Škoda že prezident Zeman nemá kočár, aby v něm povozil čínského prezidenta. Také je škoda, že včera nepršelo, mohl by Číňanovi držet deštník se stejnou vervou, jako se tohoto při Si Ťin-pchingově londýnské návštěvě ujali členové britské královské rodiny. Při všech těch protestech proti nedodržování lidských práv v Číně, což je fakt, by chtělo totéž připomenout u dalších zemí, se kterými Evropa nejen obchoduje, ale některým rovnou posílá peníze a slibuje bezvízový styk.
A proč vůbec celý ten poprask kvůli Číně, vždyť i Jižní Korea je v tuzemsku větším investorem? A podíl čínských investic na všech zahraničních investicích v Česku je hluboko pod procentem. I kdyby se naplnila slova prezidenta Zemana, že do konce roku se čínské investice vyšplhají ke sto miliardám, stále to budou drobné. A skutečně velkým investorům se v Česku červených koberců a hradních banketů nedostane.
Když se mě ptají v Londýně, co si česká média myslí o brexitu, neumím odpovědět. Mnozí tam ale mají jasno. Kdyby se v červnu hlasovalo o vstupu do EU, asi 98 procent z nich by bylo proti. Když jsou ale uvnitř, mohou i zůstat. Osobně si myslím, že bez Velké Británie by se EU smrskla na německý diktát s posluhovačnými Francouzi, kteří by bez zemědělských dotací zkrachovali již před půlstoletím. Není ale divu, že Britové uvažují o odchodu. Komu by se chtělo rok dohadovat na něčem, co žádá okamžitou reakci? Nebo která členská země potřebuje „založit“ tento týden.
Čtěte také zápisníky dalších redaktorů deníku E15:
Jaroslav Bukovský: Zbytečné informace
