Dokonalá soutěž jako ideál nepatří do tohoto světa a i v těch nejúspěšnějších firmách najdete spoustu příkladů zjevných neefektivností
Je pozoruhodné, jak mohou v kapitalismu existovat zbytečné džoby. Vždyť něco takového by nemělo přežít pod drobnohledem snahy o maximalizaci zisku. Jasně že každý praktik vám hned bude citovat nespočet důvodů, proč tomu tak je. Od toho nejtriviálnějšího, a sice že i v kapitalismu existuje státní správa a veřejný sektor, jejichž cílem maximalizace zisku není, až po cynické konstatování, že i v soukromém oligopolu se dá úspěšně proflákat celý život, stačí se umět šikovně zašít.
Oba dva pohledy mají pravdu, neboť dokonalá soutěž jako ideál nepatří do tohoto světa a najdete spoustu příkladů zjevných neefektivností, k nimž dochází i ve firmách, které jsou považovány za mocné a úspěšné. A není to nic nového.
Patnáct minut na práci
Pokud jde o veřejnou správu, něco lze vytušit už ze starého čínského přísloví, že „když zemře úředník, tak i jeho kočky a slepice jdou do nebe“. V pracovním nasazení asi málokdo porazí egyptské úřednictvo někdy v 70. letech minulého století, které podle jedné studie Světové banky vykonávalo činnost v souladu s popisem pouze 15 minut denně, zbytek času zabralo studium novin, klábosení s kolegy a popíjení čaje. Je velkou zásluhou internetu a rozvoje sociálních sítí, že zpřístupnil masám pracovníků v administrativě podstatně širší spektrum způsobů trávení pracovní doby…
To sice stojí peníze na platech, ale je to v podstatě neškodná aktivita: opravdu zlé věci se hospodářství začínají dít teprve tehdy, když rostoucí počet předpisů úředníky skutečně zaměstnává tak, že nestíhají, a každý další předpis vyžaduje vyšší nasazení, až je nakonec nezbytné přijmout posily, aby se „agenda“ dala zvládat. Tohle je široce sdílená představa o důvodech nárůstu byrokracie. O růstu počtu stránek předpisů není nejmenších pochyb, ale jak je to s úřednictvem? Kapitalismus sice dneska bují ledaskde, ale data jsou pořád nejlepší z Ameriky, a dokud bude největší ekonomikou světa, má cenu ji intenzivně studovat.
Dlouhou časovou řadu údajů o početních stavech federální exekutivy mají Spojené státy, kde Offi ce of Personnel Management publikuje statistiky od roku 1962, kdy měla tamní federální vláda dva a půl milionu civilních zaměstnanců. Je to legrační, ale třímilionovou hranici překonali Američané poprvé za Ronalda Reagana, ačkoli „Gipper“ s množením federálních byrokratů spojován není, právě naopak. Co čert nechtěl, pod tři miliony se dostali za Billa Clintona – statistika končí na úrovni asi o dvě stě tisíc nižší, než byla na začátku. Co hodně narostlo, je počet zaměstnanců legislativy a justiční branže, ze třiceti tisíc na šedesát tři tisíc v roce 2014.
V soukromém sektoru samozřejmě musí existovat protistrana, která zajišťuje jednak soulad („compliance“) s předpisy, jejichž plnění veřejná administrativa vyžaduje, jednak se snaží ovlivnit jejich tvorbu. Takže i na druhé straně břehu vznikají nové pracovní pozice, přičemž nelze tvrdit, že by ti lidé 80 procent času trávili surfováním na internetu, čtením tweetů a komunikací s vnějším světem. Ve Spojených státech kulminoval počet federálně registrovaných lobbistů v roce 2007, kdy dosáhl bezmála 15 tisíc. Loni se touhle zvláštní profesí živilo „jen“ 9726 lidí.
V roce 2015 bylo v USA přes 1,3 milionu licencovaných právníků, ovšem demografický strom svědčí o tom, že dobře už bylo: v roce 1980 bylo 15 procent právníků ve věku do 29 let, dalších 21 procent bylo ve věku 30 až 34 let a ti byli věkově nejpočetnější skupinou. V roce 2015 dospěla American Bar Association ke smutnému zjištění, že dorostu jsou dnes jen čtyři procenta, ve věku 30 až 34 let jen devět procent a početně nejsilnější kohortu s podílem 28 procent tvoří dnes lidé ve věku 45 až 54 let. Stárnou ti američtí právníci, pomalu ohrožený druh…
Třikrát vstát z mrtvých
Nudit se ale nebudou: před pětačtyřiceti lety podniklo ministerstvo spravedlnosti USA dosud nejambicióznější pokus zjistit, kolik předpisů se váže k trestnímu právu. Po dvou letech vyčerpávající dřiny se došlo ke třem tisícům druhů provinění rozprostřených na 25 tisících stranách textů federálního práva. Nakonec ale pokus o rekodifikaci trestního práva vzdali. Šéf projektu, jistý Ronald Gainer, tehdy prohlásil: „Člověk by mohl třikrát umřít a zažít zmrtvýchvstání, a pořád by nevěděl, jak odpovědět na otázku: Kolik toho vlastně je?“
Trh a politika dovedou občas zafungovat a někdy se nějaká deregulace podaří.
Low-cost létání po Evropě je toho důkazem.
Třeba letecká společnost, jejíž zkratka se po léta překládala do angličtiny jako „tak strašná zkušenost, nikdy více“, opravdu zkrachovala, jen co se „nebe otevřelo“, a syna tuhle přišla zpáteční letenka Praha–Londýn na míň než spojení vlakem na letiště. Smutným faktem je, že spravedlivému trestu za mizerné služby a špinavé záchodky dodnes uniká kdejaký „národní železniční přepravce“.
Co je horšího než státní monopol?
Soukromý monopol, což neuniklo Adamu Smithovi, který si ve svém Bohatství národů v roce 1776 hořce stěžoval, že „monopol je velký nepřítel dobrého řízení“. Věděl, o čem mluví, protože tou dobou už sbírala rentu v monopolním obchodě s asijským zámořím Východoindická společnost celých 176 let a její postavení a zisky byly politicky živě probíraným tématem tehdejší britské politiky. Nebylo to zadarmo – za udělované výsady platila a vládě poskytovala půjčky.
Jak je vidět na grafech, navzdory ohromnému nárůstu regulace oproti dobám před 90 lety jsou zisky amerických firem po zdanění v poměru k HDP na historicky velmi slušné úrovni. A rentabilita jejich kapitálu včetně zahraničních aktivit je dvojnásobná oproti dobám, kdy byl v Dallasu spáchán atentát na Johna F. Kennedyho. Proč? Protože soutěže ubylo a trhy skoro ve všech oborech se výrazně koncentrovaly: na velké hráče připadá větší koláč zisku než v minulosti. Vítězové jsou zkrátka fenomenálně ziskoví.
Krmení pro lobbisty
To platí i pro zcela nové, disruptivní technologie, které dovedou rychle zničit staré obory, ale stejně tak rychle usilovat o tržní dominanci. Kdo je dneska mezi nejaktivnějšími firmami platícími lobby pro své zájmy? Alphabet (mateřská společnost Googlu), Amazon, Facebook. Internetové firmy ještě v roce 1998 byly z hlediska lobbingu v Americe úplní zakrslíci s celkovým výdajem něco přes milion dolarů. Loni už na tyhle účely pustily milionů osmapadesát. Krásná růstová křivka.
Vysoké valuace těchto firem předpokládají fenomenální růst ziskovosti v budoucnu, takže implicitně tržní dominanci.
Velmi silně se přitom spoléhá na síťový efekt, díky kterému lze raketově růst, protože marginální náklady na akvizici dalšího klienta jsou nulové, ale zároveň platí, že vítěz bere (skoro) všechno a dostává možnost vytěžovat obrovské objemy získaných dat pro nové aplikace s komerčním efektem.
Každý je potenciálním zákazníkem, důležité je ovládnutí platformy. Dostáváte tím velmi silnou pozici a zároveň motivaci bránit vstupu do oboru například skupováním malých inovativních firem, přes patentovou ochranu, působením na politiku a regulace tak, aby vyhovovaly.
To se vám jenom zdá, že některé džoby jsou zbytečné: z korporátního hlediska se naopak armáda právníku, píáristů a lobbistů stává velmi potřebnou. Jak že to říkal starý Číňan: I kočky a slepice mocných půjdou do nebe?
Navzdory ohromnému nárůstu regulace oproti dobám před 90 lety jsou zisky amerických firem po zdanění v poměru k HDP na historicky velmi slušné úrovni.
Zisky amerických firem z aktivit na domácím trhu (po zdanění; v % HDP)
1929
2014
ZDROJ: BUREAU OF ECONOMIC ANALYSIS, FEDERAL RESERVE, MCKINSEY
Rentabilita kapitálu amerických firem (bez goodwillu, celosvětové operace, v %)
1963
2013
ZDROJ: BUREAU OF ECONOMIC ANALYSIS, FEDERAL RESERVE, MCKINSEY Koncentrace tržeb ve Spojených státech Podíl čtyř nejsilnějších firem ve vybraných oborech (v %)
Celkem rok 1997
Celkem rok 2012
IT, telekomunikace, média Zpracovatelský průmysl * Doprava a logistika Maloobchod Finanční služby Velkoobchod Administrativa Utility Reality Umění a volný čas Vzdělání Svobodná povolání Ubytovací služby, pohostinství Zdravotnictví Ostatní služby POZN.: *PODLE PŘIDANÉ HODNOTY, ROK 2007 ZDROJ: OPENSECRETS. ORG
Staří kamarádi a nová odvětví Výdaje internetových firem v USA na lobbing (2016, v mil. USD)
ZDROJ: OPENSECRETS. ORG
O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz