SPOTŘEBNÍ DAŇ KOMPLIKUJE ŽIVOT DOPRAVCŮM, KTEŘÍ PŘEŠLI NA EKOLOGICKÉ PALIVO. PŘITOM VÝTĚŽEK Z NOVÉ DANĚ STÁTNÍ ROZPOČET VŮBEC NEOVLIVNÍ.
Vozidla na stlačený zemní plyn se již uplatňují také v komunální sféře
Expert na ekologické palivo volá po otevřeném dopise ministru financí
Pořádně vedle šlápla Česká republika uvalením spotřební daně na alternativní paliva, konkrétně zemní plyn. Nejenže to vyvolává protest firem a expertů, kteří se tomuto oboru věnují. Stát podráží nohy programu v dopravě, který po něm budou od května požadovat komisaři Evropské unie. Podle jejích směrnic by mělo za šest let jezdit v České republice nejméně 80 000 aut na stlačený zemní plyn (CNG). Do roku 2020 by pětinu benzinu a nafty měla nahradit alternativní paliva, tzn. biopaliva, vodík a především zemní plyn. „Chtělo by to poslat otevřený dopis ministru financí. Je to úplný nesmysl,“ vyjádřil se expert na plynofikaci dopravy Adolf Hejtmánek k faktu, že stát uvalil vedle benzinu a nafty také spotřební daň na zemní plyn, 2,30 Kč za kubický metr. To je zhruba ekvivalent litru kapalných paliv.
EKOBUSY JSOU ÚSPORNĚJŠÍ
Deset let přitom nebyl plyn v ČR vůbec zdaněn, před rokem 1994 vybíral stát spotřební daň ve výši dvou korun, to ale jezdilo na plyn pár autobusů a několik desítek osobních aut. Po nesmírně složitém vysvětlování ministerští úředníci a zákonodárci upustili v roce 1994 od zdanění zemního plynu, který je považován v současnosti za nejekologičtější a přitom dostupné, okamžitě použitelné palivo. Ke spotřební dani se stát vrací v době nejméně vhodné. Program plynofikace dopravy by totiž měl nabrat na síle a konečně se rozběhnout, protože se stal společným programem EU. Podobně je podporován v USA, Kanadě a dalších vyspělých státech. Také dopravci v několika českých městech si ověřili, že na plyn jezdí vozidla dobře a přitom bez negativního dopadu na zdraví lidí a znečišťování ovzduší. „Komplikuje nám to situaci a pro ministerstvo financí je to naprosto nepoužitelná částka,“ uvedl k odvodu nově zavedené spotřební daně Dalibor Drlík z ČSAD Havířov, kde jezdí od roku 1991 autobusy na CNG. V současnosti má tato firma 43 plynové autobusy. Vloni přikoupila jeden nový nízkopodlažní ekobus za více než 5,5 milionu korun, když 700 000 korun přispěla havířovská radnice a 1,5 milionem stát. Výrobce plynových autobusů, pražská společnost Nordlogistik, zahájila podle člena představenstva Michala Jergla jejich sériovou produkci v roce 2002. Dosud jich vyrobila 30. Spolupracuje přitom s výrobcem autobusů SOR Libchavy. Obě firmy tak nahrazují zatím chybějící továrně vyráběný plynový autobus od Karosy. Veškerá vozidla největšího výrobce autobusů v ČR byla zatím na pohon plynem jen dodatečně přestavěna. To podle expertů po několik let brzdilo nástup ekologické dopravy v českých městech a na příměstských nebo dálkových autobusových linkách. Vozidla od Nordlogistiku a SOR vyplnila teprve v poslední době mezeru na trhu, kdy mnozí dopravci volali po plynových a továrně vyrobených autobusech, ale tato vozidla na českém trhu nebyla. Nyní se do ČR začínají tlačit zahraniční producenti s plynovými autobusy. Vozidla s tímto pohonem vyrábějí ve stále větším počtu všichni přední výrobci autobusů. Autobusy z Nordlogistiku většinou jezdí v severočeském regionu v příměstské dopravě. V městské dopravě jsou například v Litoměřicích a Roudnici nad Labem. V závěru loňského roku je zařadila do svého vozového parku firma FTL, která zabezpečuje městskou hromadnou dopravu v Prostějově. Doposud používala přestavěné autobusy na plyn. Nordlogistik jednal již s dopravními společnostmi v Polsku, Maďarsku a Slovensku o případných dodávkách v roce 2005.
ZDRAŽENÍ ZPOMALÍ ZAVÁDĚNÍ CNG Podle Drlíka stát na spotřební dani za zemní plyn vybere jen deset až 12 milionů korun ročně. Čtvrtinu z této částky zaplatí ČSAD Havířov, kde jezdí společně s ČSAD BUS Ústí nad Labem plynových autobusů nejvíce. Celkem je těchto vozidel necelá stovka. Kromě toho jezdí v ČR asi jen tři sta osobních, užitkových a nákladních aut na CNG. „To se státu nevyplatí ani vytisknout tiskopisy na výběr spotřební daně,“ zlobí se Hejtmánek, který výběr daně z použití zemního plynu v dopravě odhaduje níže než ČSAD Havířov. Podle jeho propočtů se v České republice za rok spotřebuje asi tři miliony kubíků CNG, z toho 2,4 milionu m 3 plynu připadne na autobusy. Stát by tak měl získat 6,6 milionu korun. Zdražení zemního plynu o spotřební daň přitom zpomalí nástup ekologizace dopravy v ČR. Podnikatelé nebudou chtít jít do nového programu, jestliže ho vláda výrazně nepodporuje a nedává jasný signál, že i pro Českou republiku je to zásadní trend. SCHÁZÍ SÍŤ ČERPACÍCH STANIC
Donedávna se zemní plyn pohyboval na přibližně polovině ceny benzinu. Po zavedení spotřební daně od 1. ledna stojí na čerpací stanici v Horní Suché kubík plynu 15,70 Kč, tedy stejně jako například v Mnichově. V Německu stojí ale benzin 1,3 eur, tzn. zhruba 40 korun. Poměr mezi cenou plynu a benzinu, především pak nafty, se v některých místech ČR snížil. Tím, že není vybudována síť čerpacích stanic, neexistuje konkurence. Je to podstatně horší situace než u benzinu, kde provozovatelé nezapočítali celou spotřební daň do ceny benzinu s ohledem na sousední pumpy, které patří jiným distributorům. Firma OKD, vlastník čerpací stanice na CNG v Horní Suché, zvedla cenu plynu ještě více než představuje spotřební daň. Nejbližší konkurenci má ve Frýdku-Místku, další pumpa je až v Prostějově. Ve středních a východních Čechách není čerpací stanice CNG ani jedna.
Počet vozidel na CNG ve vybraných zemích
Argentina 952 000
Brazílie 550 000
Itálie 434 000
USA 130 000
Egypt 44 000
Německo 15 000
Česká republika 400 *
* odhad
Pramen: archiv
**Počet ujetých kilometrů za 100 Kč (osobní vůz)
CNG 140
LPG 110
Nafta 90
Benzin 54
Pramen: archiv
