Firmám podává pomocnou ruku odboru průmyslové spolupráce. Jeho úkolem je, aby se české podniky co nejvíce zapojovaly do zbraňových systémů, které nedokážeme kompletně vyvinout a vyrobit sami. „Vzhledem k tomu, že je z více než 90 procent závislý na exportu, podpora na zahraničních trzích je velmi podstatná i pro obranu našeho státu,” říká ředitel odboru Tomáš Kopečný v rozhovoru pro speciální magazín Veletrh v Brně, který vydala ČTK v servisu Protext Speciál.
Celý magazín si můžete stáhnout zde
Odbor průmyslové spolupráce na ministerstvu obrany vznikl relativně nedávno, v roce 2014. Co bylo podnětem pro tento krok?
Především potřeba jasně vymezit a institucionalizovat státní podporu obranného průmyslu, který představuje velmi důležitý a specifický segment průmyslu, zejména co do jeho role v rámci obranyschopnosti země a také z hlediska povahy obchodních případů, jejich citlivosti a obecného důrazu na ochranu informací a duševního vlastnictví.
Jestliže si každý business si své know-how a obchodní informace chrání, v případě firem obranného průmysl to platí z pochopitelných důvodů dvojnásob. V tomto segmentu se zároveň v mnoha teritoriích bez stání podpory při jednání neobejdou. Proto potřebují důvěryhodného partnera s jasně vymezenou rolí, u kterého budou jednak jejich obchodní informace v bezpečí, a který s nimi bude umět operovat v jejich prospěch na mezivládních jednáních, kam by se samy nemusely dostat.
A právě resort obrany a ve své době specializovaná sekce s vlastním náměstkem se ukázali jako ideální řešení. Za relativně krátkou dobu jsme si u firem i Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu vybudovali dobré jméno a renomé partnera, který plní slovo a snaží se efektivně pomáhat tam, kde je to v souladu se zahraničně-politickými zájmy České republiky.
Co je hlavním posláním práce odboru?
Primární účel a důvod naší činnosti není ovšem zvyšování exportního objemu z důvodů finančního rozvoje českých firem, růstu zaměstnanosti a odvodu daní do státního rozpočtu. Pro ministerstvo obrany jakožto ústřední orgán státní správy je klíčová perspektiva posilování obranyschopnosti země. Náš obranný průmysl vnímáme jako nedílnou součást obranyschopnosti země a klíč k bezpečnosti dodávek vojenského materiálu. A vzhledem k tomu, že je z více než 90 procent závislý na exportu, podpora na zahraničních trzích je velmi podstatná i pro obranu našeho státu. Samotné exportní úspěchy ale nestačí. Aby byl celý ten systém skutečně efektivní, musí být naše podniky co nejvíce zapojovány do zbraňových systémů, které nedokážeme kompletně vyvinout a vyrobit sami.
Právě to je naše hlavní motivace a smysl – zajistit bezpečnost dodávek a schopnost naplňovat technologické požadavky naší armády z vlastních domácích zdrojů v maximální možné míře.
Jak se to děje v praxi?
Konkrétních aktivit a činností je celá řada, přehledně jsou shrnuté v naší Strategii vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu do roku 2025. Jde zejména o realizaci zahraničních cest, často ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie, tzv. PROPEDů. Těmi financujeme národní stánky na zbrojních veletrzích, logistické zajištění bilaterálních misí a jednání s partnerskou zemí i pořádání odborných seminářů a workshopů.
Vedeme jednání s našimi partnery na úrovni vlád a ministerstev, uzavíráme memoranda o spolupráci, poskytujeme vládní zastřešení, které je ve většině zemí světa pro tuto agendu naprosto zásadní, ne-li bezpodmínečně nutné. Téměř vždy s sebou bereme zástupce firem, aby měli možnost své produkty prezentovat přímo koncovým uživatelům. Z hlediska zahraničních trhů také rozjíždíme pilotní projekt takzvaně obranně průmyslového diplomata, a to v Izraeli. Ten bude podporovat naše technologie na izraelském trhu a zároveň aktivně rozvíjet obranně-průmyslovou relaci s tímto naším klíčovým partnerem.
Z hlediska konkurenceschopnosti a inovací nám jde zejména o to, aby rostl technologický potenciál firem, aby se v České republice vyvíjela nová řešení a průmysl se posouval dál. Chceme-li, aby náš průmysl na takovémto trhu obstál a zároveň dokázal plnit požadavky české armády, musíme jej v tomto duchu i podporovat.
Můžete uvést nějaký konkrétní případ takové podpory?
Těch je celá řada, prakticky neustále jsme v kontaktu s českými firmami a zjišťujeme, zda nepotřebují ve svých obchodních případech naši pomoc. Velice často ale firmy přichází sami a oslovují nás s konkrétními požadavky. Mezi ty větší a známější případy patří například obnova dodávek firmy TATRA TRUCKS na indický trh, který pro ni představuje největšího vojenského zákazníka na světě, úspěšné uzavření a realizace kontraktu na prodej letounů L-159 do Iráku či řada zakázek na generální opravy, servis a modernizace vrtulníků Mi-17 státním podnikem LOM Praha po celém světě.
To, jak naše činnost a spolupráce s průmyslem a dalšími partnery funguje, ukazují i statistky. Mezi lety 2013 a 2016 došlo k nárůstu exportu vojenského materiálu o více jak 240 procent, což je ve světovém měřítku nevídané číslo, neboť celkové světové výdaje na zbrojení za tu samou dobu stouply jen o jednotky procent. Takto exponenciální růst samozřejmě není trvale udržitelný, což dokazuje i objem exportu za loňský rok, kdy celková částka „klesla“ na stále úctyhodných 15 miliard. Je to logické, neboť velké kontrakty, které ten strmý růst v uplynulých letech takzvaně táhly, byly dokončeny.
Česká republika se díky těmto úspěchům v roce 2015 ocitla na celkové 17. pozici mezi světovými vojenskými exportéry a v rámci EU se řadí na 8. – 9. příčku. Chceme výše? Naší prioritní motivací není každoročně stoupat v tomto žebříčku, ale primárně udržovat a dále rozvíjet konkurenceschopnost českého obranného průmyslu. Zajistit, aby naše armáda měla možnost získávat technologie a produkty právě od našeho domácího průmyslu nikoliv kvůli protekcionismu, ale protože na to naše firmy budou mít. Jak jsem říkal na začátku rozhovoru - aby to bylo možné, potřebujeme podporovat jeho rozvoj a inovace, což jde samozřejmě ruku v ruce s úspěchem firem na zahraničních trzích a u komerčních zákazníků.
Co je předpokladem pro správné postupy vašeho odboru, kde získáváte informace o tom, co je třeba dělat?
Předně udržování maximální důvěry v našem vztahu s firmami. Postupem času jsme tyto procesy nastavili tak, že kromě individuálních konzultací a sezení pořádáme také hromadná jednání se zástupci firem i kolegů z ministerstva zahraničních věcí, kde společně plánujeme teritoriální priority pro další roky, získáváme zpětnou vazbu k realizovaným akcím a firmy mohou klást dotazy jak nám, tak kolegům z diplomacie zodpovědným za zahraniční politiku České republiky vůči diskutovaným teritoriím, a to včetně jejích licenčních aspektů.
Když víme, kde mají firmy své priority, můžeme sestavit žebříček těch nejžádanějších teritorií. Tato data poté se výrazně promítnou do podoby, jak budou naše aktivity v dalším roce vypadat. Samozřejmě při určování těchto priorit úzce spolupracujeme s dalšími součástmi resortu obrany, s dalšími ministerstvy i agenturami. Moji kolegové zpracovávají teritoriální i technologické analýzy, které nám v kombinaci s informacemi od firem výrazně zpřesňují celkový obrázek o zahraničních trzích a možnostech.
Důležité poselství pro firmy je to, že u nás mají všichni dveře otevřené a není problém si zažádat o konzultaci a sejít se se mnou nebo mými kolegy a promluvit do toho, kde, co a jak bychom pro ně měli dělat.
Jste v častém kontaktu se zahraničními kolegy?
Se zahraničními kolegy jsme v kontaktu téměř denně – ať už díky realizaci bilaterálních akcí v zahraničí či u nás, skrze pravidelná setkávání v rámci NATO, EU či dalších organizací a také v rámci technologických dnů, které pořádáme pro naše vojáky. Intenzivní dialog vedeme s evropskými zeměmi, ale i s celou řadou asijských, blízkovýchodních a afrických států. Když se s někým pravidelně alespoň jednou do roka setkáváte na zbrojních veletrzích či společných jednáních, ty vztahy jsou pak založené na relativně velké otevřenosti a důvěře, stejně jako na pochopení, co ten druhý potřebuje, co může a kde jsou jeho limity. Myslím, že i díky tomu dokážeme vést velmi přínosná jednání jak pro podporu průmyslu, tak samotný rozvoj bilaterálních politických vazeb.
Kolik lidí máte v týmu?
Personální obsazenost našeho odboru je momentálně méně než 20 lidí, z nichž přibližně polovina se věnuje zahraniční spolupráci a polovina výzkumu a vývoji. To pochopitelně není ideální. Snažíme se přesto v rámci možností udržovat vysokou kvalitu naší práce a postupně doplňovat personál.
Odbor průmyslové spolupráce se za ministerstvo obrany opakovaně účastní strojírenského veletrhu v Brně, v čem je pro vás tato akce zajímavá?
Mezinárodní strojírenský veletrh představuje ideální kombinaci akce, kde je prostor věnován jak samotným výrobním schopnostem, tak exportním aktivitám. Díky společnému projektu ministerstva zahraničních věcí, průmyslu a obchodu, obrany a dalších agentur a institucí jsme na akci přítomni v rámci takzvaného Exportního domu, kde pořádáme společné semináře a akce pro zástupce průmyslu a zároveň přibližujeme naše aktivity odborné i laické veřejnosti. Jde o unikátní příležitost potkat nové hráče na trhu, o kterých ještě nemusíme vědět a samozřejmě prodiskutovat s našimi partnery celou řadu témat, na která není během roku tolik času.
Zároveň letos opět ukážeme veřejnosti několik kusů vojenské techniky Armády České republiky. Loni se nám to velmi osvědčilo a podle pozitivních ohlasů soudím, že to pomáhá návštěvníky správně naladit na naši agendu.
Jak dlouho se účast na tomto veletrhu připravuje?
V kontextu jiných akcí to není příliš náročné, účastníme se koordinačních schůzek a připravujeme svá vystoupení, důležité je hlavně být na místě a aktivně participovat.
Mezi vaše priority patří rovněž agenda obranného výzkumu a vývoje, co je jejím cílem a jak ho chcete dosáhnout? Náš odbor skrze oddělení výzkumu a vývoje zodpovídá především za řízení a kontrolu jednotlivých projektů a je poskytovatelem finančních prostředků. Naši lidé sedí v resortní radě pro vědu a výzkum, podílí se na schvalování projektů a následně prostřednictvím projektových manažerů kontrolují průběh plnění jednotlivých výzkumných a vývojových projektů.
Je potřeba si uvědomit, že jsme v podstatě jakousi servisní složkou, návrhy projektů podávají koncoví uživatelé výsledků na generálním štábu armády.
K oblasti výzkumu a vývoje přistupujeme kromě této administrativně-kontrolní části také s vědomím, že jde o ideální nástroj pro stimulaci inovací a rozvoje vědecko-výzkumných kapacit v oblasti obrany v ČR. Naší snahou je, aby ze strany uživatele přicházely zajímavé, smysluplné a realizovatelné projekty s vysokou přidanou hodnotou. Ty pak umožní české průmyslové, ale i akademické základně další rozvoj a potenciál pro zvýšení konkurenceschopnosti.
Zároveň také usilujeme o to, aby se o řešení těchto projektů mohly ucházet i české firmy společně se svými zahraničními partnery, což by výrazně zvýšilo možnosti a opět představovalo win-win řešení pro nás, armádu i průmysl. Zkušenost skutečného mezinárodního výzkumu a vývoje v oblasti obrany nám totiž chybí.
Podpoře (nejen) českých podniků mají sloužit nové evropské iniciativy EDF a EDIDP, o co v nich jde a čím jsou zajímavé?
Evropský obranný fond (EDF) je nástroj pro podporu společného výzkumu, vývoje a pořizování obranných schopností členskými státy EU prostřednictvím potřebných pobídek v každé fázi průmyslového cyklu. Zároveň jde o nástroj k prohloubení spolupráce členských států na úrovni EU v oblasti obrany a podpory konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu. Významnou částí je podpora vytváření přeshraničních výzkumných a vývojových projektů v oblasti obrany s důrazem na podporu malých a středních podniků a se zaměřením na rozvoj klíčových schopností pro zajištění strategické autonomie EU. Určování potřeby stanovování priorit, a to i z hlediska investičních rozhodnutí, zůstává i nadále v pravomoci členských států.
Program rozvoje evropského obranného průmyslu (EDIDP) je pak pro období do roku 2020 jedním ze dvou takzvaných oken EDF, zaměřeným na vývoj a schopnosti. Druhé okno EDF tvoří podpora obranného výzkumu. Hlavní přidaná hodnota EDF, respektive EDIDP tkví v možnosti získat unijní kofinancování nejvíce nákladných fází vývoje obranných technologií. Značná výhoda a zároveň výzva spočívá ve sdílení nákladů, know-how či nejlepší praxe mezi účastnícími se subjekty v rámci vytvoření společného konsorcia. Díky tomu bude možné realizovat projekty, které by jednotlivé subjekty samy o sobě nebyly schopné uskutečnit.
Členské státy EU budou na počátku příštího roku vyzvány k podávání projektů, na kterých již nyní společnosti v kooperaci s vládami usilovně pracují. Česká republika zatím připravuje třináct projektů, které se týkají například vývoje výcvikového proudového letounu, bezpilotních prostředků či aplikace laserových technologií v oblasti obrany.
Jaké úkoly Vás čekají ještě do konce tohoto roku?
Vedle mezinárodního strojírenského veletrhu to bude například účast na veletrhu Future Forces Forum v Praze, kteréhož je MO ČR partnerem, dále nás čeká ještě několik zahraničních cest i návštěv, zejména plánovaná cesta pana ministra do Indie a do Indonésie na veletrh INDODEFENCE, kde máme velký národní stánek a vysokou účast českých firem.
