Je třeba uvažovat o možných důsledcích spojených s odstraňováním následků povodníZkušenosti z minulých let, ale i z několika uplynulých týdnů, ukazují, že ne všichni postižení povodněmi si uvědomují možné daňové důsledky neuvážené likvidace poškozených věcí.
Je třeba uvažovat o možných důsledcích spojených s odstraňováním následků povodní
Zkušenosti z minulých let, ale i z několika uplynulých týdnů, ukazují, že ne všichni postižení povodněmi si uvědomují možné daňové důsledky neuvážené likvidace poškozených věcí.
Otázky, se kterými se nyní setkávám v praxi, a to nejen ze strany klientů ze zaplavených městských částí Praha-Karlín, Libeň a Holešovice, je možné zařadit do dvou základních okruhů. Týkají se postupu subjektů, které v souvislosti s povodněmi nemohou dodržet povinnosti stanovené zákony a předpisy v daňové oblasti. Toto ustanovení zákona o správě daní a poplatků staví daňový subjekt v daňovém řízení do daleko svízelnější situace, než má obžalovaný v řízení trestním, kde je stanovena ze zákona pro obžalovaného presumpce neviny. Daňový subjekt v daňovém řízení nemá totiž mnoho šancí, pokud nepostupuje velmi pečlivě a obezřetně v zajišťování důkazních prostředků ve svůj prospěch. Vzhledem k tomu, že dokazování provádí správce daně, který vede daňové řízení, nemůže daňový subjekt uspět jinak než doložením hodnověrných důkazů. Po povodni jsem viděl na Sokolovské ulici v Karlíně mezi rozbitými počítači, nábytkem a odpadem vyneseným ze zatopených kanceláří také šanony s účetnictvím. Pokud dotyčný daňový subjekt, kterému účetnictví patřilo, nezdokumentoval přesně úplné zničení účetnictví i počítačů a není schopen své účetnictví zrekonstruovat, lituji ho předem. Je ponechán v daňovém řízení na libovůli svého správce daně, který sám posoudí, jak vysokou daň musí subjekt zaplatit. Povodeň jako důvod neexistence účetní evidence nemusí správce daně bez včasného předložení pádných důkazů přesvědčit o vaší nevině ani správnosti vámi uvedeného základu daně. Jak zajistit důkazní prostředky? Doporučuji provést, třeba i postupně, důkladnou fotodokumentaci místa a situace, kde bylo účetnictví a výpočetní technika uloženy. Připravit písemnou zprávu o tom, jak ke zničení účetnictví došlo a doložit svědecké výpovědi. Doporučuji nečekat až na zahájení případné daňové kontroly, ale oznámit správci daně vše ihned. Na formě velmi záleží. Aby předložené důkazy byly platné, je nutné navštívit svého správce daně a provést prohlášení do protokolu o ústním jednání. Protokol o ústním jednání je veřejnou listinou. Ta ověřuje pravdivost toho, co je v ní potvrzeno. Kdo by pak chtěl tvrdit něco jiného, musel by prokázat opak. Tento protokol o ústním jednání je spolu s předloženými důkazy platným důkazním prostředkem pro případné daňové řízení. Nedejte se správcem daně odradit tvrzením, že o sepsání protokolu o ústním jednání je oprávněn rozhodnout pouze on. I kdybyste se o to měli pokusit několikrát postupně i u výše instančně postaveného správce daně. Dostavte se i se svědkem, který vaše tvrzení do protokolu o ústním jednání potvrdí. Pozor, v případě prokázání nepravdivé výpověď, může být uložena pokuta! I po tomto opatření není jisté, zda správce daně v případě pochybností nenapadne stanovení základu daně v období, u kterého nejsou k dispozici doklady zničené povodní. Důkazní povinnost v daňovém řízení je na straně poplatníka. Pokud nebudou důkazy přesvědčivé, může mít smůlu. Chybějící účetnictví v důsledku povodně může znamenat stanovení daně podle pomůcek, jejichž užití předpokládá zákon o správě daní, například podle odhadu provedeného správcem daně, a uložení pokuty podle zákona o účetnictví. Účetní jednotka ani po zničení účetnictví povodní není zbavena povinnosti provést opatření k obnovení průkaznosti účetnictví. Bude-li však daňový subjekt mít doloženo nezaviněné zničení účetních záznamů, které bude zároveň potvrzeno správcem daně, a nebude-li splnitelná povinnost obnovit průkaznost účetnictví, je tu určitá úleva. Pokuta za účetnictví může být minimalizována, případně může být upuštěno od jejího uložení. Vzhledem k tomu, že jejich úplné znění bylo publikováno v Profitu č. 37, připomínám jen ve zkratce, které oblasti upravují. Pokyn D-237 řeší uplatňování daně z přidané hodnoty při poskytování bezúplatné humanitární pomoci a řešení důsledků povodní.
1. Poskytování humanitární pomoci ve prospěch obětí záplav ve formě peněžních darů plátci DPH.
2. Poskytování humanitární pomoci ve prospěch obětí záplav v materiální formě plátci DPH.
3. Uplatnění DPH plátci DPH u majetku zničeného záplavami.
Pokyn D-238 se týká přiznání k dani darovací při bezúplatném nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely a z veřejných sbírek v souvislosti s povodní v srpnu roku 2002 a přiznání k dani z převodu nemovitostí při převodech pozemků z vlastnictví České republiky do vlastnictví družstev. Pokyn D-239 obsahuje informace daňovým subjektům o možnostech procesního řešení tíživé situace po povodni
1. Využití ustanovení § 55a) zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků (dále jen ZSDP)
2. Využití § 60 ZSDP - posečkání
3. Dočasné prominutí daňového nedoplatku podle § 65 ZSDP
Pokyn D-240 přináší informace daňovým subjektům k postupu řešení důsledků povodní v oblasti účetnictví a daní z příjmů a o osvobození od správních a soudních poplatků.
1. Postup účetních jednotek v případě zničení nebo poškození účetních záznamů a daňových dokladů v souvislosti s povodněmi v měsíci srpnu 2002.
2. Daňové aspekty darů poskytnutých ve prospěch postižených povodněmi
3. Osvobození od správních a soudních poplatků
V praxi je třeba postupovat podle podrobného znění těchto pokynů, a proto doporučuji si je přečíst a vzít přitom k ruce příslušný zákon a jeho pasáž. V současné době je rozpracována celá řada novel daňových zákonů a je třeba pozorně sledovat, jakou úpravu pro daňové poplatníky přinesou.
Kriminalizace a daně
Každý, kdo se potýká s následky povodní a nemá již sil pro další podnikání, by si měl uvědomit, že i ukončení podnikatelské činnosti má svá úskalí, například ve zdanění zásob apod. T aké by neměli poplatníci zapomínat, že dnes nejde jen o daňové zákony, ale také o úzké napojení na trestní zákon. Podle ustanovení § 125 může být za trestný čin Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění potrestán ten, kdo mj. nevede účetní knihy, zápisy a jiné doklady. Soud může uložit trest odnětí svobody na šest měsíců až tři léta, nebo zakázat činnost, nebo uložit peněžitý trest.
Zkreslování údajů o stavu hospodaření a majetku
1) Kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen, nebo kdo v takových účetních knihách, zápisech nebo jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslující údaje, nebo kdo takové účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. 2) Stejně bude potrestán, kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku nebo v takových podkladech zamlčí podstatné skutečnosti, nebo kdo v podkladech sloužících k vypracování znaleckého posudku, který se přikládá k návrhu o zápis do obchodního rejstříku, uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo v takových podkladech zamlčí podstatné údaje, anebo kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen. 3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci jedna nebo dvě značnou škodu na cizím majetku nebo jiný zvlášť závažný následek.
Pramen: § 125 trestního zákona, ve znění k 1. 1. 2002
Zničené nebo rozmáčené účetnictví
Daňový subjekt ze zákona je povinen předložit důkazní prostředky, je-li k tomu správcem daně vyzván, a správce daně je oprávněn v případě nesplnění výzvy použít pomůcky ke stanovení základu daně.
Pokyny ministerstva financí
Daňové subjekty mohou postupovat v souvislosti s povodněmi podle nově vydaných pokynů řady D ministerstva financí.
