Z Napsteru má mediální gigant noční můry dodnes
Začátkem července se po dlouhé době objevily první dobré zprávy z hudebního průmyslu. Po několika letech ztrát vykázaly tržby za první pololetí roku 2004 sedmiprocentní nárůst. Snad nejšťastnější byli lidé z BMG, hudebního podniku německého mediálního gigantu Bertelsmann. Jeho podíl na americkém trhu vzrostl o čtyři procentní body na dvacet procent hlavně díky úspěchu hitparádových hvězd, jako jsou Usher, Outkast či Avril Lavigne. Tento obrat přišel po dosud nejtemnější éře v historii hudebního průmyslu, kdy digitální pirátství ochromilo BMG i ostatní hudební vydavatelství.
Dnes již pirátství trochu polevilo, ale dozvuky uplynulých let mohou být pro Bertelsmann ještě velmi nepříjemné. Kvůli rozhodnutí soudkyně amerického okresního soudu Marilyn Hall Patelové ze dne 14. července se musí společnost hájit proti dvěma žalobám, v nichž žalobci požadují náhradu ve výši sedmnácti miliard dolarů. Bertelsmann totiž v roce 2000 uzavřel partnerství s Napsterem, nezákonnou službou umožňující výměnu souborů. Toto partnerství ji mělo udržet nad vodou a proměnit v legální podnik prodávající hudbu on-line. Žaloby tvrdí, že Bertelsmann, který v průběhu dvou let půjčil Napsteru přes 85 milionů dolarů, vlastně úmyslně prodlužoval ilegální obchodování Napsteru s miliony nezákonně kopírovaných skladeb. Bertelsmann navrhl zamítnutí žalob, ale s tím Patelová nesouhlasila. Ironií je, že ve stejné době BMG spolu s ostatními žalovalo Napster, aby jej donutilo ukončit činnost. „Bertelsmann se vysmíval autorskému zákonu,“ prohlašuje Carey R. Ramos, společník firmy Paul, Weiss, Rifkind, Wharton & Garrison, zastupující hudebníky, textaře i vydavatele. Podobný je i důvod další žaloby, kterou vznesli konkurenční EMI Group a Universal Music Group.
Rozsudek soudkyně Patelové ovšem neznamená, že má žaloba pravdu – a německá veřejně neobchodovatelná firma s loňskými tržbami dvacet miliard dolarů jakoukoli odpovědnost rozhodně odmítá. „Obvinění, že Bertelsmann řídil Napster, nejsou podložena fakty,“ uvádí hlavní právní zástupce Bertelsmannu Ulrich Koch. Představitelé EMI a Universalu odmítli celou věc komentovat.
Skutečnost, že tyto případy postoupily do fáze věcného vyšetřování, však dělá starosti generálnímu řediteli firmy Gunteru Thielenovi, který měl i bez nich problémů dost. Nevalné tržby z reklamy ve světovém měřítku a pomalý růst v Evropě ho donutily značně omezit náklady nejednoho mediálního podniku firmy včetně evropské televize RTL Group a časopisového vydavatelství Gruner + Jahr. Provedená opatření zajistila společnosti v prvním čtvrtletí skromný zisk 47 milionů dolarů z 4,55 miliardy tržeb. Ještě před rokem ztráty činily 479 milionů.
„Pěkná pálka.“
Vedení Bertelsmannu se musí potýkat s řadou lokálních krizí, Jednou z nich je zmatek mezi americkými časopisy znepokojenými vysokou fluktuací manažerů a debakly, jakým byl loňský skandál kolem zániku časopisu Rosie. „I kdyby měli platit jen polovinu nebo čtvrtinu toho, co chtějí žalující strany, je to velká suma,“ krčí rameny zkušený mediální analytik Harold Vogel.
Ovšem i kdyby Bertelsmann nemusel platit nic, bude mít nejvyšší vedení stejně potíže. Největším zastáncem půjčky pro Napster byl bývalý generální ředitel Thomas Middelhoff, který musel předloni odejít. Na rozhodování se však podílel i dnešní ředitel Thielen a další vysoké šarže, mimo jiné finanční ředitel Siegfried Luther. Jak oni, tak další manažeři, například bývalý šéf antimonopolního úřadu při americkém ministerstvu spravedlnosti Joel I. Klein, krátce zastávající funkci generálního ředitele Bertelsmannu pro firemní služby, mohou být v případě procesu předvoláni na svědeckou lavici.
Jak moc je riziko prohry reálné? Žalobci tvrdí, že po první půjčce Napsteru v listopadu 2000 udržoval Bertelsmann službu nad vodou, ačkoli porušovala zákony o autorských právech. Podle právníků může být za každou nezákonně vyměněnou skladbu vyměřena maximální pokuta 150 tisíc dolarů. Bertelsmann nejspíš namítne, že Napster, jehož spoluzakladatelem byl i sedmnáctiletý Shawn Fanning, ani zdaleka neovládal a jen bezmocně přihlížel bouřlivým hádkám ve vedení mladé firmy. Také lze očekávat námitku, že v roce 2001, kdy se stal generálním ředitelem Napsteru Konrad Hilbers z Bertelsmannu, zbyly už z celé služby jen webové stránky. V červenci téhož roku nařídila soudkyně Patelová, aby Napster zastavil činnost. Teď Napster podniká legálně v rámci softwarové firmy Roxio, která koupila jeho aktiva po předloňském bankrotu.
Bertelsmann doufá, že soud po nějaké době, kdy budou shromažďována veškerá dostupná fakta pro soudní proces, obě žaloby zamítne pro nedostatek důkazů. Zároveň se však bojí nespokojených bývalých manažerů, kteří nemají jediný důvod svého bývalého šéfa hájit. BusinessWeek zjistil, že s žalobou spolupracuje i Strauss Zelnick, generální ředitel BMG do prosince 2000, který s půjčkou Napsteru nesouhlasil. Zelnick odmítl celou věc komentovat.
Soudní spor pravděpodobně nijak neovlivní plánovaný společný podnik BMG a Sony Music Entertainment, povolený 19. července evropskými regulačními orgány. Na druhou stranu, ačkoli BMG prosperuje a generální ředitel Thielen se snaží obnovit v celé společnosti slušné zisky, soudní spor kolem Napsteru rozhodně není uklidňující melodií v pozadí.
Stále je slyšet falešné tóny Rostoucí problémy, jimž musí čelit německý mediální konglomerát Bertelsmann:
- Riziko obrovských ztrát z právních sporů kolem jeho někdejšího partnera Napsteru, které se mohou vyšplhat až na sedmnáct miliard dolarů
- Knižní kluby s minimálními výnosy a ohrožení celého obchodního modelu
- Propad výnosů z reklamy, který postihl celý obor, a drtí časopisová vydavatelství
- Prudké změny ve vyšším managementu poškozují morálku a ztěžují nábor nových kádrů
- Tvrdá konkurence v evropské televizi
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Jaroslav Hejzlar, www.LangPal.com
