MÝTY O FACTORINGUKolem factoringu stále panuje řada mýtů: Je drahý, složitý, efekt přinese jen velkému podniku, v řadě oborů je nepoužitelný.Jaká je ovšem realita?Factoring jako nástroj financování provozního kapitálu už v Česku funguje deset let.
MÝTY O FACTORINGU Kolem factoringu stále panuje řada mýtů: Je drahý, složitý, efekt přinese jen velkému podniku, v řadě oborů je nepoužitelný. Jaká je ovšem realita?
Factoring jako nástroj financování provozního kapitálu už v Česku funguje deset let. Přesto ale stále zaznívá názor, že se jedná jen o méně výhodnou náhradu klasického bankovního úvěru, že je příliš drahý, složitý, a v řadě oborů ho nelze použít. Podívejme se proto podrobněji na některé mýty, které se kolem factoringu vytvořily, a zkusme zjistit, v čem jsou pravdivé a v čem naopak ne.
JEN TAKOVÝ HORŠÍ REVOLVINGOVÝ ÚVĚR?
Factoring a bankovní revolvingový úvěr mají společné to, že oba poskytují financování pohledávek. Tedy řešení nerovnoměrnosti v provozním cash flow, vznikajícím v důsledku odložené splatnosti pohledávek. Jak factoring, tak revolvingový úvěr jsou schopny dodat podniku potřebnou likviditu a překrýt období, než odběratel zaplatí.
Co je naopak odlišuje, je různý způsob použití pohledávek. U revolvingu jsou pohledávky jedním ze zástavních prostředků poskytnutého úvěru. V případě factoringu je pohledávka postupována na factoringovou společnost, tedy vlastně prodána. Tato skutečnost se projeví například v bilanci podniku. Zatímco revolving se odrazí v navýšení cizích zdrojů a v růstu celkového zadlužení podniku, factoring je transakcí pouze na straně aktiv, kde se postoupením sníží objem pohledávek a zvýší finanční hotovost.
NENÍ TO JEN ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ
Nejdůležitější rozdíl je v obsahu obou finančních služeb. Revolving je skutečně pouze nástrojem financování. Naopak factoring vedle průběžného financování poskytuje další navazující služby. Factor pasivně nečeká, až dojde na účet úhrada, ale průběžně se o pohledávky stará, aktivně je spravuje, upomíná a činí všechny potřebné kroky, aby dosáhl jejich zaplacení. Přebírá tak od svých klientů velmi zdlouhavou a časově náročnou agendu s vymáháním pohledávek a v důsledku toho šetří nejen čas, ale i peníze.
Další součástí factoringu je zajištění proti nezaplacení pohledávky ze strany odběratele. Firmy, které využívají factoring, tím vlastně řeší tři věci najednou - financování, správu pohledávek a jejich zajištění. Předcházet budoucím problémům s nevymahatelnými pohledávkami, zejména u nevyzkoušených zákazníků nebo u zahraničních odběratelů, o kterých máme nedostatek informací, je dnes samozřejmostí i u menších firem. Při využití factoringu není třeba sjednávat individuální pojištění, ale využít výhodnějších podmínek právě ve spojení s factoringem.
POHLEDÁVKY FINANCUJE JEN DO SPLATNOSTI
Stejně jako u revolvingu nelze financovat pohledávku, u které již uplynula doba, kdy měla být zaplacena, tak i ve factoringu nelze postoupit pohledávku po splatnosti. Rozdíl je však v době, po kterou je pohledávka financována. Zatímco banka po termínu splatnosti nebo nejpozději do 30 dní od tohoto termínu pohledávku vyřadí z financování, factoring ji financuje dalších 60 a někdy až 90 dní.
V případě bezregresního factoringu pak pohledávku uhradí místo neplatícího odběratele. Tuto výhodu ocení zejména ty podniky, které mají problémy s úhradou od svých odběratelů. Ze zkušenosti víme, že většina podniků neplatí včas, a jsou i takové, u nichž obvyklé zpoždění úhrad činí více než 60 dnů.
VELMI DRAHÉ SLUŽBY? Podnikoví ekonomové často tvrdí, že factoring je zbytečně drahý. Při srovnání úrokových sazeb ale zjistíme, že rozdíly jsou minimální nebo žádné. Stanovení úrokových sazeb odráží bonitu klienta a jak banky, tak factoringové společnosti vycházejí z podobné klasifikace rizika. Factoringové společnosti dnes mají otevřený přístup ke zdrojům financování a mohou nabízet srovnatelné podmínky jako banky.
Rozdílem proti revolvingovému úvěru je naopak poplatek, který účtují factoringové společnosti za služby nad rámec financování, tedy správu pohledávek a jejich zajištění. Tento poplatek není přirážka, ale úplata za služby, které klientovi na druhé straně řeší problémy s vymáháním pohledávek a krytím rizika. Nakonec ani bankovní úvěry nejsou bez poplatku, banky si naúčtují například uzavření smlouvy či posouzení žádosti. Toto zase naopak u factoringových obchodů nenaleznete.
SLOŽITÝ, SLOŽITĚJŠÍ, NEJSLOŽITĚJŠÍ
Protože u factoringu dochází ke změně vlastníka postoupené pohledávky, je spojen zejména na začátku spolupráce s povinností informovat dlužníka o této skutečnosti. Factoringové společnosti se snaží co nejvíce zjednodušit proceduru při postupování pohledávky. Omezují se v podstatě na počáteční akceptaci ze strany odběratele a uvádění cesní klauzule na faktuře.
Řada factoringových společností umožňuje financování prostřednictvím internetové komunikace s klientem a proplácení faktur na základě zadání postoupených pohledávek do sdílené internetové aplikace. Fyzicky jsou dokumenty předkládány až následně.
POUZE VELKÉ POHLEDÁVKY?
Stejně jako se vyvíjí podnikatelské prostředí, reagují na tyto změny i factoringové společnosti. Některé nepožadují, aby byly postupovány všechny pohledávky za velkými odběrateli. Je na klientovi, aby si vybral, které pohledávky chce financovat factoringem a které třeba revolvingovým úvěrem.
Jak se firmy postupně informačně otevírají svému okolí a dávají o sobě více informací, není factoring už jen pro velké odběratele. Možné je jeho prostřednictvím financovat i střední a menší odběratele. Někdy lze poskytnout financování i na jediného odběratele.
Dalším zažitým mýtem je tvrzení, že factoring je jen pro opakovanou výrobu a obchod, kde probíhají pravidelné, opakující se dodávky. Postupně se ale ukazuje, že factoring je možné použít i v kusové výrobě, pokud je nominální hodnota pohledávky dostatečně vysoká, nebo u odběratelů, kteří se opakují méně pravidelně, například čtyřikrát do roka.
FRČÍ I VE STAVEBNICTVÍ
Jedním z oborů, jemuž se factoring dlouhá léta vyhýbal, bylo stavebnictví. Ani to už neplatí, vždyť právě malé a střední stavební firmy, které dodávají vyšším dodavatelům, jsou jedny z nejvíce sužovaných dlouhými platebními lhůtami a nepravidelností úhrad. A dodávky stavebních prací, probíhající třeba půl roku nebo i déle, jsou typicky opakovanou výrobou.
Řada podnikatelů se domnívá, že factoring nepotřebují. Stačí totiž odběratele k rychlému zaplacení motivovat tří až pětiprocentní slevou. Jistě, proč ne? Ale spočítali si někdy, kolik je to vlastně stojí? Stačí malé srovnání. Factoring při dvouměsíčním financování bude stát 1,0 až 1,5 procenta z hodnoty pohledávky. Ovšem při skontu tři procenta podnikatel zaplatí dvakrát víc!
Samozřejmě, že to platí i naopak. Pokud podnikatel bude mít možnost nakoupit materiál se skontem tři až pět procent, tak toho také využije. Nechá si pohledávky profinancovat factoringem. Za financování zaplatí jen 1,5 procenta a rozdíl je vlastně zisk.
Factoring není všelék na problémy s provozním financováním. Je to však účinný nástroj, jak podnikatelé a firmy mohou významně zlepšit své finanční hospodaření, stabilizovat své finanční toky a zamezit vzniku problémových pohledávek. Je jen třeba zbavit se mýtů, které kolem factoringu kdysi vznikly.
