším SSSR zoufalý nedostatek. Tito mladí muži se sice pohybovali na hranici či za hranicí zákona – naštěstí pro ně velmi zmateného a nejasného – a prostředky hromadili podle tehdy velmi populárního hesla „když jsi ráno nakoupil a do večera prodejem nedosáhl stoprocentního zisku, tak jsi nevydělal, ale naopak tratil“.
Bytostně ruský
První den veřejného obchodování byl vskutku hvězdný. Poptávka po akciích Yandexu údajně převýšila nabídku patnáctinásobně. Většinu skoupili američtí investoři, na britské a ruské zbylo asi šest procent. Ostatně už před 23. květnem bylo zřejmé, že nabídka Yandexu na nejdůležitější burze světa uspěje. Na jeho IPO se čekalo už dlouho. Firma se na něj připravovala už před propuknutím světové finanční a hospodářské krize.
Ruský vyhledávač a jeho akcionáři získali z prodeje více než 16 procent akcií 1,3 miliardy dolarů (asi 22,7 miliardy korun), což je druhý největší výsledek v historii. Internetový gigant Google v roce 2004 utržil 1,67 miliardy dolarů. Tržní hodnota ruského Yandexu po emisi akcií stoupla z 8 na 11 miliard dolarů.
Moskevský ekonomický list Vedomosti po emisi uvedl, že je Yandex „bytostně ruským jevem a malým hospodářským zázrakem na postsovětský způsob“. Skupina mladých programátorů se na konci 80 let dohodla, že budou pracovat společně. Brzy vytvořili pružný a dobře se navzájem doplňující tým. Arkadij Volož a Ilja Segalovič, kteří stáli v jeho čele, se věnovali vyhledávání v textech patentů a počítačové lingvistice. Výsledkem se nakonec stala technologie internetového vyhledávače.
Volož a Segalovič uvažovali o tom, že svůj produkt prodají jiným firmám. Za požadovaných 50 tisíc dolarů se ale žádný kupec nenašel. Proto se mladí podnikatelé rozhodli, že vytvoří vlastní internetovou stránku, která bude umět vyhledávat ve světové síti. V roce 1997 se objevil yandex.ru a o tři roky později i společnost Yandex.
Úspěch Yandexu je unikátní. V globálním světě je dnes nejběžnějším vyhledávačem Google. V Rusku však ovládá jen necelých 22 procent trhu. Jiné projekty v celosvětovém měřítku příliš neuspěly a objevují se spíše ojediněle. Týká se to čínského Baidu, který bezesporu podobně jako yandex.ru těží z velkého domácího trhu a v neposlední řadě také z jiného písma, než je latinka, ale například i českého vyhledávače seznam.cz.
Kontextová funguje
Ruská internetová ekonomika je druhá největší v Evropě po Německu a podle předpovědí má značný potenciál růstu. Podle Boston Consulting Group zvýší svůj podíl na hrubém domácím produktu z 1,6 procenta v roce 2009 na 3,7 procenta v roce 2015.
Největší ruský vyhledávací systém a internetový portál stoprocentně kontroluje společnost Yandex, N. V., zaregistrovaná v Nizozemsku. V loňském roce yandex.ru ovládal kolem 64 procent národního internetového provozu a letos by se tento podíl měl ještě o procento zvýšit. A jen letos v březnu jeho stránky navštívilo přes 38 milionů lidí.
Yandex využívá vlastní vyhledávací algoritmy a také technologii, která umožňuje zpracovávat výsledky podle zeměpisné polohy místa, z něhož uživatel do sítě vstupuje. Společnost provozuje řadu doplňkových služeb, informačních a také navigačních. Kanceláře Yandexu na ruském území sídlí v Moskvě, Petrohradu, Jekatěrinburgu, Kazani a Rostově na Donu. Zahraničí expozitury najdete na Ukrajině, kde společnost spustila ukrajinskou variantu celého projektu, konkrétně v hlavním městě Kyjevě. Zastoupení má ve významném přístavu Oděsa nebo v krymském správním centru Simferopol. A příznačně také v americkém Silicon Valley.
Jak dokazuje zájem amerických investorů, v USA má firma poměrně vysoký „rating“. Američtí specialisté a odborné publikace kromě toho tvrdí, že kdyby se podobný projekt objevil v Americe, stačily by mu na dosažení srovnatelného úspěchu měsíce, a nikoli dlouhé roky, jež na rozvoj společnosti potřeboval Arkadij Volož a jeho lidé.
Hlavním zdrojem zisků společnosti je podobně jako u jiných projektů tohoto typu kontextová reklama, tedy upozornění na produkty či služby, které nějak souvisejí s požadovanou informací. Příslušné platby se pak účtují podle počtu kliknutí. Počet zadavatelů reklamy v prvním čtvrtletí letošního roku přitom překročil 127 tisíc.
Pojistka zachování vlivu
Firma v původní podobě vznikla v roce 1997. O tři roky později došlo k její konsolidaci: Podíl ve výši 35,7 procenta získala za investice v celkové hodnotě kolik 5,3 milionu dolarů struktura Ru-Net Holding, kterou založila společnost Baring Vostok Capital Partners, Sjednocená finanční skupina a řada soukromých investorů. Významnými majiteli Yandexu však dodnes zůstávají jeho dávní zakladatelé, především generální ředitel Arkadij Volož.
V roce 2002 společnost poprvé dosáhla zisku a vůbec poprvé v dějinách ruského internetu vyplatila svým akcionářům dividendy. Ziskový Yandex se pak dále rozšiřoval: v roce 2007 získal sociální síť Moj krug a stal se jediným majitelem služby Yandex.Děňgi (Yandex.Peníze). O rok později koupil internetovou službu SMIlink, kterou přebudoval na analytické centrum Yandex.Probki (Yandex. Zácpy), jež informuje o hustotě automobilového provozu. Tato služba je zejména v přecpaných ruských velkoměstech mimořádně užitečná. K tomu Yandex získal i internetovou reklamní agenturu Mediaselling.
Ve stejné době akcionáři Yandex, N. V., rozhodli o rozdělení akcií na dvě kategorie – typu A, vybavené jedním hlasem, a typu B disponující deseti hlasy. V okamžiku tohoto dělení se všichni spolumajitelé Yandexu stali držiteli akcií typu B, jež se v případě prodeje automaticky mění na akcie typu A. V září 2009 pak společnost Yandex, N. V., dodatečně vydala jednu prioritní akcii. Tento cenný papír svému majiteli umožňuje vetovat jakýkoli krok, který by vedl ke vzniku balíku akcií většího než 25 procent. Akcie byla svěřena do rukou největšího ruského bankovního domu Sberbank, který ostatně vznikl na půdorysu někdejší socialistické instituce, podobné dřívější československé státní pojišťovně.
Arkadij Volož a jeho tým se na rozdíl od Chodorkovského podnikání v ropném průmyslu zařídili podle hesla „ševče, drž se svého kopyta“. Využili toho nejpodstatnějšího, co může i současná ruská společnost světu nabídnout, a to je intelektuální potenciál. Příběh Yandexu ukazuje, co je pro Rusko alternativou k ropě, zemnímu plynu či vzácným kovům, aby konečně přestalo být tím, co už dnes v největší zemi světa mnoha racionálně uvažujícím lidem vadí – totiž jen surovinovým přívažkem mnohem vyspělejších ekonomik. A ještě jedna věc: Pokud bude v Rusku podobných firem přibývat, omezí se i odliv mozků, jemuž dnes Ruská federace musí čelit. Jiná varianta neexistuje.
Hlavní akcionáři Yandexu, N. V.
Arkadij Volož (19,77 % akcií)
Ilja Segalovič (4,15 %)
Baring Vostok Private Equity Funds (24,97 %)
International Finance Corporation (5,51 %)
Roth Advisors, Ltd. (5,95 %)
Tiger Global Holding Cooperatief (2,67 %)
Sberbank – zlatá akcie
NASDAQ – volně obchodované akcie (16,3 %)
Příběh Arkadije Volože a Ilji Segaloviče
1988 – založili společnosti CompTek – prodej PC a projekty automatizace výrobních procesů
1989–1990 – založení společnosti Arkadia – vývoj informačních a vyhledávacích systémů Mezinárodní klasifikace vynálezů a Klasifikátor zboží a služeb. Hlavní zákazníci: výzkumné ústavy a patentové organizace
1993 – fúze společností CompTek a Arkadia. Ve stejném roce vznikl program pro vyhledávání na pevném disku; dostal název Yandex
1995 – rozhodnutí o využití již hotových vyhledávacích systémů také ve veřejné internetové síti
1997 – 23. září oficiálně představen vyhledávač Yandex
2000 – založení společnosti Yandex
2002 – Yandex poprvé v zisku
2007 – akvizice společností Moj krug, Yandex.Děňgi
2008 – kupuje SMIlink a reklamní agenturu Mediaselling
2009 – nizozemská společnost Yandex, N. V., vydala zlatou akcii se symbolickou nominální hodnotou 1 euro. Svěřila ji bankovnímu domu Sberbank
2010 – 19. května anglická verze vyhledávače Yandex
2011 – 24. května vstup na americkou burzu
ZLATÁ AKCIE
Bez lobbingu by to nešlo
Největší ruská banka, státní Sberbank,
vlastní zlatou akcii od září 2009. Firma
ji vydala dodatečně a zřejmě po nátlaku,
Sberbank za ni zaplatila symbolickou cenu
jedno euro. Zlatá akcie svému držiteli
zajistila právo vetovat jakýkoli krok, který
by umožnil některému z akcionářů zvýšit
svůj podíl nad 25 procent.
Moskva si podle listu Bloomberg Businessweek
došlápla před tímto ústupkem
na Yandex minimálně ve dvou případech.
Poprvé v roce 2008, kdy si spojenec Dmitrije
Medveděva uzbecký oligarcha Alisher
Usmanov stěžoval, že mu Yandex odmítl
prodat deset procent svých akcií. Podruhé
v roce 2009, když se v ruském vyhledávači
objevilo na předních místech stránek video
ze zásahu v Severním Kavkazu. Stížnost
Kremlu na nedostatek patriotismu na sebe
nenechala dlouho čekat a šéfové Yandexu
byli důrazně požádáni, aby inkriminované
video stáhli.
Arkadij Volož vydání zlaté akcie později
nepřímo komentoval takto: „Dlouho nám
trvalo, než jsme si uvědomili význam
lobbingu. Teď už ho ale bereme velmi
vážně.“
