Poprvé v historii budou mít možnost Rusové požádat o osobní bankrot. Dosud mohly krachovat jen firmy
Od začátku října mohou ruské fyzické osoby požádat o osobní bankrot.
Tato možnost se týká lidí, kteří dluží přes půl milionu rublů (190 tisíc korun) a jsou ve zpoždění se splátkami o více než devadesát dnů. O bankrot ale mohou požádat rovněž ti, kdo dluží méně, když prokážou, že nejsou schopní splácet. Na druhé straně problémoví dlužníci, kteří na sebe nepodají bankrot, budou penalizováni.
Velké tuzemské firmy působící na ruském finančním trhu tvrdí, že se jich nový zákon nedotkne. „Zatím to nevypadá, že by se nás to mělo negativně dotknout, protože poskytujeme úvěry mnohem menší. Hlídáme i celkovou zadluženost,“ uvádí ředitel komunikace skupiny Home Credit Milan Tománek. Skupina Home Credit, která patří skupině PPF Petra Kellnera, kontroluje ruskou Home Credit & Finance Bank, která se zaměřuje na spotřebitelské úvěry.
Z jiného důvodu se neobává dopadů ani ruská J&T Banka. „Nový institut osobních bankrotů, který byl přednedávnem zaveden v Rusku, se vzhledem k zaměření služeb na oblast privátního bankovnictví J&T Banky nijak nedotýká. Nejsme totiž retailovou bankou, která nabízí spotřebitelské úvěry,“ říká mluvčí J&T Banky Monika Veselá. Ruská Profi Credit, kterou ovládá miliardář David Beran společně se skupinou J&T, na otázky týdeníku Euro neodpověděla.
Podle viceguvernéra ruské centrální banky Vasilije Pozdyševa dává nový zákon větší práva dlužníkům. Odhaduje, že možnost bankrotu využije půl milionu lidí. Údaje společnosti United Credit Bureau (UCB) ze skupiny ruského bankovního kolosu Sberbank ukazují, že podmínky bankrotu splňovalo na začátku října 580 tisíc Rusů. To představuje 1,5 procenta z celkového počtu lidí, kteří mají nějaký úvěr.
ÚVĚROVÁ BUBLINA SPLASKLA
Úhrnné číslo lidí, kteří mohou zkrachovat, by však mohlo být mnohem vyšší. Celkově totiž splňuje klíčovou podmínku – prodlení se splátkami úvěru přesahující devadesát dní – podle UCB 6,5 milionu lidí.
V posledních dvou letech výrazně přibylo domácností, které mají potíže se splácením dluhů. Důvodem je, že v dobách prosperity vyvolané vysokými cenami ropy a zemního plynu ruské banky podporovaly chuť domácností brát si půjčky. Následný boom půjček vyvolal doslova úvěrovou bublinu. Zároveň se Rusové v dobrých časech nebáli žádat o peníze na nákup auta, elektroniky či nemovitosti. Naopak nyní jejich zájem o úvěry klesá.
V posledních dvou letech ale zažívá ruská ekonomika tvrdou recesi kvůli mezinárodním sankcím a propadu cen ropy, což vede k růstu nesplácených půjček u ruských finančních institucí. Zavedení nového zákona tak pravděpodobně není náhodné, ale má za cíl ruským domácnostem ulevit.
Na začátku října, kdy zákon vstoupil v platnost, začaly podávat návrhy na bankrot svých dlužníků hlavně banky. Například ruský bankovní hegemon Sberbank podal návrh na Vladimira Kechmana, bývalého majitele dovozce banánů na ruský trh Joint Fruit Company, který zkrachoval před třemi lety. Banka odhaduje Kechmanovy dluhy na 4,5 miliardy rublů (1,73 miliardy korun).
Kechman je přitom ruským prominentem, když v současnosti působí jako umělecký ředitel operního a baletního Michajlovského divadla v Petrohradě.
DRAHÝ KRACH
Možnost oddlužení sice dlužníkům pomůže, ale není to rozhodně bezbolestná a laciná záležitost. Člověk, který požádá o osobní bankrot, musí počítat s tím, že zaplatí za práci insolvenčního správce deset tisíc rublů (zhruba 3800 korun) a navíc poplatek dvě procenta z dluhu, který splatí věřitelům. Zároveň na jeho vrub jdou soudní náklady, platba oceňovatelům majetku apod.
„Mechanismus osobního bankrotu staví před klienta řadu podstatných omezení,“ upozorňuje Tománek, „například po vyhlášení bankrotu nesmí klient otevírat bankovní účty a ukládat depozita u bank a získávat u bankovních domů úvěrové prostředky.“ V následujících pěti letech od ukončení prodeje majetku dlužníka nesmí podle Tománka získat svým jménem úvěry, aniž by seznámil věřitele se svým bankrotem. To zkomplikuje přístup zkrachovalých lidí k novým půjčkám.
„I proto neočekáváme, že by dlužníci obecně chtěli nového zákona o osobním bankrotu nadužívat,“ tvrdí Tománek.
Dlužníky, kteří by chtěli při bankrotu podvádět, navíc čekají tvrdé tresty. Za fiktivní bankrot hrozí pokuta až 300 tisíc rublů (až 114 tisíc korun). Za ukrývání majetku, z jehož prodeje by mohly být splaceny dluhy, je pokuta do 500 tisíc rublů (až 190 tisíc korun), nebo dokonce nepodmíněný trest vězení v délce až tří let. l
O autorovi| Vladan Gallistl • gallistl@mf.cz
