Menu Zavřít

Zbývá už jen Bontonfilm

19. 1. 2010
Autor: profit

Výprodej firem sdružených do zábavního holdingu Bonton měl být dokončen už před několika lety. Kvůli dohadům mezi jednotlivými akcionáři i finanční krizi však neskončil dodnes.

Autor: Martin Siebert

Zatímco známé značky Albatros, Supraphon nebo Ateliéry Bonton Zlín se po několika odkladech nového majitele dočkaly, poslední klenot, Bontonfilm, na něj stále čeká.

Poslední z velkých firem patřících do zábavního holdingu Bonton, společnost Bontonfilm, stále čeká na nového majitele. Na rozdíl od dalších významných značek, jako Albatros nebo Supraphon, které se Bontonu podařilo prodat v roce 2008, jednání o převodu největšího distributora filmů v Česku i přes několik pokusů úspěšná nebyla. O další zpoždění se pak zasloužila ekonomická krize. Právě kvůli ní v loňském roce Bonton další jednání pozastavil. „Prodej akcií společnosti Bontonfilm je zastaven a minimálně do podzimu se žádný posun v této věci neočekává,“ prohlásil loni v dubnu ředitel Bontonu Zdeněk Kozák. Důvodem podle něj byl negativní vliv krize na výši případných nabídek zájemců o firmu. Situace se však od loňského roku nezlepšila a ani dnes podle ředitele Bontonu nejsou pro prodej na trhu vhodné podmínky. „V otázce prodeje Bontonfilmu bohužel stále není nic nového,“ potvrzuje Kozák, že žádný termín prodeje není v dohledné době pravděpodobný.

Stejně jako ostatní klenoty z portfolia Bontonu, i Bontonfilm je přitom pro případné zájemce lákavým soustem. V Česku je totiž jedničkou v distribuci filmů do kin i na DVD nosičích a exkluzivně zastupuje hollywoodská studia 20th Century Fox, Universal a Sony Pictures. V roce 2008 firma i přes obecně klesající zájem o dévédéčka a začínající krizi zvýšila tržby o 193 milionů na 1,152 miliardy korun a její zisk dosáhl 60 milionů korun, což bylo zhruba o třetinu méně než v roce 2007. Bonton jednání o prodeji nekomentuje, podle MF Dnes se ale o Bontonfilm zajímal například provozovatel kin Cinema City.

Bontonfilm tak i na začátku letošního roku zůstává „pod křídly“ Bontonu. Zbytek holdingu se však v minulých letech prodat podařilo. Nejaktivnější byl při rozprodeji bývalý šéf televize Premiéra (dnes Prima) a nyní podnikatel Miloš Petana. Ten koupil jak síť prodejen s hudbou a filmy Bontonland, tak gramofirmu Supraphon a Ateliéry Bonton Zlín. Za nejcennější „trojlístek“ firem – Albatros, Supraphon a Ateliéry Bonton Zlín – získal holding podle odhadu zhruba jednu miliardu korun.

Bonton dopadl lépe než Trend

Společnost Bonton založili krátce po listopadové revoluci dva společníci a přátelé z hudební branže: Michael Kocáb a Martin Kratochvíl. Původně byl Bonton jen hudebním vydavatelstvím, postupně se ale rozrostl o řadu dalších aktivit. Spojil se kvůli tomu se společností Sony Music a investičním fondem Bancroft. V nejlepších dobách pod sebou značka sdružovala rádio, hudební vydavatelství a síť obchodů s cédéčky, knižní nakladatelství, filmovou distribuční společnost i filmový časopis a filmové ateliéry. Zakladatelé plánovali vstoupit i do další mediální oblasti a pořídit do skupiny televizní stanici. To se ale nakonec nepovedlo.

Oba hudebníci-podnikatelé se „proslavili“ také jako zakladatelé investičního fondu Trend. Kocáb s Kratochvílem jej zaštítili svými jmény, během prodeje investiční společnosti v roce 1995 ale neměli při výběru šťastnou ruku. Brokerská firma Miroslava Hálka z Hradce Králové totiž nakonec fond vytunelovala. Ztratilo se z něj 1,3 miliardy korun, a přestože ani Kocáb, ani Kratochvíl neměli na podvodech žádnou vinu, tunelářská kauza zasáhla i jejich pověst. Martin Kratochvíl prodej Trendu s odstupem komentoval slovy: „Určitě byla chyba, že jsme dali svá jména k dispozici a pak jsme fond prodali. Byli jsme hloupí.“ V Bontonu si však Martin Kratochvíl desetiprocentní podíl ponechal dodnes a do loňského roku působil i v čele firmy. V lednu 2009 však z funkce předsedy představenstva Bontonu odešel a předal ji Zdeňku Kozákovi. Společně s ním vlastní dnes Bonton zmiňovaná investiční společnost Bancroft a několik dalších malých akcionářů.

Bontonland nemusí prodávat jen CD

Postupný výprodej jednotlivých firem z portfolia Bontonu začal v roce 2001. V té době dosahoval obrat celého holdingu více než 1,6 miliardy korun. Jako první změnilo majitele v roce 2002 Rádio Bonton. V roce 2004 následoval prodej distribuční společnosti Panther, kterou koupil podnikatel David Hejnar. Ve stejném roce pak do výprodeje Bontonu poprvé zasáhl také bývalý ředitel televize Premiéra Miloš Petana. Ten se rozhodl investovat do největší české sítě prodejen zaměřených na prodej hudebních i filmových nosičů – Bontonland.

Prodejen Bontonlandu bylo původně téměř třicet, sázka na CD a DVD se ale Miloši Petanovi příliš nevyplatila. Od roku 2007 je firma ve ztrátě. Stojí za tím především stále klesající zájem o hudební i filmové nosiče a přesun zákazníků na internet. Reakce Bontonlandu proto byla logická. V roce 2008 uzavřel pět svých kamenných prodejen a začal se více orientovat na prodej hudby přes internet. Miloš Petana nicméně nepříznivý trend bere sportovně. V budoucnu podle něj budou CD spíš než masovou záležitostí hezkým dárkem. „A v síti obchodů na lukrativních místech vždycky můžeme prodávat něco jiného,“ tvrdí Miloš Petana. Ostatně koupí Bontonlandu neřekl v rozprodeji zábavního holdingu zdaleka poslední slovo.

Přes zlínské ateliéry k právům na filmy

Daleko zajímavějším obchodem než koupě sítě obchodů s hudebními nosiči, jejichž obliba trvale klesá, byla investice Miloše Petany do Ateliérů Bonton Zlín v roce 2006. Ateliéry se zaměřují na produkci především kreslených filmů a pohádek pro děti a skupina Bonton v nich získala rozhodující podíl v roce 1998. Díky koupi zlínských ateliérů tak Petana získal práva například k velmi populárním pohádkám o krtkovi nebo o Machovi a Šebestové. Detaily transakce ani jedna strana nezveřejnila. Britský list Financial Times ale odhadl cenu v rozmezí 200 až 500 milionů korun.

Kreslené pohádky ale nebyly hlavním důvodem zájmu podnikatele o ateliéry. Vedle této produkce totiž zlínské ateliéry spravují také archiv Filmového studia Barrandov. Díky koupi Ateliérů Bonton Zlín tak Petana kontroluje vysílací práva k téměř tisícovce českých filmů, které na Barrandově vznikly v letech 1965 až 1991. A to včetně českých klenotů, jako Vesničko má, středisková, S tebou mě baví svět, Hoří, má panenko nebo oskarovéhoObchodu na korze.

Investici Petana načasoval na ideální dobu. Vzhledem k digitalizaci televizního vysílání totiž přibyly na českém trhu nové televize a společně s nimi vzrostl i zájem o práva k vysílání starších filmů. Podobná situace je i v zahraničí, kde se díky většímu počtu stanic zvýšil zájem o české filmy rovněž. Většina peněz z jejich prodejů sice připadá Státnímu fondu na podporu a rozvoj české kinematografie, svůj podíl si ale ukousne i správce, tedy zlínské ateliéry a jejich majitel Miloš Petana. Když společnost kupoval, činil podíl ateliérů na ziscích z filmových práv jednu čtvrtinu.

Petana „vyfoukl“ Supraphon EMI i Universalu

Rok 2008 přinesl v rozprodeji zbývajících firem Bontonu významný posun. Původně byl naplánován prodej celého hlavního trojlístku – Albatrosu, Supraphonu i Bontonfilmu. Nakonec se ale stihly pouze první dvě transakce.

IMPÉRIUM BONTON
Ateliéry Bonton Zlín Součástí Bontonu: 1998–2006 Nový majitel: Miloš Petana Filmové ateliéry zabývající se především animovanou tvorbou pro děti. Spravují i téměř 1000 filmů z produkce Barrandova z let 1965–1991 a vybírají poplatky za vysílací práva. Bontonland Součástí Bontonu: 1993–2004 Nový majitel: Miloš Petana Síť kamenných prodejen s hudbou a filmy. Původně čítala 30 poboček v městech po celé ČR, v roce 2008 jich nový majitel Miloš Petana pět uzavřel. Hybernia, a.s. Součástí Bontonu: 1999–2004 Nový majitel: Credit Partner (Slovensko) Muzikálová produkce, v popisu činnosti má provozování divadla Hybernia. Vedle muzikálů pořádá koncerty vážné i populární hudby. Rádio Bonton Součástí Bontonu: 1993–2002 Nový majitel: Lagardere Active Radio International (Francie) Pražské rádio zaměřené především na populární hudbu. Po holdingu Bonton rádio vlastnila italská firma Elemedia, od roku 2006 je vlastní francouzská mediální skupina Lagardere Active. Albatros (nyní Albatros Media) Součástí Bontonu: 1998–2008 Nový majitel: Narcia Consulting Knižní nakladatelství orientující se na knihy pro děti a mládež. Bylo založeno v roce 1949, za dobu fungování vydalo přes 10 tisíc titulů. Od Bontonu je odkoupil management v čele s ředitelem Michalem Krejčím. Supraphon Součástí Bontonu: 1992–2008 Nový majitel: Miloš Petana Hudební vydavatelství specializující se především na vážnou hudbu a českou produkci. V archivech disponuje 100 tisíci nahrávek, vedle vážné hudby také „předrevoluční“ popmusic včetně Karla Gotta.

Jako první do obchodů opět zasáhl Petana. Po dlouhých jednáních se mu podařilo „trumfnout“ zájemce z řad silných mezinárodních firem jako EMI nebo Universal. a Supraphon, který patřil do skupiny Bonton od roku 1994, v říjnu 2008 koupil. Díky tomu se jeho zábavní impérium, které vedle dcer Bontonu zahrnuje i videoportál Stream.cz, rozrostlo o čtvrtou největší českou gramofirmu. Jak se podařilo Petanovi zvítězit nad bohatými mezinárodními firmami? „Vyhrála kombinace slušné ceny a zkušeností. Od skupiny Bonton jsem kupoval již třetí firmu a je možné, že hrálo roli také to, že všechny předešlé prodeje proběhly korektně a bezproblémově, že nezanechaly na straně prodávajícího pachuť,“ vysvětloval Miloš Petana krátce po uskutečnění obchodu Hospodářským novinám.

Ani v tomto případě není známa suma, kterou Petana zaplatil. Podobně jako v případě Ateliérů Bonton Zlín se ale pohybovala ve stovkách milionů korun. Miloš Petana za ni získal i přístup do rozsáhlého archivu Supraphonu. Ten zahrnoval více než sto tisíc titulů od vážné hudby přes populární tvorbu až po jazz a mluvené slovo. V archivu tak lze najít mezinárodně oceněné nahrávky vážné hudby v provedení předních českých dirigentů, desítky alb Karla Gotta, ale i populární vystoupení Šimka a Grossmanna nebo tvorbu Divadla Járy Cimrmana.

V době prodeje byl Supraphon ziskový. Za rok 2007 utržil přes 120 milionů korun a vydělal 1,5 milionu. Miloš Petana později přiznal, že zájem o gramofirmu podpořila právě jeho předchozí zkušenost s prodejem vysílacích práv k filmům z archivu Ateliérů Bonton Zlín. „Vím, jak velká je dnes ve světě entertainmentu poptávka po obsahu, zejména ve spojitosti s tím, jak se postupně zvětšují distribuční kanály, jimiž se šíří,“ vysvětluje Miloš Petana. Vedle toho plánoval nalákat k firmě, jež byla v minulosti spojována především s předrevolučním popem a vážnou hudbou, také mladé interprety.

Albatros koupilo představenstvo

Prozatím poslední společností z impéria Bontonu, kterou se podařilo ještě před propuknutím ekonomické recese prodat, bylo knižní nakladatelství Albatros. Bonton je vlastnil od roku 1998. První náznaky dohody se objevily už v létě 2008, definitivně byl ale obchod dotáhnut do konce až v prosinci téhož roku. Bonton ohlásil, že podepsal smlouvu s dosavadními manažery vydavatelství, sdruženými pod hlavičkou firmy Narcia Consulting. Figurovali mezi nimi například i ředitel Albatrosu Michal Krejčí a jeho kolega z vedení firmy Petr Bělohradský. Právě Michal Krejčí se přitom jako krizový manažer najatý Bontonem podílel na restrukturalizaci a přeměně firmy ze „socialistické“ na tržně fungující.

bitcoin školení listopad 24

Narcia Consulting koupila celých 100 procent Albatrosu. Kupní cena opět nebyla zveřejněna. Například deník E15 spekuloval o částce mezi 150 až 220 miliony. Ředitel Bontonu Zdeněk Kozák poté potvrdil, že dohoda nepřesáhla 300 milionů korun. Celková částka, kterou doposud Bonton získal za zmiňovaný hlavní trojlístek dosud prodaných nejvýznamnějších firem, tak dosáhla zhruba jedné miliardy korun.

Také vydavatelství Albatros bylo v době obchodu ziskové. Rok před převzetím managementem utržilo přes 120 milionů korun, o rok později obrat stoupl dokonce na více než 200 milionů korun a zisk před zdaněním dosáhl 40 milionů. Albatros vydává ročně okolo dvou stovek knih, mezi nimiž je největším trhákem jednoznačně několikadílná sága o kouzelníkovi Harry Potterovi. Noví majitelé ale chtějí působení firmy dále rozšířit. „Naším cílem je vybudování mediální společnosti. Chceme oslovit širší publikum než doposud a vstoupit na trhy dalších typů produktů,“ tvrdí ředitel přejmenované firmy Albatros Media Michal Krejčí.

  • Našli jste v článku chybu?