Armáda utratí za nové transportéry desítky miliard korun
Patnáct rozespalých vojáků základní služby tlačí před hodonínská kasárna obrněný bojový transportér OT-64. Ani ne před deseti minutami velení jednotky vyhlásilo bojový poplach a veškerá technika musí do „akce“. Je ráno 12. září 2001 a ministerstvo vnitra se obrátilo na armádu s žádostí o pomoc pří ostraze budovy Rádia Svobodné Evropy v Praze. Z vojenské posádky v Hodoníně vyráží na pomoc několik starších ruských ótéček. Jedno z nich není kvůli špatnému technickému stavu schopné samo na místo určení dorazit. Z dalšího stroje pak před budovou bývalého „federálu“ uniká motorový olej a vojáci jej musí zachytávat do plechové nádoby.
Drazí obrněnci.
Pointa historky z nedávné minulosti se přiblížila až nyní. „Velká část bojových vozidel, kterými disponuje armáda, je ve velice špatném technickém stavu,“ stěžoval si minulé úterý týdeníku EURO jeden z úředníků ministerstva obrany. A tak armáda navzdory finanční tísni hodlá prosadit nákup nových obrněných transportérů.
Nikterak malý nákup. „Půjde maximálně o tři sta kusů nových obrněných kolových vozidel. Hodnota projektu se bude pohybovat kolem třiceti miliard korun. Jeden stroj vyjde na několik desítek milionů korun,“ sdělil to týdeníku EURO odcházející náměstek ministra obrany Jan Váňa (viz informace na straně 41). Zároveň upozornil, že obrněné transportéry OT-64, kterými armáda disponuje, jsou staré přesluhující stroje sovětské provenience, vyrobené převážně v roce 1964. „Pokud vše půjde podle plánu, první kusy by měly být do armády zavedeny koncem roku 2005 nebo počátkem roku 2006,“ upřesnil Váňa. První, kdo má nové stroje používat, budou podle něho příslušníci elitních bojových jednotek, teprve poté se začnou zavádět do celé armády. „Nákup transportérů armáda rozloží do několika let, poslední kus získá do konce roku 2015. Vedení armády předpokládá, že tendr na dodávky strojů vypíše ještě do konce letošního roku. Nová vozidla by měla sloužit dalších 25 až 30 let.
Nutný nákup.
Náměstek Váňa považuje nákup nových transportérů za bezpodmínečnou nutnost. „Významným způsobem vzroste bojová hodnota naší armády, zvýší se její akceschopnost. Pozemním silám nyní kolové transportéry chybějí a potřebují je zejména pro vojenské operace s nižší intenzitou, stejně jako pro mírové operace v zahraničí,“ říká Váňa.
Nové stroje podle něho nezískají jen klasické pozemní síly typu mechanizovaných jednotek, ale například i průzkumníci, ženisté a vojenská policie.
Pozemní podzvukáč.
Armáda počítá s tím, že od zbrojařských firem nakoupí základní verzi bojových vozidel, takzvanou korbu, a další vybavení upraví podle toho, pro jakou jednotku bude stroj určen. „Z první části projektu jsou vyloučeny české firmy, od roku 1992 v tuzemsku prakticky neexistuje společnost, která by těžkou bojovou techniku byla schopna vyrobit. Domácí výrobci ale budou mít větší šanci při dodávkách vnitřního vybavení,“ uvedl dobře informovaný zdroj z resortu obrany.
Ministr obrany Miroslav Kostelka (ČSSD) minulou středu týdeníku EURO potvrdil, že armáda nové transportéry bezpodmínečně potřebuje. „My tomu říkáme projekt nadzvukového letounu pro pozemní vojsko. Aktuální je to velmi, protože například pásové transportéry, takzvaná bévépéčka, se při zahraničních mírových misích dají použít jen obtížně. Tam je potřeba právě obrněný kolový transportér,“ řekl.
Mowag, Patria, Steyer.
Kostelka tvrdí, že projekt bude mít hodnotu „jen“ něco málo přes 25 miliard korun, takže i vozidel může být méně než 300. „K redukci došlo vlivem úpravy armádní reformy,“ vysvětlil. Návrh právě putuje do bezpečnostní rady státu, jak tvrdí Kostelka, věnovat se mu bude i sněmovní Výbor pro obranu a bezpečnost. Jeho předseda Jan Vidím (ODS) potřebnost nákupu transportérů zatím odmítl komentovat, protože projekt dosud neprostudoval. Kvůli nedostatku informací se k obrněncům nechce vyjadřovat ani další člen výboru, bývalý náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Pavel Severa (KDU-ČSL).
Ačkoli výbor ani sněmovna dosud neprojednaly přepracovanou koncepci armádní reformy, na ministerstvu obrany se již spekuluje, kdo se tendru na obrněnce zúčastní a jaká nabídka zvítězí. V kuloárech se hovoří o americko-švýcarském transportéru Piraňa od firmy Mowag, o vozidlech finské společnosti Patria a o strojích Pandur vyráběných rakouskou firmou Steyer.
Předčasné úvahy.
Opoziční občanští demokraté potřebu nových transportérů uznávají. Stínový ministr obrany Petr Nečas týdeníku EURO řekl, že přechod od pásových obrněnců k lehčím kolovým je celosvětovým trendem. „Na druhé straně platí to, co si myslím i o nákupu stíhaček, že dokud ministerstvo nemá schválenou koncepci a v souvislosti s ní i střednědobý a dlouhodobý finanční plán, je rozjíždění jakýchkoli tendrů dobrodružstvím,“ dodal. Nečas požaduje, aby byl nový transportér licenčně vyráběn na našem území. „Aby se u nás jen nesvařovaly plechy, využilo se našeho výzkumného potenciálu,“ zdůraznil.
