Veletrhy nejsou zdaleka mrtvé. Za prvních šest měsíců roku na nich české firmy uzavřely kontrakty za pět miliard korun. A šanci nabízet zboží a služby v zahraničí mají díky proexportní koncepci státu i menší podniky.
Jana Adamcová, ředitelka odboru podpory exportu MPO Veletrhy nejsou zdaleka mrtvé. Za prvních šest měsíců roku na nich české firmy uzavřely kontrakty za pět miliard korun. A šanci nabízet zboží a služby v zahraničí mají díky proexportní koncepci státu i menší podniky.
Podle poslední ankety Hospodářské komory volají podnikatelé po co nejrychlejším zavedení eura. Dříve exportéři tlačili na podporu kurzu koruny. Jak dnes prakticky vypadá proexportní politika státu?
Náš „průmyslový“ lobbing směřuje k podpoře exportu, a to formou agentury CzechTrade nebo činností obchodních radů. Velkou část podpory tvoří veletrhy, jejichž podpora má dnes novou koncepci. Součástí podpory je také operativní informační servis pomocí Zelené linky pro export.
Po spolupráci ekonomické diplomacie volají podnikatelé už dlouho, v praxi se to ale léta nějak nedařilo.
Oba rezorty (ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo průmyslu a obchodu) mají od vlády společný úkol, který se týká právě fungování obchodní diplomacie. Není to ani tak, že by obchodní radové málo pracovali. Jedná se spíš o změnu systému, plánování činnosti, individualizování přímo pro firmy. Jejich pracovní zaměření se tak posune trochu jinam než dříve. Ale to je aktuální, živá diskuze. Oba rezorty na tom intenzivně pracují.
Můžete uvést příklad?
Zavedli jsme například nový systém hodnocení. Obchodní radové si plánují svou činnost, my je poté hodnotíme (zjednodušeně) podle toho, kolik času věnovali firmám nebo prosazování zájmu státu v oblasti byznysu.
A už se z těch hodnocení dá vyčíst, kdo z oněch dvou rezortů toho dělá v cizině pro české firmy víc?
Ne, obchodní radové jsou společní pro oba rezorty. Formálně jsou sice zaměstnáni na ministerstvu zahraničních věcí, nicméně metodicky je vedeme my – ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Neexistuje rada ministerstva průmyslu a obchodu, a rada ministerstva zahraničních věcí. Je to jedna sorta. Když nějaká firma pochválí obchodního radu, chválí práci obou rezortů.
KAŽDÁ FIRMA DOSTANE DEVĚT ČTVEREČNÍCH METRŮ
Existují dodnes teritoria, kde obchodu pomůže třeba návštěva ministra na veletrhu? Nebo už jde o „čistý“ byznys?
Samozřejmě, že jsou pořád státy, kde fungují národní výstavy s oficiální delegací – Rusko a další postsovětské země, Čína a podobně. Pro příští rok máme naplánovány tři takové národní výstavy.
A jsou zase země v západní Evropě, nebo Spojené státy, kde jde víc o to, co konkrétně nabídnete, jak a s čím se představí přímo podnikatel.
Máte pro podnikatele nějakou kuchařku, aby zjistil, do kterých zemí by ani neměl zkoušet proniknout bez státu za zády?
Určitě, už jsem říkala – bývalé sovětské teritorium, Čína a asijské země obecně. A také arabské státy. Existují souhrnné teritoriální informace, což jsou informace o dané zemi. Jsou volně přístupné veřejnosti na webu ministerstva.
Máme také vypracovány strategie na klíčové země, kde jako ministerstvo prezentujeme vizi, co bychom v dané zemi mohli dělat. Jaké tam jsou například oborové příležitosti, co se dá potenciálně vyvézt a další věci.
MGR. JANA ADAMCOVÁ
Narodila se v roce 1976 v Poličce. Je magistrou filologie Univerzity Palackého v Olomouci. Ovládá němčinu, angličtinu a francouzštinu. Od roku 1998 se zajímá o zahraniční obchod, od roku 2002 pracovala na ministerstvu zahraničních věcí. Angažovala se v informační kampani k referendu o přístupu Česka do Evropské unie. Od letošního roku pracuje na ministerstvu průmyslu a obchodu jako ředitelka odboru podpory exportu. Pochází z lékařské rodiny ve Vyškově, má tři sourozence. Jejím koníčkem je létání, sama pilotuje, a zná snad všechna sportovní letiště v Česku.
Máte problém sehnat odborníky – třeba v exotických zemí, kde příliš „neslyší“ na angličtinu?
Od toho fungují právě zahraniční úřady. Proto obchodní radové působí v těch zemích čtyři roky, aby se orientovali. V zemích, kde je to hodně komplikované, se najímají místní síly. Takový člověk může vyřídit v rodné řeči řadu věcí v zájmu České republiky.
Má malý podnikatel stejnou šanci, že mu stát pomůže jako velké firmě? Nebo stát napne pozornost třeba na výstavbu elektrárny a malému podnikateli jenom zajistí například dopravu katalogů na veletrh?
Podpora státu, podpora z fondů Evropské unie – tam všude jsou programy zaměřené přímo na malé a střední podniky. Myslím, že priorita podpořit právě menší podniky je zřejmá.
Například v oblasti veletrhů zjišťujeme, jestli je firma malá, nebo velká, poskytneme jí jasně daný příspěvek. Ten přístup je férový.
Jak taková podpora vypadá?
Obecně firmám zajistíme na veletrzích plochu devět čtverečních metrů. A když chce velká firma větší prostor, musí si ho zaplatit.
V nové koncepci podpory exportu je celá kapitola věnována programu pro začínající exportéry. Chceme se věnovat menším firmám, které zatím nikdy neexportovaly a chtěly by si to zkusit. Pro ně jsme připravili semináře, jak uspět na veletrhu. S veletržními správami máme domluvu, že mimo veletrh pronajmeme plochu a tam konkrétně ukážeme těmto podnikatelům, jak se efektivně prezentovat.
KOLIK STOJÍ ÚČAST NA VELETRHU
Na vlastní náklady
Firma si hradí devět čtverečních metrů výstavní plochy, stavbu stánku, grafiku, registrační poplatek, letenku a ubytování. Cena: odhadem 160 tisíc korun. K nákladům je ještě nutno připočítat dopravu exponátu, která závisí na váze a rozměrech.
- *Účast se státní podporou Firma platí letenku a ubytování (přibližně 60 tisíc korun). Zbytek platí ministerstvo průmyslu a obchodu: devět čtverečních metrů výstavní plochy, stavba stánku, grafika, registrační poplatek, náklady na dopravu exponátu, doprovodná propagace (tisková konference, odborný seminář, inzerce v tisku, plakáty, propagační materiály Česka). Návštěvnost jednotné expozice se státní záštitou je podle statistik několikanásobně vyšší než samostatný stánek. Firmě je na společné expozici dále k dispozici pracovník ministerstva, pracovník realizační firmy a je zajištěna součinnost se zastupitelským úřadem či zahraniční kanceláří CzechTradu či CzechInvestu. Poznámka: propočet na společnou expozici více firem, území Evropské unie Pramen: ministerstvo průmyslu a obchodu Školka pro exportéry? Proč ne, není se zač stydět. Firmy mají strach, jestli to zvládnou. Často zbytečně. My je toho strachu chceme zbavit. Podporujete je nějak také na domácích veletrzích? Ano, i v této oblasti jsou novinky, které jsme vymysleli s agenturou CzechTrade. Na určitou akci přivezeme ze zahraničí nákupčí, obchodní zástupce, představitele oborových svazů, novináře a podobně. V tuzemsku pozveme naše firmy a uděláme prezentaci jejich výrobků či služeb. Ve finále to vyjde efektivněji než vozit české firmy za nákupčími do zahraničí. VELETRHY NEJSOU MRTVÉ, SLOUŽÍ ZÁJMŮM EXPORTÉRŮ Jeden z posledních domácích veletrhů byl Invex. Objevilo se tam prohlášení, že klasické veletrhy jsou mrtvé. Po brněnském výstavišti znuděně bloudili zástupci IT firem… Problém Invexu je možná v tom, že představuje produkty, které nelze dobře vzít „do ruky“ a ohmatat. Je to svým způsobem virtuální svět. Většina veletrhů, které podporuje MPO, ukazuje fyzicky vystavené stroje, výrobky a podobně. Nad nimi se debatuje, hodnotí se konkrétní výrobek. Veletržní setkání slouží i k tomu, aby se lidé osobně setkali, poznali. Podrobnosti obchodu potom mohou vyřizovat přes telefon nebo e-mail. Takže veletrhy pořád smysl mají. Veletrh není samospasitelný, bereme ho jako jeden z nástrojů podpory exportérů. Stejně tak není samospasitelná mediální kampaň, webové prezentace a podobně. Prostě je třeba utvořit určitou mozaiku propagace a pracovat s ní. Nelze říct, že by veletrhy neměly smysl. Výhodnost veletrhů stále vyhodnocujeme. Když vím, že jsme na zahraničních veletrzích v první polovině roku uzavřeli kontrakty za pět miliard korun, tak to pořád ten význam má. A to jsou jen kontrakty, o kterých víme. O některých se dozvíme zpětně i po roce nebo dvou. Dokud nám budou vycházet taková čísla, tak říkám: Ano, účast na veletrzích smysl má. Na jaký veletrh byste české firmy pozvala? Určitě na italský Design 2008 v Milánu. Za prvé to bude bezesporu zajímavý veletrh, a za druhé se ho jako Česko účastníme úplně poprvé. Náš plán akcí je ale skutečně široký – od obráběcích strojů, přes optiku, zemědělství až po alternativní výroby energie, čističky. S oborovými asociacemi jsme domlouvali, které zahraniční veletrhy má smysl příští rok navštívit. A bude jich zhruba čtyřicítka. Na další akce může poskytnout individuální podporu CzechTrade a některé projekty nejspíš podpoří přímo Evropská unie. Jsou jen dva druhy veletrhů – ty, které rostou, a ty, jejichž sláva upadá. My se snažíme vytypovat ty první. PODNIKATELÉ SE MUSEJÍ NAUČIT PRODAT ZBOŽÍ Co by měl konkrétně malý podnikatel udělat, když se chce představit v zahraničí? To je jednoduché. Podívat se na naši webovou stránku na seznam veletrhů a najít ty, na které potřebuje jet. Poté už se jen přihlásit na internetové stránce http: www.mpo.cz/dokument26192.html. Co je to bude stát? Od nás získají zadarmo svůj stánek. Pokud je cílová země blízko jako Rakousko či Německo, tak náklady na cestu nebo ubytování nejsou závratné. Důležitější je, aby se uměli prodat. Konkurence je velká, ale naše firmy se za své výrobky stydět rozhodně nemusí. V arabských zemích milují naše sklo, v Rusku dobývací techniku. Mohla bych pokračovat dál a dál. Nejde o to, že bychom neměli co nabídnout. Musíme se naučit, jak to prodat. Proto připravujeme i marketingové školení. Opravdu uspokojíte každého? Co když se na jeden veletrh přihlásí 200 malých podnikatelů a všichni budou požadovat devět čtverečních metrů výstavní plochy? Je fakt, že to se nám ještě nikdy nestalo. My přibližně víme, kolik firem se v tom kterém oboru hlásí. Začíná to tak kolem desítky firem. Národních výstav se účastní i šedesátka, ale víc to není. Takže je to spíš akademická otázka. Omezení by mohlo přijít jen ze strany veletržní správy, která může říct – máme tu pro vás jen 500 metrů čtverečních. Potom bychom to museli řešit. Třeba formou katalogů, kde by více firem zastupoval zástupce CzechTrade. K čemu je taková katalogová účast dobrá? Hodí se třeba pro firmy, které na trhu ještě nechtějí přímo investovat nebo obchodovat. Chtějí si ten zahraniční trh osondovat, dát o sobě vědět. Když se přitom objeví potenciální partner, zástupce CzechTrade zprostředkuje zpětnou vazbu. Jsme podle vás v něčem tak dobří, že už to ani propagovat nemusíme? Možná ano, ale každý výrobek, i světově známý, potřebuje nějakou propagaci. Imageová kampaň udržuje pozornost a zvyšuje konkurenceschopnost. Co asi nemusíme propagovat, jsou někteří lidé. Myslíte ikony současnosti? A využíváte je při propagaci českých výrobků? Stoprocentně. Naposled se nám například vyfotila Tereza Maxová a její plakát by měl brzy viset na zastupitelských úřadech. A také fungují společenská setkání, kam zveme například známé sportovce. To všechno dokáže Českou republiku v zahraničí zviditelnit.
