Zemědělci a zpracovatelé plně nevyužili protikrizové pomoci, kterou jim od předloňského května do konce minulého roku nabízel Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Ze dvou miliard korun, které fondu mimořádně poskytla Topolánkova vláda, se vyčerpalo necelých 1,73 miliardy.
„Efekt této podpory byl poměrně velký. Naše programy řadě zemědělců usnadnily v době krize přístup k úvěrům na profinancování provozních nákladů,“ zhodnotil pomoc tajemník ředitele PGRLF Vladimír Suchý. Jak upřesnil, fond schválil 642 žádostí zemědělců, kteří se ucházeli o provozní úvěry s podporou PGRLF. Ta spočívá v dotaci části úroků z těchto úvěrů a částečné garanci. Zpracovatelé uspěli s 99 žádostmi. „V obou případech nebylo z různých důvodů odsouhlaseno kolem tří procent žádostí,“ doplnil Suchý.
Jen s minimálním ohlasem se setkala další mimořádná podpora krátkodobého financování, kterou zemědělci mohli řešit přechodný nedostatek finančních prostředků způsobený dlouhou splatností pohledávek za odběrateli. O tuto formu faktoringu projevilo zájem pouhých sedm zájemců, uspěli jenom dva. Suchý vysvětluje malou odezvu administrativní náročností programu, kterým PGRLF musel vyhovět pravidlům Evropské unie. „Byl to v podstatě klasický úvěr na úhradu faktur a podmínky nebyly o moc výhodnější než u čistých faktoringových společností,“ poznamenal. Předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirkovský míní, že důvodem nečerpání tohoto programu byl nezájem zpracovatelů, kteří se do něj museli zapojit. „Krize se promítla především u prvovýrobců, jimž na rozdíl od zpracovatelů výrazně klesly ceny,“ tvrdí Jirovský.
Zbylých téměř 300 milionů korun vrací PGRLF do státního rozpočtu. „Pokud by Evropská komise prodloužila pokračování mimořádné pomoci o jeden rok, jak se o tom v kuloárech mluví, můžeme programy znovu otevřít,“ slibuje Suchý.
