Kdo by dnes ještě vzpomenul na antibyrokratickou komisi? V roce 1996 ji nechal zřídit tehdejší premiér Václav Klaus, a jejím cílem bylo zjištění nadměrné byrokratické zátěže, revize bující legislativy a mnoho dalších bohulibých cílů. Těch však nikdy dosaženo nebylo.
Naopak - s nástupem Zemanovy vlády se nad Českou republikou přehnala legislativní smršť, jejíž neblahé důsledky pozorujeme dodnes. Živnostenský zákon, daňové předpisy a přehršel nejrůznějších podzákonných norem začaly podnikatelské prostředí svazovat pavučinami nesmyslů, protichůdných nařízení a šibeničních termínů, v nichž se dnes neorientují ani jejich autoři.
Pohnout s tím měly koaliční vlády levostředové. S velkou slávou vznikla komise, která měla pod vedením tehdejšího poslance Miroslava Výborného z KDU-ČSL za úkol uskutečnit legislativní audit, a podle něj navrhnout normy na zrušení. Leč Výborný odešel k Ústavnímu soudu, a přestože po něm úkol neformálně převzal bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec, zůstalo jenom u dobrého předsevzetí.
ODS měla téměř deset let na to, aby se v poklidu opozičních škamen mohla začít připravovat na vládu. Na vládu, která by se vedle běžných každodenních úkolů začala věnovat i strategickým záležitostem. Těmi jsou mimo jiné i opravdové přehodnocení legislativního procesu a současné kvality podnikatelského prostředí. Dnes má pomalu každý rezortní ministr svou představu, jak a kudy jít na věc. Otázkou je, zda právě z této tříště je schopna ODS vygenerovat jednotící prvky, které by odrážely celou oblast plánovaných oprav a úprav, bez ohledu na rezortní zahrádku.
Bohužel, zatím k tomu ODS neměla čas. Ať již proto, že doba jí vymezená je skutečně krátká na cokoli, nehledě k byrokratickým a dalším zažitým překážkám, které se vždy staví do cesty jakékoli reformě. A tak zatím více než co jiného se dá reforma modrých ptáků přirovnat k základům monumentální pyramidy, zaváté pískem kdesi v poušti. Nikdo neví, podaří-li se jim či jiným stavitelům prach oprášit a někdy v budoucnosti se pokusit stavbu dokončit.
