Ve Spojených státech hrozí bankrot vládě Illinois, která řídí pátou největší americkou ekonomiku. Na rozdíl od Evropy, kde se kvůli problémům Řecka, Irska a Portugalska hrozí zánikem eura, budoucnost dolaru kvůli illinoiským potížím nikdo nezpochybňuje.
Foto: Profimedia.cz
Na malém Portugalsku, druhé nejmenší ekonomice západoevropské části eurozóny, závisí osud tohoto měnového klubu. Tak se dají shrnout místy až hysterické komentáře, které věští společné měně zánik kvůli dluhovým problémům Portugalska a dalších členských zemí. Jsou pro to podle pesimistů dva důvody. Investoři, kteří kupují státní dluhopisy, ztratí v případě bankrotu Portugalska důvěru v euro a přestanou financovat i Španělsko, Itálii či Belgii. A bohaté členské státy nebudou chtít nést na svých bedrech rostoucí náklady na udržování zadlužených zemí, a tedy i eurozóny při životě.
Střih. Ve Spojených státech stojí před bankrotem Illinois, pátá nejsilnější ekonomika podle hrubého domácího (státního) produktu. Tamní vláda dluží, kam se podívá. Kvůli rychle klesajícím příjmům z daní neplatí školám, soukromým firmám, zdravotním pojišťovnám. V ohrožení je i výplata důchodů státních zaměstnanců. Aby vůbec sehnala nějaké peníze na zaplacení části těchto účtů, musela si loni půjčit na Wall Street za roční úrok 12 procent.
Pro srovnání – když Portugalsko minulý týden prodávalo své dluhopisy, upsalo se k úrokům těsně pod sedmi procenty. Úroky nad touto hranicí by podle analytiků byly pro malou pyrenejskou zemi smrtící.
Neutěšená finanční situace illinoiské vlády přitom nikoho nevzrušuje a budoucnost dolaru nikdo nezpochybňuje. Jednak proto, že částky, o které jde, nejsou zatím v porovnání s dluhy v Evropě tak velké. Jednak patrně proto, že několik států USA si v minulosti bankrotem prošlo, aniž by se to na americké měně jakkoli odrazilo.
Ti, kdo případný bankrot Illinois pocítí, budou jen jeho obyvatelé, kteří nebudou dostávat od státu služby, na něž byli zvyklí, či jejichž děti budou chodit do podstatně horších škol. Státní zaměstnanci si budou muset platit sami větší část lékařské péče a bát se o to, zda ve stáří od státu dostanou důchod.
I malý dluh škodí
Portugalsko je na pranýři kvůli rozpočtovému deficitu, který se loni vyšplhal na sedm procent HDP. Celkový dluh této země se blíží k 80 procentům HDP. Naproti tomu Illinois je podle těchto měřítek premiant. Rozpočtový deficit v poměru k tamnímu HDP má zhruba dvouprocentní, vládní dluh pak přibližně pětiprocentní. I kdyby vláda nic neudělala a dokázala si na rostoucí rozpočtové schodky půjčovat, vyšplhal by se její celkový dluh v příštích 11 letech na přibližně třetinu HDP.
Přesto jí nikdo nepůjčí. Ratingové agentury loni na podzim snížily rating illinoiské vlády na stupeň A. To je o stupeň horší rating, než jaký má Portugalsko. Investiční společnost Eaton Vance, která spravuje velký podílový fond zaměřený na dluhopisy amerických států a měst, oznámila, že už illinoiské dluhopisy v portfoliu nechce. Pokud vláda neřekne, jak se hodlá z finanční propasti dostat, nenajde pochopení ani u jiných investorů, tvrdí ekonomové z University of Illinois-Chicago.
Guvernér Pat Quin minulý týden protlačil Kongresem zvýšení státních daní z příjmu lidí i firem. Za 12 měsíců by mu to mělo do rozpočtu přinést zhruba 6,5 miliardy dolarů. Jenže letošní schodek, do něhož se počítají i nekryté výdaje z minulého rozpočtového roku, má podle odhadů přesáhnout 15 miliard dolarů, což je zhruba třetina provozního rozpočtu státu. Rozpočet nespasí ani už loni na podzim oznámené škrty ve výši 2,2 miliardy dolarů.
Co by si v Evropě nedovolili
Od federální vlády nemůže Illinois čekat žádnou pomoc. Jakoukoli záchranu státních financí, jak to provedla Evropská unie loni v případě Řecka a Irska, nehodlá prezident Barack Obama připustit. Podobně se vyjádřil i šéf americké centrální banky Ben Bernanke. Navíc situaci illinoiského rozpočtu ztíží klesající dotace z federálního rozpočtu.
Experti tvrdí, že katastrofa by se dala zažehnat jen dalším výrazným zvýšením státních daní z příjmů či obdoby evropské daně z přidané hodnoty, která se však v Illinois neplatí z většiny služeb. Tyto daně se platí vedle stejných federálních daní. V úvahu by připadaly i škrty až 26 procent vládních výdajů. To odpovídá ročním výdajům na školství a přesahuje výdaje na mzdy státních zaměstnanců. Autoři tohoto návrhu nicméně uznávají, že tak drastická opatření by asi nebyla politicky průchodná. Dál proto hovoří o nevyhnutelném krachu.
Na něj se nejspíš už těší okolní státy. Guvernéři sousedního Wisconsinu a Indiany už jasně vzkázali illinoiským firmám, aby se přestěhovaly k nim. Nabídnout jim mohou sice srovnatelně vysoké daňové sazby, ale mnohem stabilnější podnikatelské prostředí. Navíc slibují, že po přestěhování jim část daní na nějakou dobu odpustí.
Něco takového by si v Evropě posedlé solidaritou patrně nikdo nedovolil. Kopání do polomrtvých se tady nenosí. Na druhou stranu, kdo by třeba portugalským či řeckým firmám mohl nabídnout něco lepšího, než co mají doma? Žádný ze sousedů na tom zase o tolik lépe není.
