Návrhy nových klimatických dokumentů vzniknou v české režii
Byl to od evropských Greenpeace značně pošetilý nápad uvěznit na celou hodinu Miroslava Kalouska a dalších 26 evropských ministrů financí v budově Rady Evropské unie právě v době, kdy se odhodlali posvětit finanční architekturu příprav kodaňské dohody o snižování emisí. Evropské unii je nejméně co vyčítat, že se nestará o redukci příčin klimatické změny a o prevenci jejích následků. Zásluhou českého předsednictví EU byli počátkem minulého týdne do přípravného procesu kodaňských dokumentů vtaženi ministři financí, bez nichž by to nešlo. A zhostili se své úlohy vstřícně. Dali mandát pro další klimatické vyjednávání a souhlasili, aby se jarní Evropská rada jako jedním z hlavních bodů zabývala klimatem. „Jsme přesvědčeni, že náklady na koordinaci mezinárodní odpovědnosti za udržení růstu globální teploty pod dva stupně Celsia budou nižší, než ty, pokud by se nedělalo nic,“ shodli se ministři financí.
Zaslepeni nižšími daněmi
Ministři však na témže zasedání schválili i snížení DPH pro některé služby a komodity. To byla po třech letech planého vyjednávání událost, která vše zastínila. I zdravý úsudek, že přímočaře požadovat po Evropě namísto nižší daně finanční pomoc třetímu světu ohroženému klimatickou změnou je nonsens. Materiálně by to nikomu nepomohlo a morálně by to spíš uškodilo – na almužny místo komplexního řešení už chudé země nemohou být zvědavé. A proto policií odvlékaní demonstranti nechtěně upozornili na velkorysost ministrů, kteří se na rozdíl od médií a veřejnosti a ostatně i samého Greenpeace zabývali i globálně důležitějšími věcmi, než je evropská DPH.
První náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík upozorňuje, že by bylo neštěstím před kodaňským jednáním vyrukovat s nějakou nejistou výší finanční pomoci, protože by jakákoli částka vzhledem k velikosti problému vypadala malá. Uvádí, že Evropská komise a Rámcová úmluva OSN o změnách klimatu odhadly, že adaptační opatření v rozvojových zemích si v roce 2030 vyžádají 23 až 54 miliard eur. A redukce emisí ještě mnohem víc a už o deset let dříve – celkem 175 miliard eur. Dusík zdůrazňuje, že bude velmi záležet i na partnerech EU, na USA, Rusku, Číně a dalších, jaký postoj ke globální změně klimatu v Kodani zaujmou. „Závěry Ecofinu (Rady ekonomických a finančních ministrů EU) nám otvírají cestu pro další přípravy nové klimatické dohody,“ pochvaluje si Dusík.
Zapomenutá třešnička
Ještě dřív, než se prezident Václav Klaus stal světoznámým klimatologem, prezentoval se jako ekonom a jako federální ministr financí razil teorii ekologie coby třešničky na dortu, na niž jí musí ekonomie nejprve vydělat. Po dvaceti letech naštěstí žádného evropského ministra financí takové uvažování ani nenapadlo. Finanční i ekologičtí ministři se shodují, že investice do obnovitelných zdrojů energie, šetřivých moderních technologií či do alternativních paliv nesmí ohrozit žádná krize. Takové postupy vedou jak proti zvětšování klimatické změny, tak k vyšší energetické soběstačnosti – navíc proti krizi a ke zvyšování zaměstnanosti. „Je v tom synergie několika klíčových státních i globálních zájmů. Průzkumy ukazují, že 80 procent české veřejnosti to ví a společné kroky podporuje,“ spokojeně konstatuje místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík.
Česká odpovědnost
Nikdo nesejme z Evropské unie povinnost připravit koncem roku v Kodani nový, ještě převratnější summit, než byl ten v Kjótu. Evropa je lídrem boje proti klimatické změně a nový protokol se bude podepisovat na jejím území. Aby byl čas pro diskuse, zásadní dokumenty pro superkonferenci bude tedy muset připravit už české předsednictví EU. Bursík proto už vyjel do Japonska a USA připravit předběžné rozhovory. Česko ještě nikdy nehrálo natolik významnou roli v globální politice. A zdá se, že to bude zábavné, protože hlava státu opět vyrazila v protisměru.
