Karneval v Riu de Janeiro se potýká s odlivem sponzorů
Světová finanční krize dopadla i na letošní ročník největšího reje v rytmu samby. „Bude to bezpochyby nejtěžší karneval v historii,“ nechal se slyšet prezident Nezávislé ligy škol samby (Liesa) Jorge Castanheira. Jednotlivé školy samby si totiž při přípravách svých vystoupení na sambodromu na třídě Avenida Marquês de Sapucaí musejí kvůli úbytku sponzorů vystačit s omezenými rozpočty. Finanční krize a sílící dolar vůči brazilskému realu navíc oproti loňsku zvedly ceny materiálů potřebných ke stavbě a dekoraci tradičních karnevalových lodí a kostýmů mnohdy až o 70 procent. Přesto Castanheira vzkazuje, že kvalita vystoupení ve dnech 20. až 24. února by utrpět neměla.
Francouzská výjimka
Elitní dvanáctka škol samby, jejichž vystoupení na sambodromu jsou tradičně vyvrcholením karnevalu, se letos musí zcela obejít bez příspěvku státní těžební společnosti Petrobras. Ta přitom vloni přispěla celkovou částkou převyšující pět milionů dolarů.
Škola Viradouro například nezískala žádnou podporu od firem ze severovýchodní Bahie, přestože tématem jejího letošního vystoupení je pocta právě tomuto historicky nejstaršímu brazilskému státu.
Loňští vítězové karnevalového klání, škola Beija-Flor, si jako téma pro letošní průvod zvolili „koupel“ ve všech možných historických souvislostech. Během uplynulého roku intenzivně jednali o podpoře s nadnárodním gigantem Unilever: na stole byl i návrh zakomponovat do vystoupení narážku na mýdlo Lux, které patří mezi stěžejní značky firmy. Škola samby z Nilópolisu, již přípravy na loňský karneval stály téměř sedm milionů brazilských realů (při současném kurzu zhruba čtyři miliony dolarů), se však lukrativní smlouvy s lídrem na trhu s kosmetickými výrobky nakonec nedočkala.
Snad jedinou školou, které se podařilo získat významnější finanční injekci, je škola samby Grande Rio. Za letošní téma zvolila Francii, což se pro rok 2009, který je v oblasti kultury „Francouzským rokem v Brazílii“, ukázalo jako dobrá volba. Sambisty jedné z nejnovějších škol mezi elitní dvanáctkou, jimž v posledních pěti letech uniklo celkové vítězství jen o prsa, podpořily firmy z francouzské Nice téměř milionem dolarů.
Městští radní Ria de Janeiro sice školám přispěli celkovou částkou 1,7 milionu dolarů, jenže s měsíčním zpožděním, během kterého ještě více vzrostly ceny materiálů potřebných pro výrobu dekorací. Vláda státu Rio de Janeiro školy podpořila zhruba dvěma miliony dolarů. To vše spolu s příjmy z televizních práv a prodeje vstupenek na ochozy sambodromu přinese do pokladny každé ze škol samby zhruba 1,4 milionu dolarů.
Školy samby se přitom v posledních letech stále více profesionalizují a zatímco dříve užívaly pro přípravu vystoupení práce různých profesí z vlastní komunity, dnes není výjimkou najímání profesionálních kadeřníků, módních návrhářů či stavebních inženýrů, o celebritách ze světa showbyznysu nemluvě. Samozřejmě za patřičný honorář.
Masky nefrčí
Na každý real navíc nečekají jen sami tanečníci a jejich realizační týmy. Například obchod Casa Pinto v Riu, který se specializuje na karnevalové látky a doplňky, zaznamenal patnáctiprocentní propad prodejů při dvanáctiprocentním nárůstu cen látek a pětadvacetiprocentním zdražení ozdobných per, šperků a podobných předmětů.
Export karnevalových masek do Španělska, odkud jsou distribuovány dále do Evropy, se z loňských 30 tisíc kusů scvrkl na pouhých pět tisíc. Asociace brazilských hotelů pro změnu hlásí pro karnevalovou sezonu dvacetiprocentní úbytek rezervací ze zahraničí. Prezident asociace Alfredo Lopes nicméně předpokládá, že úbytek cizinců způsobený krizí nahradí domácí diváci, kteří pro změnu nevycestují z Brazílie, především ze sousedních států São Paulo a Minas Gerais.
Krize nekrize, i letos to vypadá, že v únoru bude v ulicích Ria de Janeiro pořádně horko.
BOX
Žhavé počty
Loňský karneval v Riu de Janeiro navštívilo na 700 tisíc diváků z Brazílie i zahraničí. Spíše než o velkolepou taneční show a rej alegorických vozů tak jde zejména v posledních letech o monstrózní byznys, ve kterém se dle odhadů obchodní asociace Ria de Janeiro protočí téměř půl miliardy dolarů a díky němuž vzniká ročně na 300 tisíc pracovních míst. Každý návštěvník utratí během karnevalu v průměru okolo pěti set dolarů za ubytování a stravu, což pro město znamená zhruba stočtyřicetimilionový příjem.
