Češí průmyslníci chtějí zrušení zákazu, diplomaté jsou zdrženliví
Americký prezident George Bush se chystá na únorovou cestu do Evropy, která má výrazně zlepšit vztahy mezi oběma břehy Atlantiku. Na neshody z minulosti hodlají ve Washingtonu i evropských metropolích zapomenout. Je tu ale velký problém. Američanům se vůbec nelíbí plán Evropské unie na zrušení zbrojního embarga vůči Číně. Evropané se k tomuto kroku mohou odhodlat už během nynějšího půlročního lucemburského předsednictví. Řada kongresmanů ve Washingtonu volá po rázné americké odvetě vůči falešným přátelům ze starého kontinentu.
Během války v Iráku nepatřili Češi k úplně nejbližším americkým spojencům v Evropě. Tuto roli tenkrát převzali Britové, Poláci, Španělé. V případě zbrojního embarga vůči Číně je to však právě pražská diplomacie, která se zařadila mezi ty, jež mají pro americké obavy největší pochopení.
„Je pravda, že Česká republika zastává uvážlivější postoj,“ říká politický ředitel ministerstva zahraničí Jiří Schneider. Poslankyně Evropského parlamentu Zuzana Roithová (KDU-ČSL), která se profiluje jako odpůrce rušení embarga, to nedávno v článku pro Lidové noviny vyjádřila ještě přesněji: „V Radě ministrů (EU) se takto pojaté liberalizaci hlasitě brání už jen dánská a česká vláda.“ Čeští představitelé se loni v prosinci zasazovali o to, aby Evropská unie své embargo nezrušila s okamžitou platností.
Věra v živé paměti.
Čeští zbrojaři ale zastávají zásadně odlišný názor. „Embargo by se mělo zrušit co nejrychleji,“ uvedl v rozhovoru pro týdeník EURO Jiří Hynek, šéf české Asociace obranného průmyslu. Průmyslníci mají stále v živé paměti loni překažený export pasivních sledovacích systémů Věra do Číny. Embargo bylo jedním z faktorů, který sehrál svou roli při zamítavém stanovisku českých úřadů.
Hynek soudí, že čím dříve EU bariéry pro vývoz zbraní do nejlidnatější země světa uvolní, tím větší budou šance českých exportérů. Dodávka Věr by nemusela být ještě zcela ztracena. A Češi by mohli rychle navázat na dřívější jednání s Číňany. Bude-li se rušení embarga protahovat, získají konkurenční výhodu větší státy, které mají výraznější kapitálovou sílu a mohou déle čekat na protržení bariér.
„Důvody, které vedly k vyhlášení embarga, už pominuly,“ říká Jiří Hynek. Zákaz vývozu smrtících zbraní do Číny byl přijat po potlačení manifestací na pekingském náměstí Tchien-an-men před patnácti lety. Čína od té doby prošla dynamickým ekonomickým i politickým vývojem a postupně se stává velkým hráčem v globálním měřítku. Bilanci v oblasti lidských práv Hynek odmítá posuzovat podle evropských měřítek, neboť u Číny jde o „jiný kontinent, jinou mentalitu, jiné množství obyvatel“. S Čínou dnes už jedná i dalajláma, dodává šéf české asociace.
Embargo si beztak každý vykládal po svém. Britům ani Francouzům v dodávce různých radarů nijak nebránilo, argumentuje Jiří Hynek.
Vězni svědomí.
Jiří Schneider z ministerstva zahraničí souhlasí s tím, že během minulých patnácti let Čína skutečně zaznamenala značný pokrok. Jako příklad uvádí vcelku hladký přechod Hongkongu pod čínskou správu. Čína by přesto měla prokázat, že se znatelně zlepšila také situace v oblasti lidských práv. „Ve vězení stále zůstávají někteří z těch, kteří byli zatčeni po zákroku v roce 1989,“ upozorňuje Schneider. „Kdyby tito vězni svědomí nebyli, mohli bychom se na Čínu dívat jinak.“
Evropská unie v prosinci vyslyšela opatrné hlasy a podmínila zrušení embarga dvěma zásadními podmínkami. Podle té první má Čína splnit svůj závazek a ratifikovat mezinárodní Úmluvu o občanských a politických právech. Praha se nicméně odvolává na dřívější stanoviska EU a argumentuje tím, že formální stvrzení tohoto dokumentu není dostatečné. Pokrok by se měl prokázat v praxi.
Ve světových sdělovacích prostředcích se však v minulých týdnech objevovaly zprávy, podle nichž by vývoj v Číně mohl směřovat i opačným směrem. Čínské vedení údajně hodlá více brzdit intelektuály, kteří podporují demokratické změny, posílit tiskovou cenzuru a upevnit disciplínu v řadách komunistické strany.
Měřte všem stejně.
Druhou podmínkou pro zrušení embarga je, že sama Evropská unie si stanoví jasnější pravidla pro vývoz zbraní. V EU dnes existuje příslušný kodex, jehož dodržování je však dobrovolné. Jiří Schneider nepředpokládá, že by se kodex stal závazným: „Patrně nadále bude spíše politickým závazkem, stejně jako jím dnes je embargo vůči Číně.“ Jde však o něco jiného: členské země EU si dosud navzájem sdělovaly pouze to, ve kterých případech odmítly udělit licence na vývoz zbraní. Napříště by měly poskytovat informace i o tom, že ten či onen zbrojní obchod povolily.
Potom bude možné porovnat, zda se všichni řídí stejnými standardy, či nikoliv, upozorňuje Schneider. S Jiřím Hynkem se naprosto shoduje v tom, že pro všechny členy by měl platit stejný metr.
Zpřísnění pravidel by však nakonec mohlo paradoxně znamenat, že třeba systémy Věra nebude možné do Číny vyvézt ani poté, co EU své embargo zruší. Evropský kodex totiž stanovuje, že export nelze povolit, pokud by měl negativní dopad na regionální bezpečnost nebo národní bezpečnost spojeneckých zemí. Američané, kteří v minulosti na zákaz vývozu českých Věr do oblasti silně tlačili, by zřejmě mohli argumentovat právě tím, že by takový obchod zvýšil napětí v regionu. Washington totiž tvrdil, že české pasivní radary měly být nasazeny na monitorování amerických plavidel v úžině mezi Čínou a Tchaj-wanem.
Na druhé straně se v Evropě objevuje názor, že regionální bezpečnost ohrožují sami Američané, když dodávají zbraně Tchaj-wanu.
Češi na čínská letiště?
Šéf zbrojařské asociace Jiří Hynek se domnívá, že zrušení embarga by nakonec vývozu Věr přece jen pomohlo. Padl by totiž jeden z klíčových argumentů pro zákaz exportu. Hynek tvrdí, že nejde pouze o Věry. Mluvit o konkrétních možnostech, jak by se firmy českého obranného průmyslu mohly v Číně uplatnit, nicméně považuje za předčasné. „Číňané by si nás nejdříve museli otestovat.“
Jeden konkrétní příklad však Hynek uvádí. Česko zhruba před pěti lety nabídlo svou účast na komplexní modernizaci čínských letišť. To je sice civilní projekt, ale vesměs by se na něm podílely firmy, které jsou sdruženy v Asociaci obranného průmyslu. Konsorcium českých společností by mohlo dodat navigační a komunikační systémy, aktivní i pasivní radary, osvětlení i meteorologické zařízení. Hynek mluví o obrovské příležitosti: V Číně je až pět stovek menších letišť, která by se mohla modernizovat. Šlo by o zakázku v řádu miliard, či dokonce desítek miliard korun.
Šéf českého obranného průmyslu je přesvědčen, že problémy kolem dodávek Věr výrazně snížily šance na získání byznysu na čínských letištích. V zájmu objektivity je však nutné dodat, že Číňané v této oblasti Čechům nikdy nic konkrétnějšího neslíbili.
Za Čínou je Amerika.
Zdá se, že zrušení zbrojního embarga je dnes spíše otázkou času. Zbrojaři na celém světě považují Čínu za trh snů. V roce 2002 Číňané dovezli zbraně za více než 2,3 miliardy amerických dolarů. Evropané nebudou chtít propásnout příležitost. Jiří Hynek má pochybnosti také o upřímnosti argumentace Američanů, kteří zatím embargo hájí. Činí tak údajně především proto, aby nadějný trh mohly jednou obsadit samy americké zbrojovky.
Zástupci obranného průmyslu Spojených států se obávají toho, jak by otevření Číny mohlo povzbudit evropské konkurenty. Joel Johnson, přední představitel americké Asociace leteckého průmyslu, přišel loni s varováním: Čínský trh bude pro Evropany dost velký na to, aby si mohli dovolit vyvíjet vlastní produkty, aniž by k tomu potřebovali americké subdodávky. Evropská technologie by pak nahradila americkou a Evropané by nakonec začali díky nižším cenám úspěšně konkurovat přímo ve Spojených státech. Také Američané jsou vůči Evropanům podezíraví: Zrušení embarga vůči Číně je prý pouhým manévrem, který má vést k dobytí amerického trhu Evropou.
Při současném technologickém zaostávání Evropy za Spojenými státy se zdá být taková vize přinejmenším bláznivou. Až EU embargo zruší, Washington by navíc mohl Evropany vytrestat tím, že zarazí transfer technologií na starý kontinent. To by byla pro Evropu velká rána. Optimisté věří, že by ji aspoň probudila z letargie.
