Ukrajina Když se minulý týden začalo na Ukrajině zdát, že příměří mezi kyjevskou armádou a (pro)ruskými vzbouřenci bude fungovat, vyšlo najevo ekonomické peklo, které země prožívá. Nejprve oznámila tamní centrální banka, že od minulé středy striktně omezí pohyb kapitálu, konkrétně zpřísní dohled nad dovozci a zakáže komerčním bankám půjčovat klientům peníze na nákup valut.
Hned ve středu večer však po intervenci premiéra Arsenije Jaceňjuka posledně jmenované opatření odvolala. „Další opatření nebudeme rušit, naopak promýšlíme nová,“ řekla v pátek guvernérka centrální banky Valerija Gontarevová.
Snaha zastavit paniku je pochopitelná.
Ukrajinská hřivna spadla za posledních 12 měsíců proti dolaru o 71 procent. Jen v lednu si Ukrajinci vybrali z účtů ekvivalent téměř šesti miliard dolarů. V zemi je pouze 6,4 miliardy dolarů rezerv ve srovnání s více než 20 miliardami na konci roku 2013. Země ztratila dvě procenta HDP anexí Krymu a dalších 15 procent de facto anexí východu země.
Zatímco vláda čekala na nouzovou půjčku od Mezinárodního měnového fondu ve výši 17,5 miliardy dolarů jako na boží smilování, začal na Kyjev tlačit Gazprom. Vedení ruské plynárenské firmy se nechalo slyšet, že do konce února zastaví dodávky plynu, pokud nedostane zaplaceno na další měsíc. Ve čtvrtek ukrajinský Naftogaz oznámil, že do Ruska poslal 15 miliard dolarů.
Gazprom také vyhlásil, že je ochoten Kyjevu neúčtovat dodávky plynu na východ Ukrajiny, jejž fakticky vzato kontroluje Rusko. Ačkoli to zcela odporuje představě o zachování územní celistvosti Ukrajiny, západní média o tom informovala jako o „kompromisu“.
