Generální ředitel Volvo Auto Czech
Žádná značka není spojena s jedním aspektem dopravy tak silně jako Volvo. Od roku 1927, kdy byla automobilka založena, má image výrobce bezpečných automobilů. Český dovozce se o podporování tohoto obrazu snaží v tuzemsku delší dobu. Podílí se na televizním pořadu Stop či akci Besipu, týkající se bezpečnostních pásů. V září připravuje spuštění kampaně za zvýšení bezpečnosti. „Nevím, nakolik bude úspěšná, ale rád bych měl pocit, že jsme alespoň něco udělali,“ tvrdí šéf Volvo Auto Czech Desmond Mullan. Čtyřiačtyřicetiletý Skot u nás žije tři roky. Je členem Britské obchodní komory a jejího lobbistického křídla Euro Czech Forum, jehož prostřednictvím se snaží zlepšovat ekonomické prostředí v Česku. O budoucím směřování značky a o české politice hovořil s týdeníkem EURO.
EURO: Jak bude zářijová akce vypadat? MULLAN: Detaily zatím ještě dolaďujeme, ale probíhá pod záštitou nadace Naše dítě. Bude prezentována v televizi a tištěných médiích a doufám, že s ní uspějeme. V tuzemsku se totiž stále ještě lidé na silnici nechovají, jak by měli. Než jsem v dubnu roku 2001 přišel do Česka, žil jsem pět let v Bruselu. Schopnosti tamních řidičů jsou velmi špatné, ale tady se mi to zdá podstatně horší. Každý den jedu do kanceláře přes celou Prahu a vidím minimálně dvě až tři vážné dopravní nehody. Automobil je pro každého nedotknutelným královstvím. Lidé si však musí uvědomit, že jimi ovládaný stroj je stejně nebezpečný jako nabitá zbraň. Nikdy by nikoho nenapadlo dát zbraň do ruky člověku, jenž neví, jak s ní správně zacházet. Lidí, kteří neumějí zacházet se svým vozem, je přesto stále mnoho.
EURO: Manažerské vozy, jako je Volvo, mají na tuzemském trhu menší podíl než v západní Evropě. Jaký očekáváte vývoj do budoucna? MULLAN: Věřím, že se pohybuje nahoru. Zákazníci přecházejí z malých vozů na střední nižší třídu, poté na střední a výše. V Česku se postupně vytváří střední vrstva obyvatel, která tu dříve chyběla, a zlepšující se situaci je vidět i na výběru společností pořizujících služební automobily. Kupují stále dražší vozy, neboť to považují za důležitý nástroj, jak udržet kvalitní zaměstnance. Služební automobil má obrovskou emocionální hodnotu, dokonce větší než plat. Manažer stráví jeho vybíráním hodiny, a když má pro nákup finanční limit, vyčerpá jej až do poslední koruny.
EURO: Mnohé automobilky rozšiřují nabídku o segmenty, v nichž zatím nepůsobily. Audi bude vyrábět sportovně užitkové vozy, BMW míří do nižší střední třídy. Dá se čekat podobný krok i od Volva? MULLAN: Každý prodejce chce mít pochopitelně co nejširší představitelnou nabídku. V rozrůstání však Volvo musí být obezřetné. Nikdy nebude pro masy, takže rozšíříme-li modelovou řadu, musíme zachovat charakter značky. Díváme se přitom po obou stranách spektra. Perspektivně vypadají automobily typu Cross Country (jako kombík se zvýšeným podvozkem pro jízdu v lehkém terénu XC70), připravuje se nový kabriolet. Každopádně jde o premiové segmenty, kde jsme konkurenceschopní svým německým rivalům. Dokonalým příkladem, kdy se nám podařilo vstoupit do nové třídy, je sportovně užitkové XC90. Za první rok jsme ho prodali padesát tisíc kusů a museli jsme zvýšit výrobu o šedesát procent. Kromě mnoha ocenění dokonce získalo cenu Truck of the Year v Texasu.
EURO: U XC90 jste se ale v Česku potýkali s dovozy z okolních zemí a čekalo se na ně přes rok. Jak je na tom v současnosti? MULLAN: Model byl žádaný a výrobní kapacity omezené. Když k nám přišel zákazník s tím, že vůz chce, a my mu odpověděli, že bude muset počkat dvanáct měsíců, často začal hledat jiné možnosti. Se zvýšením produkce XC90 se doba zkrátila na zhruba půl roku. Zákazníci jsou však ochotni počkat. U ostatních modelů je průměrná doba dodání automobilu dvanáct týdnů. Více než sedmdesát procent našich prodaných vozů jsou totiž přímé objednávky do továrny. Nemáme tendenci mít velké skladové zásoby a postupně je vyprodávat. Není to efektivní z hlediska nákladů a zákazníky to omezuje při výběru. Takhle dostanou přesně na míru ten vůz, který chtěli.
EURO: Jako člen Czech Euro Forum často hovoříte s poslanci a ministry. Co si myslíte o tuzemské politice? MULLAN: Ať už se současná vláda někomu líbí, nebo ne, má komplikovanou pozici. Parlamentní většina o jeden hlas znamená, že se tu příliš mnoho diskutuje a málo koná. Více bych proto uvítal kabinet, který by měl sílu nějaké změny prosadit. Dobré je, že konečně začal naslouchat byznysmenům. Připomínky k zákonům a návrhy ze strany manažerů bere v úvahu a jedná o nich. Ke zlepšování je toho ale ještě mnoho. Jednal jsem například včera s ministrem průmyslu Milanem Urbanem, který mi řekl, že se nového zákona o konkursu a vyrovnání Česko možná dočká v lednu roku 2006. To je skutečně nepřijatelné.
