Riziko insolvence odběratele a vlivu nesplacené pohledávky na vlastní byznys lze omezit využitím různých zajišťovacích instrumentů a vhodných interních postupů
Řada velkých průmyslových společností se v poslední době potýká s problémy způsobenými neplatiči pohledávek.
Samy se tak mohou ne vlastním přičiněním dostat do druhotné platební neschopnosti, čímž se začarovaný kruh uzavírá. Pohledávky za odběrateli tvoří až 40 procent aktiv firem, přitom řada subjektů nemá své pohledávky zajištěné a spoléhá na znalost trhu a svých zákazníků.
Aktuálně navíc řeší firmy problémy se sankcemi na vývoz do Ruska. Ty totiž dopadají i na možnost pojištění projektů a situaci nezjednodušuje ani otázka fungování Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a České exportní banky (ČEB) z hlediska pojištění pohledávek.
Nejen český problém Vezmeme-li nejprve situaci v České republice, zde se každým rokem ocitá v insolvenci kolem dvou tisíc firem a toto číslo neustále narůstá. Od roku 2008 počet insolvenčních návrhů a konkurzů výrazně roste a začíná se blížit rekordní hodnotě z roku 2000. Například v roce 2012 bylo evidováno 1899 firemních insolvencí, v loňském roce tento počet narostl na 2224. A výrazně větší je i počet insolvenčních návrhů, kdy v roce 2013 bylo dosaženo čísla 11 269. V prvním čtvrtletí letošního roku bylo podáno téměř o šest procent více insolvenčních návrhů a konkurzů než ve stejném období loni.
S problémem insolvencí nebojujeme pochopitelně jen u nás, ale podle statistik globálních pojistitelů jsou mezi zeměmi velké rozdíly. Například v USA se očekává mírný pokles počtu insolvencí a náš nejvýznamnější obchodní partner Německo je v tomto ohledu také stabilní. Jsou ale jiné země, např. Španělsko a Itálie, kde došlo k významnému nárůstu insolvencí až o 12 procent.
Největší počet insolvencí v Evropě je zaznamenán ve Francii, kde např. v roce 2012 vstoupilo do insolvence přes 60 tisíc firem. Také Maďarsko s 13 420 a Rumunsko s 29 997 insolvencemi v roce 2013, tedy výrazně vyšším počtem než v Česku, jsou více rizikovými partnery. Na Slovensku činí nárůst insolvencí v roce 2013 zhruba 25 procent.
Ochrana před rizikem Riziko insolvence odběratele a vlivu nesplacené pohledávky na vlastní byznys lze omezit využitím různých zajišťovacích instrumentů a vhodných interních postupů. Větší společnosti zpravidla mají pozici tzv. kredit manažera, který má na starost stanovování interních kreditních limitů na jednotlivé zákazníky. Využívají se přitom jak obecně dostupné informace, např. informace od informačních agentur, údaje z obchodního rejstříku, účetní závěrky apod., tak ale i konkrétní znalosti o daném zákazníkovi, jakou má platební morálku apod. Je možno využít bankovní zajišťovací instrumenty, jako jsou zejména bankovní platební záruka a akreditiv.
Jejich použití je ale v praxi omezené, vyžadují součinnost odběratele a jsou finančně náročnější. Dodavatel není vždy v tak silné pozici, aby si jejich použití prosadil. Někdy se používají i směnky jako doplňkové jištění pohledávky nebo různé formy zástav. Tyto instrumenty samy o sobě ale jistotu zaplacení pohledávky neposkytují.
Vhodným doplňkovým nástrojem na omezení rizika z důvodu platební neschopnosti či platební nevůle je především pojištění pohledávek. V porovnání s bankovními instrumenty (záruky, akreditivy) se jedná o cenově výhodný produkt, kdy se pojistné pohybuje ve zlomcích procent z pojišťovaného obratu. Navíc při využívání není nutná žádná součinnost odběratele, vše si řídí klient sám pomocí online systému na správu pojištění. Například u nového klienta si dodavatel není jist jeho spolehlivostí. Není nic jednoduššího než si prostřednictvím online systému požádat o limit ručení. Pojistitel bonitu vyhodnotí, podá zprávu ve formě doporučeného úvěrového limitu a za ten potom také ručí formou pojištění pohledávek.
pojiŠTĚNÍ pro rUsko Při pojištění pohledávek v zahraničí hraje kromě bonity svou roli také politicko-ekonomická situace země, ze které odběratel pochází.
Samozřejmě v celku jasná a přehledná je situace v Evropě, Severní Americe apod., koneckonců největší exporty se pojišťují právě do zemí OECD. Ale například v Africe je sice většina zemí pojistitelná, ale těžko se posuzuje bonita odběratelů. Komerčně nepojistitelné jsou pak země jako Irák, Írán, Severní Korea či Kuba.
Aktuálně řeší podnikatelé svůj byznys v Rusku a na Ukrajině. Z pohledu pojištění pohledávek u komerčních pojistitelů je Rusko stále pojistitelná země. Samozřejmě velmi záleží na konkrétním subjektu-odběrateli, ale tak je tomu vždy a všude. Jen v současné době budou pojistitelé hodnotit bonitu daného subjektu velmi důkladně a důsledně a reálně pojistit daného zákazníka bude určitě složitější. Z praxe ale víme, že záleží také na vyjednávací síle a zajímavosti nabídky. Popodpora kud má exportér v plánu pojistit více zemí a jednou z nich je právě Rusko, situace je výrazně jednodušší.
Větším problémem je Ukrajina, která také nepatřila mezi nepojistitelné země, i nyní je na některých smlouvách stále uvedena, ale jsem přesvědčen, že by pojistitel nyní těžko udělil na nějakého odběratele pojistné krytí. eGap a čeb, Nebo komerčNÍ pojiŠTĚNÍ?
Tam, kde komerční pojistitelé pohledávek nemohou obchod pojistit, se společnosti samozřejmě obracejí na EGAP, jejíž funkcí je poskytnout pojistné krytí na bázi státní podpory exportu právě pro takového projekty.
Nicméně nyní může být pro exportéry zajímavé, že není nutné spoléhat pouze na EGAP.
Pro některé projekty lze nalézt krytí na zahraničních trzích, např. u syndikátu Lloyd’s. EGAP má totiž například také podmínku pro pojištění se státní podporou, a to že podíl českého zboží v dodávce musí splňovat určitá kritéria (např. 50 procent zboží musí být českého původu), a to se exportérům ne vždy podaří splnit. Ale i zde pochopitelně velmi záleží na teritoriu a na konkrétním odběrateli. Nelze říci, že komerční společnost pojistí jakoukoli pohledávku.
Pojištění pohledávek se s ohledem na ekonomickou situaci stává pro mnoho firem nezbytností. Jedná se o komplexní produkt, který je nutné připravit na míru konkrétnímu klientovi. Pro klienty není jednoduché vyznat se v nabídce pojistitelů, jejich škála a textace pojistných podmínek mají různá úskalí. Výběrové řízení je také časově a administrativně náročné a řešením může být využití služeb pojišťovacího makléře. Ten zná dokonale daný segment a dovede pro klienta vyjednat optimální rozsah pojištění za výhodnou cenu. ?
Pohledávky za odběrateli tvoří až 40 procent aktiv firem, přitom řada subjektů nemá své pohledávky zajištěné a spoléhá na znalost trhu a svých zákazníků.
O autorovi| HYNEK RASOCHA• oeditel Renomia Trade Credit
