Všeobecná zdravotní pojišťovna očekává za loňský rok ve své bilanci schodek tři až tři a půl miliardy korun. Zatímco její příjmy ovlivňuje ekonomické ochlazení, zdravotní péče zdražuje geometrickou řadou. Hlavním úkolem nového ředitele Zdeňka Kabátka je vyrovnat hospodaření největší zdravotní pojišťovny. Pokud se podaří dotáhnout restrukturalizaci nemocnic, může se zdravotnictví obejít bez dotací státu, myslí si Kabátek.
Očekával jsem, že řízení tak velké firmy, jako je Všeobecná zdravotní pojišťovna, ještě k tomu v situaci, kdy její mediální obraz nebyl pozitivní, nebude jednoduché. Navíc právě gradovala krizová situace okolo smluv s poskytovateli akutní lůžkové péče. Považuji se ale za profesionálního manažera, takže jsem do toho šel s tím, že se tyto věci musí zvládnout. Jsem přesvědčen, že každá situace má své dobré řešení. Jako absolutní prioritu jsem vnímal smlouvy s lůžkovými zdravotnickými zařízeními.
E15: S jakým očekáváním jste do Všeobecné zdravotní pojišťovny přišel?
E15: Chvíli hrozilo, že od Nového roku nebudou nemocnice plánované operace vůbec provádět, protože nebudou mít smlouvy, ale to se podařilo prozatím vyřešit…
Jsem moc rád, že jsme díky vstřícnosti hejtmanů i představitelů asociace malých nemocnic a krajských nemocnic dosáhli kompromisní dohody. Ta v sobě zachovává požadavek na restrukturalizaci lůžkové péče, ale zároveň vytváří určitý prostor, tedy přechodné období rok a půl, kdy se ještě může jednat.
E15: Neznamená odklad o rok a půl, že se restrukturalizace nepovedla?
Nevnímám to tak, že se restrukturalizace nepovedla, ale že jsme si vytvořili prostor pro další jednání. Myslím, že vyhrocení bylo způsobeno tím, že se jednalo málo intenzivně a bez jasných podkladů. Nechci hodnotit, čí je to vina. Je to prostě situace, která vznikla. Jsem technokrat a hledal jsem řešení. To se našlo a já ho považuji za správné.
E15: V jakém stavu jste našel VZP?
Když jsem dostal nabídku převzít pozici ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny, pracoval jsem na ministerstvu zdravotnictví a znal jsem ekonomickou pozici, ve které VZP je. Její výnosy jsou zásadně závislé na vývoji ekonomiky. Co se týče nákladů, udělala medicína za poslední roky obrovský skok dopředu. Nakupované zdravotní služby se proto nesmírně zdražují, řekl bych geometrickou řadou.
E15: To není jednoduchá situace.
O to hezčí je to výzva. Pokud by v takové situaci byl ředitel úspěšný, má to větší váhu. Řídit Všeobecnou zdravotní pojišťovnu v době ekonomické konjunktury, kdy bude mít příjmy každý rok o pět procent vyšší, to je práce snů.
Situace je stejně špatná jako v krizovém roce 2006
E15: Jak je na tom VZP aktuálně?
Ještě nemáme spočítaný loňský rok, ale vypadá to na záporné saldo tři až tři a půl miliardy korun. Na účtu pojišťovny nejsou žádné rezervy. Po vyřešení první priority, což bylo uzavření smluv s nemocnicemi, jsme řešili, jak zajistit cash flow. Není nic horšího, než když smluvní partner nedodržuje svoje závazky. Proto je důležité najít řešení, aby se letos naše závazky po splatnosti limitně přiblížily nule a abychom dokázali platit závazky vůči všem zdravotnickým zařízením, od praktických lékařů po nemocnice, včas. Tím budeme budovat pozici pro další vyjednávání. Mým cílem je, aby VZP byla klíčový hráč na trhu. Má pro to veškeré parametry, je to největší pojišťovna a bezesporu má našlápnuto na to, aby byla lídrem zdravotnického byznysu.
E15: Nakolik pomůže předsunutá platba, díky které získáte část peněz za státní pojištěnce už teď v lednu?
O předsunutou platbu státu jsme požádali právě z těch důvodů, o kterých jsem mluvil. Na konci prosince jsme měli závazky přibližně 600 milionů korun asi den po splatnosti. V polovině ledna to byly zhruba čtyři dny. Předsunutá platba situaci výrazně pomůže. Nechci ale, aby to vypadalo, že se pojišťovna spoléhá pouze na pomoc zvenčí. Chceme se domlouvat s poskytovateli služeb na takovém nastavení záloh pro rok 2013, abychom udrželi stabilní a vyrovnaný peněžní tok.
E15: To znamená, že se budete snažit zdravotnická zařízení přesvědčit, že jsou lepší nižší, ale jistější zálohy?
Budeme se snažit dohodnout, že tam, kde předpokládáme z úhradové vyhlášky negativní vyúčtování roku 2012, nastavíme zálohy reálně. Není to diktát, chceme se domlouvat s představiteli jednotlivých segmentů, aby zálohy odpovídaly úhradové vyhlášce.
E15: Předsunutou platbu státu využila VZP naposledy v roce 2006, kdy bylo zdravotnictví v krizi a došlo na demonstrace. Jsme na tom stejně špatně?
Jistě. Od roku 2009 ekonomika neroste a v systému zdravotnictví trvá bilanční nerovnováha. Dochází k rozevírání nůžek mezi příjmy a náklady. V dnešní situaci by pomohlo zvýšení platby za státní pojištěnce. Bylo by sice pro nás příjemné, ale negativní pro státní rozpočet, což beru jako fakt. Jsem zastáncem toho, aby se veřejné finance stabilizovaly. Musíme se snažit hledat jiné zdroje.
Na lécích se ještě uspořit dá, ale systém to nezachrání
E15: Jaké úspory hledá VZP?
Co se týká provozu pojišťovny, už před mým příchodem byly rozběhlé některé záměry, které vedou k využití moderních způsobů zadávání veřejných zakázek, třeba aukce. Některé projekty přinášejí desítky milionů úspor nákladů, například u elektrické energie. Snažíme se optimalizovat strukturu majetku. Chceme se podívat i na fond prevence, projekty bychom rádi racionalizovali. Tam je zajímavý prostor pro úspory.
E15: A co v nejdůležitějším, základním fondu, ze kterého se hradí zdravotní péče?
Tam je to složité. Náklady jsou dané úhradovou vyhláškou. Snažíme se už dnes jednat s ministerstvem zdravotnictví, jak bude vypadat úhradová vyhláška na příští rok. Byli bychom rádi, kdyby se nám společně s ministerstvem podařilo nastavit rovné podmínky mezi zdravotními pojišťovnami. Je známo, že kvůli historickému nastavení platíme za výkony více než ostatní zdravotní pojišťovny.
E15: Už letos začalo ministerstvo sazby sbližovat, to by mělo VZP pomoci…
Náš pohled je, že by se to už letos mělo přiblížit více. Chápu, že chce ministerstvo zdravotnictví dělat postupné kroky. Z pozice ředitele VZP bych ale považoval za spravedlivé, kdyby se sazba rovnou sjednotila. Pro mě to znamená významnou konkurenční nevýhodu.
E15: Co třeba léky?
Máme připraven projekt slevových soutěží na léky. Dvě nebo tři konkrétní soutěže už jsou připraveny. Princip je, že vysoutěžíme lék od jednoho výrobce, který bude zařazený na pozitivní list pojišťovny. Za to, že jej pojišťovna zařadí na pozitivní list, bude formou zpětného bonusu čerpat ekonomický benefit. Rádi bychom se dohodli s velkými nemocnicemi na koordinaci pozitivních listů a část slevy by šla té nemocnici. Je to velmi nové téma. Ano, v oblasti léků je velký prostor, stejně tak u zdravotnických prostředků. Neříkám, že je tak velký, aby zachránil celý systém, ale řádově stovky milionů tu k dispozici jsou.
E15: Když se podíváme na výhled na příštích pár let, vývoj ekonomiky výrazné zlepšení nevěstí. Poradí si největší zdravotní pojišťovna bez pomoci státu, aby měla vyrovnané hospodaření?
Kdybych řekl, že neporadí, nemohl bych tu sedět. Pokud ale bude trend ekonomiky pokračovat, bude to velmi těžké. Přínosná by byla restrukturalizace péče. Škrtnutí deseti tisíc lůžek, jak se o tom mluvilo, samo o sobě nic nevyřeší, ale skutečná restrukturalizace služeb na daném území ano.
Velmi si vážím toho, že k tomu hejtmani přistupují racionálně. Pokud se nám podaří najít společnou cestu, abychom racionalizovali zdravotnictví na úrovni krajů a následně ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví i na úrovni státu, pak půjde udržet systém vyrovnaný.
Nechci si hrát na soudce
E15: Říká se, že rozhodování uvnitř VZP hodně ovlivňují vztahy a známosti manažerů. Narazil jste na něco takového?
Na nic konkrétního jsem nenarazil. Snažíme se posílit interní komunikaci, a to jak na ústředí, tak i směrem k regionům. Nastavili jsme nový systém pravidelných porad. Snažíme se, aby se věci řešily v širší skupině, aby rozhodnutí nebyla na jedné osobě. Myslím, že v současné době už je systém nastaven tak, že zásadní vlivy, o kterých mluvíte, mohu skoro vyloučit. Minulost bych hodnotit nechtěl, konkrétní případy neznám.
E15: Znamená to, že před vaším příchodem bylo rozhodování ředitelů v regionech příliš samostatné?
Neumím to posoudit. Když jsem přišel, snažil jsem se nastavit standardní fungování firmy. Chtěl jsem, aby bylo jasně vymezeno, kdo je za co odpovědný a k čemu kompetentní. Myslím, že se nám to daří. Mým cílem je vytvořit metodiku, co je kompetencí jednotlivých regionů a co už je na rozhodnutí centra. Chtěl bych nastavit firemní kulturu, jaká je ve velkých firmách běžná a žádoucí.
Mám na mysli určitý pocit kolektivního rozhodování o zásadních věcech, sdílení vizí, cílů a strategií. Možná to ve veřejných institucích není obvyklé. Podle mého názoru je ale firemní kultura velmi důležitá. Vytváří i obraz firmy navenek. Pokud se lidi shodnou, že svoji firmu vnímají jako přátelskou a chovají se tak navenek, u nás hlavně k lékařům a zdravotnickým zařízením, je to nejlepší reklama, jaká existuje.
E15: Co očekáváte od závěrů rozsáhlé kontroly ministerstva zdravotnictví, která našla problémy ve smlouvách s IZIP a ve fondu prevence?
Prezentace výsledků kontroly může negativně ovlivnit mediální obraz pojišťovny. Protokol závěrů veřejnoprávní kontroly, která tu probíhala v posledních pěti měsících loňského roku, jsem nastudoval. Nechci ho ani bagatelizovat ani zásadně dramatizovat. Je to rozsáhlá kontrola fungování Všeobecné zdravotní pojišťovny od roku 2009 do roku 2012.
Obsahuje řadu zjištění. První skupina vede ke kauze internetových zdravotních knížek IZIP. Projektu, který byl svého času novátorský a zajímavý, v průběhu času se ale kvůli některým ne úplně rozumným rozhodnutím stal problematickým. Netroufám si hrát na soudce. Vyčkám, jak dopadne prověřování projektu, které probíhá na úrovni orgánů činných v trestním řízení. Nechci to předjímat. Ta materie je tak složitá, že vymezit se vůči komukoli, kdo v tom projektu figuroval, by bylo neslušné a laciné.
E15: A další závěry?
Ostatní zjištění se týkají běžného chodu společnosti zejména v oblastech veřejných zakázek a smluv s partnery. Jsou to věci, které považuji za velmi poučné. Pomůže mi to nastavit mechanismy, abych se těmto problémům do budoucna vyhnul. Mimo jiné se málo dbalo na to, aby byl předmět smlouvy precizně vymezen, aby byl spočitatelný a změřitelný. Je to častý nešvar. Předmět smlouvy je vymezen jen obecně, protože obě strany mají pocit, že to tak stačí.
Když se na to podívá někdo zvenčí, může mít dojem, že prokazatelnost plnění smlouvy není úplná. Respektuji to, proto jsme také přijali opatření, aby byly do budoucna smlouvy vycizelované do podrobností. Jsou tam také chyby typu pozdního uzavření smlouvy, která vzešla z výběrového řízení. Je to chyba, která by se neměla stávat, ale nemá vliv na čerpání prostředků. Přijali jsme opatření, aby byly veřejné zakázky pod drobnohledem.
Šéf nepotřebuje vědět o všech zakázkách
E15: Bude někdo potrestán?
Budeme respektovat rozhodnutí příslušných orgánů, kterým byla zjištění protokolu předána, jako je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, finanční úřady, živnostenské úřady, a pokud označí jasná pochybení, za která bude možné vyvodit osobní odpovědnost, samozřejmě jsem v tom velmi pragmatický. Pokud ne, beru to jen jako poučení.
E15: Koho z vedení postihnou organizační změny, které plánujete?
V pondělí o tom má jednat správní rada. Chci vybudovat silný právní úsek a koncentrovat do něj právní agendy. V současné době jsou právní agendy rozbity do několika úseků. Obchodní záležitosti jsou předmětem kompetencí kanceláře ředitele. Kancelář zrušíme. Jsem příznivcem jednoduchých řešení, myslím, že standardní šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny nepotřebuje kancelář ředitele, nepotřebuje vědět o všech zakázkách, má od toho náměstky, kteří jsou za to zodpovědní.
E15: Vychází to ze zjištění kontroly?
Kontrola konstatuje určitou roztříštěnost v oblasti zadávání veřejných zakázek. Změnil bych to ale, i kdyby kontrola nebyla, protože mám rád, když věci fungují jednoduše a standardně.
E15: Kromě šéfa kanceláře ředitele, chystáte změny ve vedení pojišťovny?
Chci svoje podřízené nejdřív poznat, zjistit, jestli jsou schopni se ztotožnit s mým vnímáním řízení firmy, a pak teprve dělat personální změny. Nejsem příznivcem toho, aby se s příchodem nového ředitele měnilo celé vedení. Je to chyba, která se často opakuje a řediteli nic dobrého nepřinese.
Zdeněk Kabátek (42)
Svou profesní dráhu začal v jaderné elektrárně v Temelíně jako technik, později se stal projektovým manažerem. V letech 2004 až 2006 působil ve stavební firmě Invest PK, která se věnovala i zakázkám ve zdravotnictví. Od roku 2005 do začátku roku 2007 byl členem představenstva Nemocnice Písek, kde také dělal vedoucího provozu. V roce 2006 nastoupil na ministerstvo zdravotnictví. Působil jako šéf přímo řízených organizací a vrchní ředitel pro ekonomiku. Od prosince 2012 vede Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, ve které je zhruba 60 procent pojištěnců. Rád jezdí na
motorce.
Čtěte také:
Nový šéf VZP zruší vlastní kancelář, změní zadávání zakázek
Stát: Pojišťovny šetří nezákonně
Rada VZP schválila novému řediteli Kabátkovi plat 225 tisíc korun
