Zbytečné sýčkování, turistů přibývá

Mezinárodní metodika přináší nové údaje o výkonech

Česká republika není okoukaná a počet turistů, kteří se k nám vracejí opakovaně, mírně roste. Vyplývá to alespoň z výsledků exkluzivního výzkumu o příjezdovém cestovním ruchu za první letošní pololetí, který pro ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) provádí agentura STEM/MARK mezi zahraničními návštěvníky na hraničních přechodech, železničních stanicích a ruzyňském letišti.
Statistické šetření, na něž MMR vyčlenilo pro období od září 2006 do ledna 2008 celkem 9,5 milionu korun, přineslo mimo jiné zjištění, že se oproti dosud dostupným údajům zvýšil celkový počet zahraničních návštěvníků, kteří v Česku alespoň jednou přenocují.
„Za rok 2006 vykázal Český statistický úřad (ČSÚ) téměř 6,5 milionu turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních, tedy s kapacitou minimálně deseti lůžek nebo pěti pokojů,“ vysvětluje ředitelka odboru cestovního ruchu MMR Blažena Křížová, „z průzkumu agentury STEM/MARK však vyplynulo, že 27 procent turistů využilo individuální typ ubytovacího zařízení, což představuje navýšení jejich celkového počtu o další 2,3 milionu.“
Výzkum na hranicích svým významem investované prostředky dle zástupců ministerstva převyšuje. „Díky získaným údajům se nám daří postupně naplňovat tabulky satelitního účtu cestovního ruchu,“ vysvětluje Křížová. „Tyto tabulky nám umožňují s větší přesností než dříve měřit nejen přímý, ale i nepřímý podíl cestovního ruchu na HDP země a zaměstnanosti.“
Podle Výkladového slovníku cestovního ruchu je satelitní účet cestovního ruchu (anglicky Tourism Satellite Account, TSA) specifický průřezový meziodvětvový účet, který čerpá data z upravené soustavy „tradičních“ národních účtů a dává přesnější ekonomický a sociální obraz o postavení cestovního ruchu v národním hospodářství. Tvoří jej deset vzájemně propojených tabulek - například účet produkce charakteristických odvětví cestovního ruchu, přidaná hodnota charakteristických odvětví cestovního ruchu a jiných odvětví. Vytváření národních satelitních účtů bylo schváleno v roce 2000 Komisí pro statistiku OSN a metodika byla společně publikována organizacemi UNWTO, Eurostat a OECD. Satelitní účet byl již zaveden v USA, Francii, Mexiku, Kanadě a dalších zemích.
První částečné výsledky satelitního účtu cestovního ruchu (TSA) za období 2003 až 2005 vydal ČSÚ loni v listopadu a mimo jiné z nich vyplynulo, že v roce 2005 se cestovní ruch podílel na HDP 3,1 procenta.

Pohledy a spol.

Radek Chaloupka z oddělení integrace a konkurenceschopnosti cestovního ruchu MMR objasňuje i další ze zásadních přínosů TSA: „Pokud chcete podporovat nějaké odvětví, musíte nejprve vědět, kolik vám přináší. Přínosy cestovního ruchu jsme doposud mohli měřit pouze na základě devizových příjmů a zmíněného počtu turistů v hromadných ubytovacích zařízeních. Jenže cestovní ruch je tak průřezový a zasahuje do tolika segmentů národního hospodářství, že měřit ho je velice obtížné.“
Kromě přímých efektů jsou pro celkový obraz důležité i ty nepřímé. Pro ilustraci Chaloupka uvádí prodej pohledů: „Někdo je musí vyrobit, a kdyby turista nepřijel, nekoupí si je. Jde tedy svým způsobem také o příjem z cestovního ruchu.“ Dalším příkladem může být podíl na osobní dopravě. I tyto nepřímé efekty dokáže v určité fázi satelitní účet měřit.

Jablka s hruškami nesrovnávat.

Po zveřejnění žebříčku Světové organizace cestovního ruchu UNWTO v počtu zahraničních turistů za rok 2006 v médiích zazněla kritika, že Česká republika klesla o jednu příčku, na 34. místo. „Data pro jeho sestavení však pocházejí z různých zdrojů s využitím rozdílných metodik,“ vysvětluje význam jednotné metodiky sestavování satelitního účtu vedoucí oddělení integrace a konkurenceschopnosti cestovního ruchu MMR Daniela Zachystalová. A dále říká: „Některé země posílají údaje ze satelitních účtů, jiné uvádějí počty turistů ve všech ubytovacích zařízeních a ty naše byly za hromadná ubytovací zařízení.“ Magdalena Šourková z téhož oddělení k tomu dodává: „Kdybychom tedy k 6,4 milionu turistů dopočítaly výsledky výzkumu příjezdového cestovního ruchu, posunuli bychom se o několik příček nahoru.“
Dalším přínosem bude přesnější a detailnější zjištění, kolik pracovních míst cestovní ruch vytváří, což ukáže další z tabulek satelitního účtu. „Měli bychom ji vydat do konce roku,“ říká vedoucí oddělení cestovního ruchu ČSÚ Pavel Vančura. Hlavním zdrojem dat je dle něj výběrové šetření pracovních sil, při němž se úřad ptá přímo lidí v domácnostech. Takto lze zmapovat i další odvětví, jež se do cestovního ruchu zapojují. „Analyzujeme také údaje z produkčních statistik,“ doplňuje Vančura. „Díky nim dnes víme, kolik přibližně lidí pracuje v ubytovacích a stravovacích zařízeních.“
Statistika nemusí být až taková nuda a o cennosti jejích údajů svědčí i pozornost a podpora, kterou Evropská komise (EK) satelitnímu účtu věnuje. „Dokazuje to i vyhlášení výběrového řízení na projekt hodnocení implementace satelitního účtu cestovního ruchu v členských státech EU za účelem vývoje harmonizovaných výsledků, které vyhlásil Eurostat 9. července. Jde o výběrové řízení v objemu 600 tisíc eur na 20 měsíců a hlásit se mohou subjekty ze všech členských států i mezinárodní organizace,“ říká Zachystalová.
V roce 2006 získalo MMR na přípravu implementace satelitního účtu grant EK ve výši přibližně 4800 eur. „Sestavení satelitního účtu je zatím dobrovolné, ale v určitém časovém horizontu se dá předpokládat, že bude pro členské země povinné,“ uvažuje Zachystalová. K tomu dle jejích slov směřují kroky EK.

(schéma – koláč?)
Jak často se vracejí Frekvence návštěv zahraničních návštěvníků v ČR v období leden-červen 2007 (v závorce údaj ve stejném období loňského roku).

Jednodenní Prakticky každý den: 2 % (3,5 %)
3-4krát týdně: 5,1 % (6,1 %)
1-2krát týdně: 22,8 % (21,8 %)
1-3krát měsíčně: 40,9 % (40,1 %)
Několikrát ročně: 24,6 % (21,6 %)
Jednou za rok: 2,6 % (3,3 %)
Méně než jednou za rok: 1,3 % (1,9 %)
Byl jsem zde poprvé: 0,8 % (1,5 %)

Jejich průměrné celkové výdaje na den činily 2115 Kč.
Nejčastěji přijížděli z Německa (61 %), Polska (15 %) a ze Slovenska (11 %).

Turisté (alespoň jedno přespání):
Minimálně 1krát týdně: 4,5 % (5,7 %)
1-3krát měsíčně: 12 % (13,8 %)
Několikrát ročně: 28,3 % (26,2 %)
Jednou za rok: 8,6 % (8,8 %)
Méně než jednou za rok: 11,7 % (11 %)
Byl jsem zde poprvé: 34,8 % (34,5 %)

Jejich průměrné celkové výdaje na den činily 2472 Kč.
Nejvíce jich přicestovalo z Německa (25 %), Velké Británie (15 %) a ze Slovenska (9 %).
Zahraniční turisté se zdrželi v průměru čtyři a půl dne, nejčastěji v hotelech, pětina se ubytovala bezplatně.

Pramen: MMR ČR