ZBYTEČNÉ VÝMLUVY

Stabilizační program neměl zachránit všechny banky.

Ze slov premiéra Miloše Zemana, pronesených minulou neděli v televizní Sedmičce na Nově během diskuse s Václavem Klausem, vyplynulo, že by bylo dobře podívat se na zoubek stávajícím pravomocím centrální banky a trochu je zredukovat i k vůli nynějším obtížím Moravia Banky. Problémy, do kterých tuto banku dostali akcionáři a management, však s pravomocemi ČNB nijak nesouvisejí.

Centrální banka ani nezpůsobila krach moravského peněžního ústavu, ani neslibovala, že jej zachrání za každou cenu, vstoupí-li do stabilizačního programu. Premiér by jí mohl maximálně vyčítat vyhozených 750 milionů korun - pokud byly opravdu vyhozenými.

Promrhaná pomoc ČNB.

Zhruba před dvěma lety, kdy klekala jedna malá banka za druhou, přišla ČNB s konsolidačním programem. Nabídla v něm jistou formu časově omezené finanční pomoci výměnou za zpřísněný dozor. Hlavním smyslem návrhu bylo zastavi t smršť dalších pádů a pak vytvořit prostor pro to, aby se menší banky mohly pokusit o záchranu. Dostaly čas na to, aby trochu zmátořily svá úvěrová portfolia a intenzivně hledaly strategického partnera, který by byl ochoten je koupit a zaštítit silou svého kapitálu. To byla ze strany ČNB ne sice přímo pomocná ruka, protože sama potřebovala bankovní trh zklidnit, ale rozhodně ne plýtvání nadbytečnými pravomocemi. Faktem je, že tento program nepřinesl zatím valné úspěchy. Ovšem i ;to, že v něm nešlo o bezhlavou záchranu každé z bank, které do něj vstoupily. Malé ústavy dostaly šanci odprodat na sedm let část svých špatných úvěrů ve výši 110 procent základního jmění. To, že získaných zhruba 750 milionů korun Moravia Banka obratem ruky rozpůjčovala, a to především podnikům se státní účastí, byla jen a jen její nerozvážnost. I průměrný student ekonomie dnes ví, že státní účast neznamená státní záruku.

I další dva argumenty managementu, jimiž se snaží vysvětlit, proč k záchraně a oživení nedošlo (a shazuje částečně vinu na ČNB), stojí na hliněných nohou. Banka prý bude usilovat o vymožení nesplacených pohledávek ve výši asi dvou miliard . Nabízí se otázka, co dělala po dobu setrvávání v konsolidačním programu. Proč nevymáhala pohledávky, o nichž je nyní vedení zřejmě přesvědčeno, že jsou dobytné. Pláč, že zahájení řízení o odebrání licence zbrzdilo jednání o vstupu z ahraničního partnera, nelze rovněž zřejmě brát vážně. Na vyjednání měla banka dost času. ČNB byla podle šéfa bankovního dohledu Pavla Racochy jedním zájemcem oslovena, ovšem „jeho základní jmění bylo řádově menší než jmění banky a neskýtalo záruku, že by tento investor mohl problémy banky řešit .

Vláda to pochopila.

Nakonec ani Zemanova vláda, která se netají ochotou pomáhat krachujícím firmám, nehodlá Moravia Banku zachraňovat. Jak zdůraznil i sám premiér, v úvahu připadá jedině pomoc některým klientům. Ani na to ale nemusí nutně dojít . Přestože ideu podpořil i místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík, vláda minulou středu rozhodla, že prozatím žádný kohout neotevře. Už předtím Mertlík řekl, že stát je ochoten pomoci jen ve výjimečných případech, kde je to nezbyt né například proto, že by některý podnik nemohl vyplatit mzdy. I tehdy by však kabinet pouze doporučil například Českomoravské záruční a rozvojové bance, aby poskytla úvěry seriózním firmám. V žádném případě prý nehodlá nikoho nutit k jednání, které by bylo v rozporu s pravidly trhu.

Vláda tak zatím pouze vyzvala Mertlíka a ČNB, aby dali Fondu pojištění vkladů pokyn k zahájení příprav na výplaty, k čemuž došlo. Mertlík uvedl, že jde o to, aby klienti banky dostali své peníze co nejdříve. Protože ale fondu chybí 1 ,3 miliardy korun, bude si je muset nejdříve vypůjčit. Polovinu by rád ze státního rozpočtu, druhou od ČNB. Technicky by výplata mohla být připravena do čtrnácti dnů. Vklady klientů u Moravia Banky činí asi 7,7 miliardy korun, fond by měl vyplatit a si 4,7 miliardy.

Individuální jednání.

O něco dříve by mohla pomoci Union banka, která je ochotna odkoupit některé pohledávky za Moravia Bankou. Její tiskový mluvčí Josef Řeřicha však pro týdeník EURO zdůraznil, že nemá jít o plošný odkup, jak se podle některýc h zpráv zdá. „Cenu budeme samozřejmě dojednávat individuálně s každým klientem, uvedl. Nejde tedy o nabídku odkupu všech pohledávek, ale o použití standardního produktu Union banky. Pokud by se banka s klientem dohodla, bude ochotna mu ihned otevřít nový účet a případně i půjčit finanční zdroje.

Skupina Union je dočasně významným vlastníkem Moravia Banky. V hlášení SCP bylo například možné nalézt údaj, podle něhož Union Group dosáhla padesátiprocentního podílu na jedné z emisí Moravia Banky. Ve skutečnosti má jít pouze o součást finanční operace a nikoliv o majetkové propojení. „Smlouva mezi Moravia Bankou a Union Group byla podepsána loni v listopadu. Jde vlastně o repo operaci, protože ke zpětné výměně akcií, jež drží Union Group v Moravia Bance a opačně, dojde ještě v září, uvedl Řeřicha. Podle něho jde v podstatě o „plánovaný úklid před vst upem strategického partnera do Union banky (v říjnu by měl vyjít takzvaný short list - seznam nejvážnějších zájemců o vstup).

Představitelé Moravia Banky minulý čtvrtek oznámili, že by banka chtěla v nejbližší době začít vyplácet zálohy na výplaty vkladů, maximálně do deseti tisíc korun na klienta.