Projekt navrhovaný pražským magistrátem zhušťuje automobilový provoz
Hlavní město Praha řeší problém okolí Národního muzea a jeho vztah k Václavskému náměstí. Snahu o změnu této lokality není třeba zpochybňovat, řešení však ano. Je totiž vytržené z kontextu celého města a vůbec se nezabývá problémem automobilové dopravy na severojižní magistrále.
Potěmkinova vesnice
Magistrát hlavního města Prahy preferuje svedení komunikace do přibližně 800metrového tunelu. Jeho vyústění je plánované jednak v úrovni Státní opery, jednak v Čelakovského sadech. Jde o řešení, které nejvíce připomíná Potěmkinovu vesnici. Současný problém skrývá za kulisu klidné pěší zóny, jež vede od Můstku k Vinohradské třídě. V ostatních částech severojižní magistrály však tento projekt zachovává, či zhoršuje současný stav. Zachování současného stavu se týká ulic Legerova, Mezibranská, Sokolská a třídy 5. května. Jeho zhoršení by způsobilo vyústění tunelu do Čelakovského sadů a v oblasti Státní opery.
Zde by si tunel vynutil nové napojení na okolní městské komunikace rozlehlými mimoúrovňovými křižovatkami, jež by posilovaly negativní funkci magistrály jako nepřekonatelné bariéry mezi centrem a přilehlými čtvrtěmi. Z širšího dopravního hlediska projekt ještě více zhušťuje automobilovou dopravu, jejíž intenzita činí sto tisíc automobilů denně. Tunel a náhrada křižovatek řízených světelnou signalizací mimoúrovňovými totiž údajně znamená plynulejší dopravu, což přitáhne i řidiče, kteří si dnes průjezd centrem rozmyslí.
Odpovědné řešení
Absurdita řešení vynikne, uvědomíme-li si, že se projednává a prosazuje ve chvíli, kdy jsou investovány desítky miliard korun do vnitřního městského okruhu. Ten a současně s ním magistrátem prosazovaná severojižní magistrála několikanásobně zvýší kapacitu městských komunikací, čímž centrum a jeho širší okolí zahltí automobilová doprava. Rozhodlo-li se o mnohamiliardové investici do městského okruhu, je nesmyslné investovat dalších dvanáct miliard korun do kosmetických úprav okolí Národního muzea.
Jediným zodpovědným řešením, jež odpovídá světovým trendům, je propagace městské hromadné dopravy. A současně s tím svést automobilovou dopravu na městský okruh a utlumit ji na celé severojižní magistrále – od Pankráce až po Holešovice. Ta by se mohla proměnit v avenue 21. století. Z obou větví magistrály by se mohly stát výrazné městské osy – bulváry především pro pěší, cyklisty, obchody a rekreaci, jež by také poskytovaly prostor pro místní automobilovou a tramvajovou dopravu. Při zúžení z dnešních čtyř pruhů na dva by zde navíc mohlo být stromořadí.
Toto řešení by nejen omezilo automobilovou dopravu, ale kombinací různých funkcí by vzniklo prostředí zapojené do městského organismu, jež by sloužilo každodenním potřebám Pražanů a turistů a jejich rekreaci. Václavské náměstí lze propojit s Národním muzeem a Vinohradskou třídou i bez městem prosazovaného tunelu. Ten je totiž nekoncepčním a předraženým řešením, jež opomíjí problém i potenciál severojižní magistrály.