Cíle poslaneckého návrhu lze dosáhnout například novelou zákona o veřejných zakázkách
Poslanci Bohuslav Sobotka, Jeroným Tejc (oba ČSSD) a Ondřej Liška (Strana zelených) předložili Poslanecké sněmovně návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele. Cílem je zabránit zneužívání anonymního vlastnictví akcií k praní špinavých peněz a korupci. Zákon je inspirován slovenskou úpravou.
Snadné zneužití
Akcie na majitele jsou dle předkladatelů návrhu snadno zneužitelné. Jsou totiž neomezeně převoditelné a nikdo nevede evidenci jejich vlastníků. A práva s nimi spojená vykonává ten, kdo je předloží, nebo osoba, která se prokáže písemným prohlášením schovatele těchto akcií. Dle návrhu zmíněných poslanců by emitenti již existujících listinných akcií na majitele měli povinnost změnit jejich formu na listinné na jméno. Nebo z listinných akcií na majitele na zaknihované na majitele. A to ve lhůtě dvanácti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, která je navrhována od 1. ledna 2011. Zásadní otázkou dle mne je, zda navrhovanou právní úpravou lze dosáhnout deklarovaného cíle, nebo jde-li o zbytečný mocenský zásah do korporátního práva. Další otázkou je i deklarovaný cíl. Je-li vůbec potřebný.
Námitky
Proti navrhované úpravě lze vznést zejména následující námitky. Především tu, že deklarovaného cíle by nebylo dosaženo. Akcie na jméno české společnosti by totiž i po účinnosti navrhovaného zákona mohla vlastnit právnická osoba z jurisdikce, v níž jsou akcie na majitele přípustné. A konečného vlastníka akcií v české společnosti by proto nebylo možné zjistit. Druhou námitkou je, že na Slovensku byly listinné akcie na majitele již zrušeny, přičemž žádný významnější efekt v oblasti boje proti korupci či praní špinavých peněz to nepřineslo.
Za třetí pokud obchodní společnost s listinnými akciemi na majitele zvolí možnost změny formy akcií na zaknihované na majitele, jejich konečného vlastníka nebude v některých případech stejně možné zjistit. Současná evidence Střediska cenných papírů (SCP) totiž neumožňuje a ani evidence centrálního depozitáře (CD) po svém vzniku neumožní (odhad zahájení provozu je červenec 2010) v některých případech evidovat konečného vlastníka zaknihovaných cenných papírů.
Čtvrtou námitkou je, že lidé, kteří nechtějí zveřejnit vlastnictví akcií obchodní společnosti, mohou k tomuto postupu mít často legitimní obchodní či osobní důvody. Za páté v mnoha vyspělých jurisdikcích jsou akcie na majitele povoleny – například v Německu. A za šesté investice do jiných aktiv lze rovněž činit anonymně – například do komodit či umění.
Z těchto důvodů není navrhovaná úprava opodstatněná, a proto je zbytečná. Cíl, kterého chtějí navrhovatelé dosáhnout, je možný vyřešit například novelou zákona o veřejných zakázkách.
